Anonymní evidence u poskytovatelů sociálních služeb

Zákon o sociálních službách ukládá jako jednu z povinností pro poskytovatele sociálních služeb dodržovat standardy kvality sociálních služeb (§ 88, písm. h). Vyhláška č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mj. stanovuje obsah těchto standardů. Ve „Standardu č. 6 – Dokumentace o poskytování sociální služby“ je v kritériu 6a) specifikována povinnost pro poskytovatele mít písemně zpracovaná vnitřní pravidla pro zpracování, vedení a evidenci dokumentace o osobách, kterým je sociální služba poskytována. V případech, kdy to vyžaduje charakter sociální služby, nebo na žádost osoby, je v kritériu 6b) stanovena povinnost vést tuto evidenci anonymně.

S vedením anonymní evidence souvisí také vykazování dat o poskytovaných sociálních službách. Poskytovatel, který je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb je podle § 85, odst. 5 povinen sdělovat krajskému úřadu údaje týkající se, mimo jiné i o klientech, kterým je poskytována sociální služba. Vykazovaná data slouží nejen pro účely a činnosti sociální služby samotné, ale jsou potřebná také pro analytickou a koncepční činnost Ministerstva práce a sociálních věcí, také krajských úřadů, pro proces plánování rozvoje sociálních služeb, a jako možnost hodnocení efektivity sociálních služeb. Dokládání počtu osob je rovněž vyžadováno v rámci dotačního řízení k poskytování státních dotací.

Způsob vedení anonymní evidence znamená, že jsou informace o uživateli sociální služby vedeny bez základních identifikačních znaků uživatele, jako je jméno a příjmení, adresa, datum narození apod. Anonymním údajem může být například pořadové číslo kontaktu bez uvedení další specifikace uživatele nebo zájemce o sociální službu.

Vedení tohoto typu evidence se týká především služeb sociální prevence, kdy v daný okamžik jsou k dispozici jen ty údaje o uživateli, které jsou potřebné pro odborné poskytnutí služby. Přitom musí být chráněna a respektována práva této osoby. Mezi sociální služby, u kterých je vedení anonymní evidence žádoucí, patří především terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, nízkoprahová denní centra, intervenční centra, krizová centra.

Pokud poskytovatel vede u výše uvedených služeb anonymní evidenci, neznamená to, že nevede žádnou evidenci ani dokumentaci. Anonymní evidence neznamená žádná evidence, nýbrž bezejmenná.

Ve službách, kde je povinnost uzavírat smlouvu o poskytování sociální služby písemně, a to především ve službách sociální péče (např. domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, týdenní stacionáře), je vedení anonymní evidence a osobní dokumentace nemožné, nebo v přímém rozporu s obsahem poskytované služby.

Anonymní evidence může být vedena podle charakteristických znaků osoby nebo podle kódu. Každý poskytovatel, který vede anonymní evidenci, musí mít zpracována jasná kritéria a pravidla pro její vedení a evidenci. Doporučuje se, aby pravidla uváděla následující informace:

• v jakých případech organizace přistupuje k anonymní evidenci klienta,
• kdo evidenci vede,
• kdo je za ni zodpovědný,
• popis systému jejího vedení,
• popis zabezpečení anonymní evidence klientů,
• vymezený okruh osob, který má k anonymní evidenci přístup.

Odbor sociálních služeb a sociální práce
7. listopadu 2012