Asistent sociální péče

Stanovisko bylo vytvořeno především se záměrem upřesnit vymezení pozice asistenta sociální péče a jeho činnosti v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“). Současně má poukázat také na další související zákonné normy, které se k výkonu činnosti asistenta sociální péče bezprostředně váží. Stanovisko slouží jako informace pro širší veřejnost (odbornou i laickou).

Péči osobám závislým na péči jiné fyzické osoby mohou podle zákona o sociálních službách poskytovat poskytovatelé sociálních služeb zapsaní v registru poskytovatelů sociálních služeb, osoby blízké, asistenti sociální péče nebo dětský domov nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu.

Zavedením institutu asistenta sociální péče zákonem č. 366/2011 Sb. došlo k doplnění a zpřesnění podmínek pro poskytování péče osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby osobou, která není poskytovatelem sociálních služeb nebo osobou blízkou (podmínka věku a zdravotního stavu a povinnost uzavírat smlouvu). Současně byl tento poskytovatel pomoci nově označen jako asistent sociální péče.

Cílem zavedení tohoto institutu je především zajistit dostupnost potřebné pomoci v oblastech s málo dostupnými sociálními službami terénního charakteru a současně umožnit lidem, kteří potřebují pomoc jiné fyzické osoby, aby mohli i nadále zůstat ve svém přirozeném domácím prostředí bez nutnosti využívat pobytových zařízení sociálních služeb.

Asistent sociální péče je jinou fyzickou osobou než osobou blízkou, která může poskytovat péči osobě závislé na péči jiné fyzické osoby. Může jím být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a je zdravotně způsobilá (§ 83 odst. 2 zákona o sociálních službách) a neposkytuje tuto péči jako podnikatel. Zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e) zákona o sociálních službách, podle kterého se za zdravotně způsobilou k poskytování pomoci nepovažuje osoba, která má sama nárok na příspěvek na péči, ledaže lékařským posudkem vydaným poskytovatelem zdravotních služeb doloží, že je schopna tuto pomoc poskytovat. Definici poskytovatele zdravotních služeb stanoví zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Zpravidla se jedná o ošetřujícího lékaře.

Poskytuje-li osobě pomoc asistent sociální péče, nevyžaduje se registrace podle § 79 zákona o sociálních službách.

Asistent sociální péče musí být vždy uveden jako poskytovatel pomoci v žádosti o příspěvek na péči (na formuláři „Oznámení o poskytovateli pomoci“) pro účely rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce ČR o přiznání příspěvku.

Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci, kterou je žadatel o příspěvek na péči povinen k žádosti doložit. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc (§ 83 odst. 3 zákona o sociálních službách).

Asistent sociální péče se podle § 106 odst. 4 zákona o sociálních službách dopustí přestupku, pokud s osobou, jíž poskytuje pomoc, neuzavře smlouvu o poskytnutí pomoci.

Pokud oprávněná osoba pobírající příspěvek na péči oznámí jako nového poskytovatele pomoci asistenta sociální péče, je písemná smlouva rovněž přílohou Oznámení o poskytovateli pomoci. Asistent sociální péče má zákonem o sociálních službách uloženy povinnosti vyplývající z toho, že poskytuje pomoc osobě, které byl přiznán příspěvek na péči. Tyto povinnosti upravuje § 21a zákona o sociálních službách a jde o povinnost ve lhůtě 8 dnů ohlásit zahájení a ukončení hospitalizace oprávněné osoby a úmrtí oprávněné osoby.

Přijatá částka z příspěvku na péči jako úhrada za poskytnutou péči je v případě poskytování péče asistentem sociální péče osvobozena od povinnosti zdaňování, a to tak, že od daně z příjmů je měsíčně osvobozena v úhrnu částka do výše příspěvku na péči pro osobu ve stupni závislosti IV (úplná závislost) v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (tj. do 31. 7. 2016 částka do výše 12 000 Kč měsíčně; podle zákona č. 189/2016 Sb. od 1. 8. 2016 částka do výše 13 200 Kč měsíčně; podle zákona č. 47/2019 Sb. od 1. 4. 2019 částka do výše 19 200 Kč měsíčně).

Citace § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů:
„Od daně se osvobozuje

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby“.

Pokud jde o zdravotní pojištění, podle § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost).

Při posuzování účasti asistenta sociální péče na důchodovém pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění se postupuje podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Důchodového pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti. Podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu nebo asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. „S účinností od 1. 9. 2018 byly mezi osoby účastné důchodového pojištění z titulu péče o závislou osobu, u kterých se nevyžaduje podmínka domácnosti, zahrnutí vedle osob blízkých nově i asistenti sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona o sociálních službách.“ (zákon č. 191/2018 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění). Tyto pečující osoby jsou účastny důchodového pojištění prostřednictvím institutu náhradních dob pojištění, za které není pojistné (ani jiné platby) na důchodové pojištění odváděno (nepříspěvkové doby). O započtení doby péče pro účely náhradní doby důchodového pojištění rozhoduje příslušný orgán sociálního zabezpečení.

Podle § 29 odst. 6 zákona o sociálních službách poskytuje-li oprávněné osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, krajská pobočka Úřadu práce ČR vydá těmto osobám na jejich žádost bezplatně písemné potvrzení prokazující dobu této péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zaměstnanosti; v tomto potvrzení vždy uvede stupeň závislosti osoby, které je péče poskytována. Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.

Informace k zákonu o veřejném zdravotním pojištění mohou podat zdravotní pojišťovny. Odbornou pomoc ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení poskytují okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení, v Brně Městská správa sociálního zabezpečení Brno).