Část III: Zvláštní ustanovení týkající se různých kategorií dávek

Kapitola 1
Nemoc a mateřství

Sekce 1 - Společná ustanovení

Článek 18
Sčítání dob pojištění, zaměstnání a trvalého pobytu

Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy podmiňují získání, udržení nebo opětné nabytí nároku na dávky splněním dob pojištění, zaměstnání nebo trvalého bydliště, budou brát v potřebné míře zřetel na doby pojištění, zaměstnání nebo trvalého bydliště podle předpisů kteréhokoli jiného členského státu, stejně jako kdyby šlo o doby splněné podle předpisů, jež provádějí.
Ustanovení odstavce 1 budou platit pro sezónní pracovníky, a to i pro doby před jakýmkoli přerušením pojištění přesahujícím doby povolené předpisy kompetentního státu, pouze však za předpokladu, že dotyčná osoba byla pojištěna po dobu převyšující čtyři měsíce.

Sekce 2 - Zaměstnané nebo samostatně výdělečné osoby a jejich rodinní příslušníci

Článek 19
Trvalé bydliště v členském státě jiném než je kompetentní stát - obecná pravidla

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba s trvalým bydlištěm na území členského státu jiného než je kompetentní stát, která splňuje podmínky podle předpisů kompetentního státu pro vznik nároku na dávky, s přihlédnutím k ustanovením článku 18 v případech kde je to vhodné, dostane ve státě, kde trvale bydlí:
1. věcné dávky poskytované místo kompetentní instituce institucí v místě trvalého pobytu podle předpisů, jež tato instituce provádí, jako kdyby byla u ní pojištěna;
2. peněžité dávky poskytované kompetentní institucí podle předpisů, jež se tato instituce provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí v místě trvalého bydliště mohou však být z pověření kompetentní instituce tyto dávky poskytovány institucí v místě trvalého bydliště, podle předpisů kompetentního státu.
Ustanovení odstavce 1 budou analogicky platit pro rodinné příslušníky, kteří mají trvalé bydliště na území členského státu jiného než je kompetentní stát, pokud nemají nárok na takové dávky podle předpisů státu, na jehož území mají trvalé bydliště.

V případech, kdy rodinní příslušníci mají trvalé bydliště na území členského státu, podle jehož předpisů nárok na věcné dávky není závislý na podmínce pojištění nebo zaměstnání, se budou věcné dávky jež dostávají považovat za dávky poskytnuté v zastoupení instituce, u které je zaměstnaná nebo samostatně výdělečná osoba pojištěna, pokud manželka (manžel) nebo osoba starající se o děti nevykonává profesionální činnost nebo povolání na území tohoto členského státu.

Článek 20
Přeshraniční pracovníci a jejich rodinní příslušníci - zvláštní pravidla

Přeshraniční pracovníci mohou také obdržet dávky na území kompetentního státu. Tyto dávky budou poskytnuty kompetentní institucí podle ustanovení předpisů tohoto státu, jako kdyby dotyčné osoby měly trvalé bydliště v tomto státě. Jejich rodinní příslušníci mohou dostat dávky podle stejných podmínek; poskytnutí těchto dávek bude však, s výjimkou naléhavých případů, podmíněno existencí dohody mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi příslušnými úřady těchto států nebo, pokud taková dohoda není, předchozím schválením kompetentní institucí.

Článek 21
Pobyt nebo přestěhování do kompetentního státu

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečná osoba podle článku 19 (1), která pobývá na území kompetentního státu bude dostávat dávky podle ustanovení předpisů tohoto státu, jako kdyby tam měla trvalé bydliště, a to i v případech, kdy již dostala dávky pro stejný případ nemoci nebo mateřství před tímto pobytem.
Odstavec 1 bude analogicky platit pro rodinné příslušníky podle článku 19 (2).

V případech, kdy však tito rodinní příslušníci trvale bydlí na území členského státu, jiného než kde trvale bydlí zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, věcné dávky bude poskytovat instituce v místě pobytu místo instituce místa trvalého bydliště dotyčných osob.
Odstavce 1 a 2 se nebudou vztahovat na přeshraniční pracovníky a jejich rodinné příslušníky.
Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba a její rodinní příslušníci uvedení v článku 19, kteří přesunou své trvalé bydliště na území kompetentního státu, budou dostávat dávky podle ustanovení předpisů tohoto státu, a to i v případech, kdy již dostávaly dávky pro stejný případ nemoci nebo mateřství před změnou svého bydliště.

Článek 22
Pobyt mimo kompetentní stát - Navrácení do místa trvalého bydliště nebo změna trvalého bydliště do jiného členského státu během nemoci nebo mateřství - potřeba jít do jiného členského státu za účelem vhodného léčení

Zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba, která splňuje podmínky předpisů kompetentního státu pro vznik nároku na dávky, s přihlédnutím k ustanovení článku 18, tam kde je to vhodné, a:
1. jejíž stav vyžaduje poskytnutí věcných dávek, nezbytných s ohledem na zdravotní stav během pobytu na území jiného členského státu, s přihlédnutím k povaze dávek a očekávané délce pobytu;
2. která po získání nároku na dávky vyúčtovatelné kompetentní instituci má svolení této instituce vrátit se na území členského státu, v němž má trvalé bydliště, nebo přesunout své trvalé bydliště na území jiného členského státu; nebo
3. která má svolení kompetentní instituce jet na území jiného členského státu za účelem léčení, které odpovídá jejímu stavu,
bude mít nárok:
1. na věcné dávky poskytované v zastoupení kompetentní instituce v místě pobytu nebo trvalého bydliště podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí, jako kdyby u ní byla pojištěna; délka období, po které budou poskytovány dávky, se však bude řídit předpisy kompetentního státu.
2. na peněžité dávky poskytované kompetentní institucí v souladu s ustanoveními právních předpisů, které provádí. Avšak na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí v místě pobytu může tyto dávky poskytovat posléze uvedená instituce namísto původní, v souladu s ustanoveními právních předpisů kompetentního státu.
1a. Administrativní komise vytvoří seznam věcných dávek, které proto, aby byly poskytovány při pobytu v jiném členském státě, z praktických důvodů vyžadují předchozí dohodu dotčené osoby s poskytovatelem péče.
Svolení požadované podle odstavce 1 (b) může být odmítnuto jen v případech, kdy se zjistí, že přesun dotyčné osoby by uškodil jejímu zdravotnímu stavu nebo byl na újmu léčení.

Svolení požadované podle odstavce 1 (c) nelze odmítnout v případech, kdy příslušné léčení je v rámci dávek poskytovaných podle předpisů členského státu, na jehož území má dotyčná osoba trvalé bydliště a kde jí takové léčení nemůže být poskytnuto ve lhůtě, která je obvykle potřebná pro příslušné léčení v členském státě, kde má osoba trvalé bydliště, s přihlédnutím k jejímu současnému zdravotnímu stavu a k pravděpodobnému dalšímu průběhu nemoci.
Ustanovení odstavců 1, 1a a 2 budou analogicky platit i pro rodinné příslušníky zaměstnaných nebo samostatně výdělečně činných osob.

Avšak pro účely provádění odstavce 1 (a) a (c) (i) na rodinné příslušníky uvedené v článku 19 (2) trvale bydlící na území členského státu jiného, než je stát, na jehož území má zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoby trvalé bydliště:
1. věcné dávky budou poskytovány v zastoupení instituce členského státu, na jehož území rodinní příslušníci trvale bydlí institucí místa pobytu podle ustanovení předpisů, jež tato instituce provádí, jako kdyby u ní byla zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba pojištěna. Délka období, po kterou se dávky budou poskytovat, bude však určena podle předpisů členského státu, na jehož území mají rodinní příslušníci trvalé bydliště;
2. svolení vyžadované podle odstavce 1 (c) vydá instituce členského státu, na jehož území mají rodinní příslušníci trvalé bydliště.
Skutečnost, že ustanovení odstavce 1 platí pro zaměstnanou nebo samostatně výdělečně činnou osobu nebude mít vliv na práva jejich rodinných příslušníků.

Článek 22a
Zvláštní pravidla pro některé kategorie osob

Bez ohledu na článek 2 tohoto Nařízení se článek 22 (1) (a) a (c) a (1a) vztahuje i na osoby, které jsou státními příslušníky členského státu a jsou pojištěny podle právních předpisů členského státu a na jejich rodinné příslušníky, kteří s nimi bydlí.

Článek 22b
vypuštěn

Článek 23
Výpočet dávek

Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy stanoví, že výpočet peněžitých dávek se bude zakládat na průměrném výdělku nebo na průměrných příspěvcích, určí tyto průměrné výdělky nebo průměrnou výši příspěvků výhradně s přihlédnutím k výdělkům nebo příspěvkům odpovídajícím těmto předpisům.
Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy stanoví, že výpočet peněžitých dávek se bude zakládat na standardních výdělcích přihlédne pouze ke standardním výdělkům nebo, kde je to vhodné, k průměrným standardním výdělkům za doby započítané podle těchto předpisů.

2a. Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí pokud právní předpisy kompetentní instituce určí referenční dobu a ta se překrývá, kde je to vhodné, s celou nebo částí dob získaných dotčenou osobou podle právních předpisů jednoho nebo více členských států.
Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy stanoví, že výpočet peněžitých dávek bude závislý na počtu rodinných příslušníků, vezme v úvahu i rodinné příslušníky dotyčné osoby, kteří mají trvalé bydliště na území jiného členského státu, jako kdyby měli trvalé bydliště na území kompetentního státu.

Článek 24
Podstatné věcné dávky

V případech, kdy instituce členského státu uznala nárok zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby nebo jejich rodinných příslušníků na protézu, velkou protetickou pomůcku nebo jinou podstatnou věcnou dávku dříve, než tato osoba byla pojištěna u instituce jiného členského státu, dostane tato zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba takové dávky na účet první instituce, i kdyby byly poskytnuty až poté, co byla pojištěna u druhé instituce.
Administrativní komise vypracuje seznam dávek, na které se bude vztahovat ustanovení odstavce 1.

Sekce 3 - Nezaměstnané osoby a jejich rodinní příslušníci

Článek 25

Nezaměstnaná osoba, která byla předtím zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná, na niž se vztahují ustanovení článku 69 (1) nebo druhé věty článku 71 (1) (b) (ii), a která splňuje podmínky předpisů kompetentního státu pro vznik nároku na věcné a peněžité dávky, v případech, kde je to nutné, s přihlédnutím k ustanovením článku 18, dostane po dobu stanovenou podle článku 69 (1) (c):
1. věcné dávky, nezbytné s ohledem na zdravotní stav této osoby při pobytu na území členského státu, v němž si hledá zaměstnání, s přihlédnutím k povaze dávek a očekávané délce pobytu. Tyto věcné dávky budou poskytovány v zastoupení kompetentní instituce institucí členského státu, kde tato osoba hledá zaměstnání, podle ustanovení předpisů, které provádí tato druhá instituce, jako kdyby osoba u ní byla pojištěna;
2. peněžité dávky poskytované kompetentní institucí podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí členského státu, v němž nezaměstnaná osoba hledá zaměstnání, mohou být dávky poskytovány touto druhou institucí v zastoupení dříve uvedené instituce podle ustanovení předpisů kompetentního státu. Dávky v nezaměstnanosti podle článku 69 (1) nebudou poskytovány po dobu, po kterou jsou vypláceny peněžité dávky.
1a. Článek 22(1a) se použije analogicky.
Zcela nezaměstnaná osoba, která byla dříve zaměstnána a na niž se vztahují ustanovení článku 71 (1) (a) (ii) nebo první věty článku 71 (1) (b) (ii), bude dostávat věcné a peněžité dávky podle ustanovení předpisů členského státu, na jehož území má trvalé bydliště, jako kdyby podléhala těmto předpisům v době posledního zaměstnání, s přihlédnutím, tam, kde je to vhodné, k ustanovením článku 18; náklady na tyto dávky ponese instituce země trvalého bydliště.
V případech, kdy nezaměstnaná osoba splňuje podmínky předpisů členského státu, který převzal odpovědnost za náklady na dávky v nezaměstnanosti, v nemoci a mateřství, s přihlédnutím, tam kde je to vhodné, k článku 18, budou její rodinní příslušníci tyto dávky dostávat bez ohledu na to, v kterém členském státě mají trvalé bydliště nebo kde pobývají. Tyto dávky bude poskytovat:
1. pokud jde o věcné dávky instituce místa trvalého bydliště nebo pobytu podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí, v zastoupení kompetentní instituce členského státu, která je odpovědná za náklady spojené s dávkami v nezaměstnanosti;
2. pokud jde o peněžité dávky, kompetentní instituce členského státu, která je odpovědná za náklady spojené s dávkami nezaměstnanosti podle předpisů, jež tato instituce provádí.
Aniž by byla dotčena ustanovení předpisů členského státu, která dovolují prodloužit dobu, po kterou se poskytují dávky v nemoci, kompetentní instituce může dobu stanovenou v odstavci 1 prodloužit v případech vyšší moci v rámci hranic určených předpisy, které tato instituce provádí.

Článek 25a
Příspěvky, které plně platí nezaměstnaná osoba

Instituce, která je odpovědná za přiznání věcných a peněžitých dávek nezaměstnané osobě uvedené v článku 25 (2) a která je součástí členského státu, jehož právní předpisy stanoví srážku příspěvků placených nezaměstnanou osobou na úhradu nemocenského a dávek v mateřství, je oprávněna provést tyto srážky v souladu s ustanoveními svých předpisů.

Sekce 4 - Žadatelé o důchod a jejich rodinní příslušníci

Článek 26
Nárok na věcné dávky v případech zániku práva na dávky od instituce, která byla naposled kompetentní

Zaměstnaným nebo samostatně výdělečně činným osobám, jejich rodinným příslušníkům nebo pozůstalým, kteří během šetření o nároku na důchod přestanou mít právo na věcné dávky podle předpisů naposled kompetentního členského státu, budou tyto dávky přesto poskytnuty podle ustanovení předpisů členského státu, na jehož území dotyčná osoba nebo osoby mají trvalé bydliště, za předpokladu, že mají nárok na tyto dávky podle tamních předpisů, nebo by na ně měly nárok, kdyby měly bydliště na území onoho státu, s přihlédnutím, kde je to vhodné, k ustanovením článku 18.
Osoba uplatňující nárok, která má právo na věcné dávky podle předpisů členského státu, podle kterých je povinna sama platit příspěvky nemocenského pojištění během šetření o nároku na důchod, přestane mít nárok na věcné dávky koncem druhého měsíce, za který nezaplatila dlužné příspěvky.
Věcné dávky poskytované podle ustanovení odstavce 1 je možno vyúčtovat instituci, která vybrala příspěvky podle ustanovení odstavce 2; v případech, kdy se neplatí žádné příspěvky podle ustanovení odstavce 2, instituce odpovědná za náklady věcných dávek bude, poté co přiznala důchod podle ustanovení článku 28, refundovat částku za poskytnuté dávky instituci v místě trvalého bydliště.

Sekce 5 - Důchodci a jejich rodinní příslušníci

Článek 27
Důchody vyplácené podle předpisů několika států v případech, kde je nárok na dávky v zemi trvalého bydliště

Důchodce, který má nárok na pobírání důchodu podle předpisů dvou nebo více členských států, z nichž jedním je členský stát, na jehož území má trvalé bydliště a který má nárok na dávky podle předpisů tohoto posléze uvedeného státu, s přihlédnutím, pokud to přichází v úvahu, k ustanovení článku 18 a přílohy VI, dostane, spolu se svými rodinnými příslušníky, tyto dávky od instituce v místě trvalého bydliště a na náklady této instituce, jako kdyby dotyčná osoba byla důchodcem, jehož důchod by se výhradně vyplácel podle předpisů posléze zmíněného členského státu.

Článek 28
Důchody vyplácené podle předpisů jednoho nebo více členských států v případech, kde není žádný nárok na dávky v zemi trvalého bydliště

Důchodce, který má nárok na důchod podle předpisů jednoho členského státu nebo na důchody podle předpisů dvou nebo více členských států a kterému nevznikl nárok na dávky podle předpisů státu, na jehož území má trvalé bydliště, dostane přesto tyto dávky pro sebe i své rodinné příslušníky, do té míry, pokud by měl, případně s přihlédnutím k článku 18 a příloze VI, na ně nárok podle předpisů tohoto členského státu, nebo alespoň jednoho z členských států, kompetentních pokud jde o důchody, kdyby trvale bydlel na území takového státu. Dávky budou poskytnuty za následujících podmínek:
1. věcné dávky poskytne v zastoupení instituce uvedené v odstavci 2 instituce v místě trvalého bydliště, jako kdyby dotyčná osoba byla důchodce podle předpisů státu, na jehož území trvale bydlí, a měla nárok na tyto dávky;
2. peněžité dávky poskytne, tam kde je to vhodné, kompetentní instituce určená podle pravidel uvedených v odstavci 2, podle předpisů, které provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí místa bydliště může však tyto dávky poskytnout posléze uvedená instituce v zastoupení zprvu uvedené instituce, podle předpisů kompetentního státu.
V případech krytých odstavcem 1 ponese náklady na věcné dávky instituce určená podle následujících pravidel:
1. má-li důchodce nárok na zmíněné dávky podle předpisů jediného členského státu, náklady ponese kompetentní instituce tohoto státu;
2. má-li důchodce nárok na zmíněné dávky podle předpisů dvou nebo více členských států, náklady na ně ponese kompetentní instituce toho členského státu, jehož předpisům důchodce podléhal po nejdelší období; kdyby aplikace tohoto pravidla vyústila v odpovědnost více institucí za náklady na dávky, náklad ponese instituce, která provádí předpisy, kterým důchodce naposled podléhal.

Článek 28a
Důchody vyplácené podle předpisů jednoho nebo více členských států, jiných než je země trvalého bydliště, v případech, kde existuje nárok na dávky v zemi trvalého bydliště

V případech, kdy má důchodce nárok na důchod podle předpisů jednoho členského státu, nebo na důchody podle předpisů dvou nebo více členských států, a trvale bydlí na území členského státu, podle jehož předpisů nárok na věcnou dávku není spojen s podmínkami pojištění nebo zaměstnání a ani se tam nevyplácí žádný důchod, náklady na věcné dávky poskytnuté jemu a jeho rodinným příslušníkům ponese instituce jednoho z členských států, kompetentních pokud jde o důchody, určená podle pravidel stanovených v článku 28 (2), pokud by důchodce a jeho rodinní příslušníci měli na tyto dávky nárok, kdyby trvale bydleli na území členského státu, kde má sídlo tato instituce.

Článek 29
Trvalé bydliště rodinných příslušníků v jiném státě než je stát, kde má trvalé bydliště důchodce - změna bydliště do státu, kde má trvalé bydliště důchodce

Rodinní příslušníci důchodce, majícího nárok na důchod podle předpisů jednoho členského státu nebo podle předpisů dvou nebo více členských států, kteří mají trvalé bydliště na území jiného členského státu než je členský stát, kde má trvalé bydliště důchodce, dostanou, v případě že důchodce má nárok na dávky podle předpisů jednoho členského státu, dávky jako kdyby důchodce měl trvalé bydliště na stejném území jako oni. Dávky budou poskytnuty za těchto podmínek:
1. věcné dávky poskytne instituce v místě trvalého bydliště rodinných příslušníků podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí a náklady ponese instituce určená podle ustanovení článku 27 nebo článku 28(2); je-li místo bydliště v příslušném členském státě, dávky poskytne a náklady ponese příslušná instituce;
2. peněžité dávky poskytne, tam kde je to vhodné, kompetentní instituce určená podle ustanovení článku 27 nebo 28 (2), podle ustanovení předpisů, které provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí v místě pobytu rodinných příslušníků může však tyto dávky poskytovat posléze zmíněná instituce namísto zprvu zmíněné, podle ustanovení předpisů kompetentního státu.
Rodinní příslušníci uvedení v odstavci 1, kteří přesunou své trvalé bydliště na území členského státu, kde má trvalé bydliště důchodce, dostanou:
1. věcné dávky podle ustanovení předpisů tohoto státu, i když již dříve dostávali dávky pro stejný případ nemoci nebo mateřství před změnou svého trvalého bydliště;
2. peněžité dávky poskytované, kde je to vhodné, kompetentní institucí určenou podle ustanovení článku 28 nebo 28 (2), podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí v místě trvalého bydliště důchodce může však tyto dávky poskytovat posléze zmíněná instituce namísto zprvu zmíněné podle ustanovení předpisů kompetentního státu.

Článek 30
Podstatné věcné dávky

Ustanovení článku 24 platí analogicky i pro důchodce.

Článek 31
Pobyt důchodce a/nebo jeho rodinných příslušníků v jiném členském státě, než je stát, ve kterém mají trvalé bydliště

Důchodce mající nárok na důchod nebo na důchody podle předpisů jednoho členského státu nebo důchody podle předpisů dvou nebo více členských států, který má nárok na dávky podle předpisů jednoho z těchto států, dostane, spolu se svými rodinnými příslušníky, kteří pobývají na území jiného členského státu, než je stát, ve kterém mají stálé bydliště:
1. věcné dávky, nezbytné s ohledem na zdravotní stav při pobytu na území jiného členského státu než je stát bydliště, s přihlédnutím k povaze dávek a očekávané délce pobytu. Tyto věcné dávky budou poskytovány institucí v místě pobytu podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí, přičemž náklady ponese instituce v místě bydliště důchodce nebo jeho rodinných příslušníků;
2. peněžité dávky poskytované, tam kde je to vhodné, kompetentní institucí určenou podle článků 27 nebo 28 (2), podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí v místě pobytu může tyto dávky poskytovat posléze zmíněná instituce namísto zprvu zmíněné, podle ustanovení předpisů kompetentního státu.
Článek 22(1a) se použije analogicky.

Článek 32
. . .

Článek 33
Placení příspěvků důchodcem

Instituce členského státu, která je odpovědna za vyplácení důchodu a která provádí předpisy stanovící srážky z důchodů týkající se příspěvků na pojištění nemoci a mateřství, bude oprávněna provádět tyto srážky vypočtené podle příslušných předpisů z důchodu vypláceného touto institucí, pokud náklady na dávky podle článků 27, 28, 28a, 29, 31 a 32 nese instituce tohoto členského státu.
Tam, kde je, v případech uvedených v článku 28a, vznik nároku na dávky v nemoci a mateřství podmíněn placením příspěvků nebo obdobných platů podle předpisů členského státu, na jehož území dotyčný důchodce trvale bydlí, pouze z titulu tohoto trvalého bydliště, tyto příspěvky se nebudou platit.

Článek 34
Všeobecná ustanovení

Pro účely článků 28, 28a, 29 a 31 se bude pohlížet na důchodce, který dostává dva nebo více důchodů náležejících podle předpisů jediného členského státu, jako na důchodce oprávněného pobírat důchod podle předpisů jednoho členského státu podle smyslu těchto ustanovení.
Články 27 a 33 nebudou platit pro důchodce nebo pro jeho rodinné příslušníky, kteří mají nárok na dávky podle předpisů členského státu odvozené z výkonu profesionální činnosti nebo povolání. V takovém případě bude dotyčná osoba považována pro účely provádění této kapitoly za zaměstnanou nebo samostatně výdělečně činnou osobu nebo za rodinného příslušníka zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby.

Sekce 5a - Osoby, které studují nebo získávají odborné vzdělávání, a jejich rodinní příslušníci

Článek 34a
Zvláštní ustanovení pro studenty a jejich rodinné příslušníky

Ustanovení článku 18, článku 19, čl. 22 odst. 1 písm. a) a c), čl.22 odst. 1a, čl. 22 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 22 odst. 3, článku 23, článku 24 a oddílu 6 a 7 se použijí analogicky na studenty a jejich rodinné příslušníky,.

Článek 34b
vypuštěn

Sekce 6 - Různá ustanovení

Článek 35
Soustava aplikovatelná v případech, kde existuje několik soustav v zemi stálého bydliště nebo pobytu - dřívější nemoc - maximální doba, po kterou se poskytují dávky

S výhradou odstavce 2 budou v případech, kde předpisy země pobytu nebo trvalého bydliště obsahují několik soustav nemocenského pojištění nebo pojištění mateřství, prováděna příslušná ustanovení podle článků 19, 21 (1), 22, 25, 26, 28 (1) nebo 31, týkající se manuálních pracovníků ocelářského průmyslu. Tam, kde však zmíněné předpisy obsahují zvláštní soustavu pro pracovníky v dolech a podobných podnicích, ustanovení takové soustavy budou platit pro tuto kategorii pracovníků a jejich rodinné příslušníky, za předpokladu, že instituce v místě pobytu nebo trvalého bydliště, které se podává žádost, je kompetentní k provádění takovéto soustavy.
vypuštěn
Kde podle předpisů členského státu je poskytování dávek podmíněno vznikem nemoci, tato podmínka nebude platit pro osoby, na které se vztahuje toto Nařízení, bez ohledu na to, v kterém členském státě tyto osoby trvale bydlí.
Kde předpisy členského státu určují maximální dobu pro poskytování dávek, instituce, která provádí tyto předpisy může, kde je to vhodné, přihlédnout k dobám, po které již byly tyto dávky poskytovány institucí jiného členského státu pro stejný případ nemoci nebo mateřství.

Sekce 7 - Náhrady mezi institucemi

Článek 36

Věcné dávky poskytované podle ustanovení této kapitoly institucí jednoho členského státu namísto instituce jiného členského státu budou plně uhrazeny.
Úhrady uvedené v odstavci 1 budou určeny a provedeny v souladu s procedurou stanovenou Prováděcím nařízením uvedeným v článku 98, buď na podkladě předložení dokladu o skutečných výdajích nebo na základě paušálních plateb.

V posléze zmíněném případě budou paušální platby takové, aby zajistily náhradu, která se co nejvíce blíží skutečným nákladům.
Dva nebo více členských států, nebo příslušné úřady těchto členských států, mohou stanovit jiné metody náhrad nebo mohou upustit od všech náhrad mezi institucemi, které podléhají jejich zákonodárství.

Kapitola 2
Invalidita

Sekce 1 - Zaměstnané osoby a samostatně výdělečně činné osoby podléhající pouze předpisům, podle kterých je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění

Článek 37
Všeobecná ustanovení

Zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba, která postupně nebo střídavě podléhala předpisům dvou nebo více členských států a která splnila doby pojištění výhradně podle předpisů, podle nichž je výše dávek v invaliditě nezávislá na délce dob pojištění, bude dostávat dávky podle článku 39. Tento článek nebude mít vliv na zvýšení důchodů se zřetelem na děti nebo přídavků týkajících se dětí, poskytnutých podle kapitoly 8.
Příloha IV, část A, obsahuje seznam předpisů typu uvedeného v odstavci 1, jež jsou v účinnosti na území každého z příslušných členských států.

Článek 38
Započítávání dob pojištění nebo trvalého bydliště, splněných podle předpisů, kterým podléhala zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba, pokud jde o získání, udržení nebo opětné nabytí práva na dávky

Tam, kde předpisy členského státu podmiňují získání, udržení nebo opětné nabytí práva na dávky, na základě soustavy, která není zvláštní soustavou ve smyslu odstavce 2 a 3, splněním dob pojištění nebo trvalého bydliště, kompetentní instituce tohoto členského státu vezme zřetel, tam kde je to nutné, na doby pojištění nebo doby trvalého bydliště splněné podle předpisů kteréhokoli jiného členského státu, ať již je to v rámci všeobecné soustavy nebo zvláštní soustavy, a ať již se týkají zaměstnané osoby nebo samostatně výdělečně činné osoby. Pro tento účel vezme tyto doby na zřetel, stejně jako kdyby byly splněny podle jejích vlastních předpisů.
Tam, kde předpisy členského státu podmiňují poskytování některých dávek splněním dob pojištění pouze ve zvláštních soustavách pro zaměstnané osoby, nebo, tam kde to přichází v úvahu, ve specifických zaměstnáních, doby splněné podle předpisů jiných členských států budou vzaty v úvahu pro účely přiznání dávek jenom tehdy, pokud byly splněny v rámci odpovídajících soustav nebo, pokud tomu tak není, ve stejném povolání, nebo, pokud to připadá v úvahu, ve stejném zaměstnání.

Jestliže, při vzetí v úvahu takto splněných dob dotyčná osoba nevyhovuje podmínkám pro pobírání těchto dávek, tyto doby budou vzaty v úvahu pro přiznání dávek podle všeobecné soustavy nebo, není-li taková soustava, podle soustav platných pro manuální nebo kancelářské pracovníky, podle daného případu, za předpokladu, že dotyčná osoba byla přidružena k jedné nebo druhé z těchto soustav.
Tam, kde předpisy členského státu podmiňují přiznání některých dávek splněním doby pojištění jenom v povolání, kterému odpovídá zvláštní soustava pro samostatně výdělečně činné osoby, doby splněné podle předpisů jiného členského státu budou vzaty v úvahu pro přiznání těchto dávek pouze tehdy, byly-li splněny v rámci odpovídající soustavy, nebo není-li taková soustava, ve stejném povolání. Seznam zvláštních soustav pro samostatně výdělečně činné osoby, zmíněných v tomto odstavci je uveden v příloze IV, část B pro příslušné členské státy.

Jestliže po vzetí v úvahu takto splněných dob nevyhoví dotyčná osoba podmínkám pro přiznání dávek, budou tyto doby vzaty v úvahu pro přiznání dávek podle všeobecné soustavy nebo, pokud taková soustava není, podle soustavy platné pro manuální nebo kancelářské pracovníky, podle daného případu, za předpokladu, že dotyčná osoba byla přidružena k jedné nebo druhé z těchto soustav.

Článek 39
Přiznání dávek

Instituce členského státu, jehož předpisy byly aplikovatelné v době, kdy vznikla pracovní neschopnost s následnou invaliditou, určí, v souladu s těmito předpisy, zda dotyčná osoba splňuje podmínky pro vznik nároku na dávky a přihlédne přitom, kde je to vhodné, k článku 38.
Osoba, která vyhoví podmínkám uvedeným v odstavci 1 dostane dávky jenom od této instituce, podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí.
Osoba, která nemá nárok na dávky podle odstavce 1 dostane dávky, na které má případně nárok podle předpisů jiného členského státu, s přihlédnutím k článku 38, pokud to přichází v úvahu.
Jestliže předpisy uvedené v odstavcích 2 a 3 stanoví, že výše dávek bude určena se zřetelem k existenci rodinných příslušníků, jiných než dětí, kompetentní instituce rovněž vezme v úvahu ty rodinné příslušníky dotyčné osoby, kteří trvale bydlí na území jiného členského státu, jako kdyby bydleli na území kompetentního státu.
Jestliže předpisy uvedené v odstavcích 2 a 3 obsahují ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí dávek v případě překrývání s jiným příjmem nebo s dávkami jiného druhu ve smyslu článku 46a (2), článku 46a (3) a článku 46c (5), tato ustanovení se budou aplikovat mutatis mutandis.
Zcela nezaměstnaný pracovník, na kterého se vztahuje článek 71 (1) (b) (ii), dostane dávky v invaliditě poskytované kompetentní institucí členského státu, na jehož území má trvalé bydliště, podle předpisů, které tato instituce provádí, jako kdyby podléhal těmto předpisům v době svého posledního zaměstnání a, tam kde je to vhodné, se vezme zřetel na článek 38 a/nebo na článek 25 (2). Za vyplácení těchto dávek bude odpovídat instituce země trvalého bydliště.

Jestliže tato instituce provádí právní předpisy stanovící srážky z příspěvků, které má nezaměstnaná osoba platit ke krytí dávek v invaliditě, je oprávněna provést tyto srážky v souladu s ustanoveními svých předpisů.

Jestliže předpisy, které provádí tato instituce stanoví, že výpočet dávek bude založen na mzdě nebo platu, instituce vezme v úvahu mzdy a platy, které dotyčná osoba dostala v zemi, kde byla naposled zaměstnána nebo trvale bydlela, v souladu s předpisy, které provádí. Jestliže v zemi trvalého bydliště dotyčná osoba nedostávala žádnou mzdu nebo plat, kompetentní instituce vezme v úvahu, podle potřeby a v souladu s pravidly uvedenými v jejích předpisech, platy obdržené v zemi posledního zaměstnání.

Sekce 2 - Zaměstnané osoby nebo samostatně výdělečně činné osoby, na které se vztahují buď pouze předpisy, podle kterých závisí výše dávek v invaliditě na délce dob pojištění nebo trvalého pobytu, nebo předpisy tohoto typu a předpisy typu, o němž je zmínka v sekci 1

Článek 40
Všeobecná ustanovení

Zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba, která postupně nebo střídavě podléhala předpisům dvou nebo více členských států, z nichž nejméně jeden není stát typu o kterém je zmínka v článku 37 (1), bude dostávat dávky podle ustanovení kapitoly 3, která bude platit mutatis mutandis, s přihlédnutím k ustanovení odstavce 4.
Jestliže však u zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby dojde k pracovní neschopnosti s následnou invaliditou v době, kdy podléhá předpisům uvedeným v příloze IV část A, bude tato osoba dostávat dávky podle ustanovení článku 37 (1) za následujících podmínek:
- vyhoví-li podmínkám těchto předpisů nebo jiných předpisů stejného typu, s přihlédnutím k článku 38, kde je to vhodné, ale bez vzetí v úvahu dob pojištění splněných podle předpisů neuvedených v příloze IV, část A, a
- nesplní-li podmínky požadované pro získání nároku na dávky v invaliditě podle předpisů neuvedených v příloze IV, část A, a
- neuplatní-li žádný nárok na starobní důchod, při čemž se vezme zřetel na druhou větu článku 44 (2).
1. Pro účely zjištění nároku na dávky podle předpisů členského státu, uvedených v příloze IV, část A, které podmiňují přiznání dávek v invaliditě tím, že dotyčná osoba dostávala nemocenské nebo byla práce neschopná po určenou dobu, v případech kdy u zaměstnané osoby nebo samostatně výdělečně činné osoby, která podléhala těmto předpisům, dojde k pracovní neschopnosti s následnou invaliditou, zatímco podléhá předpisům jiného členského státu, se vezme v úvahu následující, aniž bylo dotčeno ustanovení článku 37 (1):
  1. všechny doby, během nichž tato osoba dostávala podle předpisů druhého členského státu dávky v nemoci vztahující se k této pracovní neschopnosti nebo, místo nich, stále pobírala mzdu nebo plat;
  2. všechny doby, během nichž, se zřetelem na invaliditu následující po pracovní neschopnosti, tato osoba dostávala dávky ve smyslu kapitol 2 a 3 části III Nařízení, přiznané se zřetelem na invaliditu podle předpisů druhého členského státu, jako kdyby to byly doby, za které by této osobě byly vypláceny peněžité dávky v nemoci podle předpisů prvního členského státu nebo během nichž by tato osoba byla práce neschopná ve smyslu těchto předpisů.
2. Nárok na dávky v invaliditě podle předpisů prvního členského státu se získá buď uplynutím předchozí doby podle předpisů prvního členského státu, po kterou se vyplácí nemocenské, jak stanoví tyto předpisy, nebo uplynutím předchozí doby pracovní neschopnosti požadované těmito předpisy, ale ne před:
  1. datem získání nároku na dávky v invaliditě uvedené v pododstavci (a) (ii) podle předpisů druhého členského státu, nebo
  2. dnem, který následuje po posledním dnu, za který měla dotyčná osoba nárok na peněžité dávky v nemoci podle předpisů druhého členského státu.
Rozhodnutí přijaté institucí členského státu o stupni invalidity osoby uplatňující nárok bude závazné pro instituci kteréhokoli jiného příslušného členského státu, za předpokladu, že v příloze V je uznána shoda mezi předpisy těchto států ve věci podmínek vztahujících se na stupeň invalidity.

Sekce 3 - Zhoršení invalidity

Článek 41

V případě zhoršení invalidity, za kterou zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba dostává dávky podle předpisů jediného členského státu budou platit následující ustanovení:
1. jestliže dotyčná osoba nepodléhala předpisům jiného členského státu od té doby, co začala dostávat dávky, kompetentní instituce poskytne dávky se zřetelem na zhoršení invalidity v souladu s ustanoveními předpisů, které provádí;
2. jestliže dotyčná osoba podléhala předpisům jednoho nebo více jiných členských států od té doby, co začala dostávat dávky, dávky se zřetelem na zhoršení invalidity se jí poskytnou podle článku 37 (1) nebo 40 (1) nebo (2), podle toho, co přichází v úvahu;
3. jestliže celková částka dávky nebo dávek vyplácených podle pododstavce (b) je nižší než částka dávky, kterou dotyčná osoba pobírala od instituce, jež byla dříve povinna vyplácet, tato instituce bude této osobě platit přídavek rovnající se rozdílu mezi těmito dvěma částkami;
4. jestliže, v případě uvedeném v pododstavci (b), instituce odpovědná za počáteční neschopnost je nizozemská instituce a jestliže:
  1. nemoc, která způsobila zhoršení je stejná, jako nemoc, od které bylo odvozeno přiznání dávek podle nizozemských předpisů;
  2. tato nemoc je nemocí z povolání ve smyslu předpisů členského státu, jimž tato osoba naposled podléhala a podle kterých má nárok na výplatu přídavku uvedeného v článku 60 (1) (b); a
  3. předpis nebo předpisy, jimž dotyčná osoba podléhala od doby, co jí jsou vypláceny dávky je nebo jsou ve výčtu v příloze IV, část A, nizozemská instituce bude nadále poskytovat počáteční dávku poté co dojde ke zhoršení a dávka, která náleží podle předpisů posledního členského státu, jimž dotyčná osoba podléhala, se sníží o částku nizozemské dávky;
5. jestliže v případě uvedeném v pododstavci (b) nemá dotyčná osoba nárok na dávky na účet instituce jiného členského státu, kompetentní instituce prvního státu přizná dávku podle ustanovení svých předpisů a vezme přitom v úvahu zhoršení a , tam kde je to vhodné, článek 38.
V případě zhoršení invalidity, za kterou zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba dostává dávky podle předpisů dvou nebo více členských států, dávky jí budou poskytnuty se zřetelem na zhoršení, v souladu s článkem 40 (1).

Sekce 4 - Opětné poskytování dávek po pozastavení nebo odnětí - konverze dávek v invaliditě na starobní důchod - přepočítání dávek přiznaných podle článku 39

Článek 42
Určení instituce, která je odpovědná za poskytování dávek v případech, kdy se obnovuje jejich vyplácení

Má-li dojít k opětovnému poskytování dávek po pozastavení, za toto poskytování bude, aniž by byl dotčen článek 43, odpovědna ta instituce nebo ty instituce, které byly odpovědny za poskytování dávek v době jejich pozastavení.
Jestliže, po odnětí dávek, stav dotyčné osoby ospravedlňuje přiznání dalších dávek, tyto dávky budou přiznány podle článku 37 (1) nebo článku 40 (1) nebo (2), podle toho, co přichází v úvahu.

Článek 43
Konverze invalidního důchodu na starobní důchod - přepočítání dávek přiznaných podle článku 39

Dávky v invaliditě budou přeměněny na starobní důchod, tam, kde to přichází v úvahu, za podmínek uvedených v předpisu nebo v předpisech podle kterých byly přiznány a v souladu s kapitolou 3.
Jestliže osoba pobírající dávky v invaliditě může uplatnit nárok na starobní důchod podle předpisů jednoho nebo více členských států v souladu s článkem 49, kterákoli instituce, která odpovídá za poskytování dávek v invaliditě podle předpisů některého členského státu, bude nadále poskytovat takové osobě dávky v invaliditě, na které má tato osoba nárok podle předpisů, které instituce provádí, až do té doby, kdy se začne aplikovat ustanovení odstavce 1 pokud jde o tuto instituci nebo tak dlouho, pokud dotyčná osoba splňuje podmínky pro tyto dávky.
Tam kde jsou dávky v invaliditě přiznané v souladu s článkem 39 podle předpisu členského státu přeměněny na dávky starobního důchodu a kde dotyčná osoba ještě nesplňuje podmínky požadované předpisy jednoho nebo více států ohledně pobírání těchto dávek, dotyčná osoba bude pobírat, od tohoto nebo od těchto členských států, od data konverze, dávky v invaliditě přiznané v souladu s kapitolou 3, jako kdyby tato kapitola platila pro tento případ v době, kdy došlo k pracovní neschopnosti s následnou invaliditou, až do té doby, kdy dotyčná osoba splní kvalifikační podmínky pro vznik nároku na starobní důchod stanovené příslušným národním předpisem nebo příslušnými předpisy nebo, tam, kde není ustanovení o konverzi, tak dlouho, dokud bude mít nárok na dávky v invaliditě podle příslušného předpisu nebo příslušných předpisů.
Dávky v invaliditě poskytované podle článku 39 se v souladu s kapitolou 3 přepočítají, jakmile příjemce splní kvalifikační podmínky pro dávky v invaliditě stanovené v předpisech, které nejsou obsaženy v příloze IV, část A, nebo jakmile začne pobírat dávky starobního důchodu podle předpisů jiného členského státu.

Sekce 3 - Osoby kryté zvláštními soustavami pro státní úředníky

Článek 43a

Ustanovení článků 37, 38 (1), 39 a sekcí 2, 3 a 4 platí analogicky pro osoby kryté zvláštními soustavami pro státní úředníky.
Jestliže však právní předpisy členského státu podmiňují získání, zánik, udržení nebo opětné nabytí práva na dávky podle zvláštní soustavy pro státní úředníky získáním všech dob pojištění podle jedné nebo více soustav pro státní úředníky v tomto členském státě, nebo získáním dob považovaných právními předpisy tohoto státu za rovnocenné, vezmou se v úvahu jen doby, které lze uznat podle právních předpisů tohoto členského státu;

Jestliže po vzetí v úvahu takto získaných dob dotyčná osoba nevyhoví podmínkám pro přiznání dávek, tyto doby se vezmou v úvahu pro přiznání dávek podle všeobecné soustavy, nebo, pokud to nepřichází v úvahu, podle soustavy platné pro manuální nebo nemanuální pracovníky, podle dané situace.
V případech, kdy se dávky podle právních předpisů členského státu vypočítávají na základě posledního platu, nebo platů během referenčního období, příslušná instituce tohoto státu vezme pro účely výpočtu v úvahu jen ty platy, řádně valorizované, jež byl této osobě vyplaceny za dobu nebo doby, po které dotyčná osoba podléhala těmto právním předpisům."

Kapitola 3
Stáří a úmrtí (důchody)

Článek 44
Všeobecná ustanovení pro přiznání dávek v případech, kde zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba podléhá předpisům dvou nebo více členských států

Nárok na dávky zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby, která podléhala předpisům dvou nebo více členských států, nebo nároky pozůstalých této osoby, budou stanoveny podle ustanovení této kapitoly.
Pokud není stanoveno jinak v článku 49, při posuzování nároku na přiznání dávky, který uplatňuje dotyčná osoba, se vezme zřetel na všechny předpisy, jimž podléhala zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba. Výjimka z tohoto pravidla se učiní tehdy, když dotyčná osoba výslovně požádá o odklad přiznání dávek starobního důchodu, na které by jí vznikl nárok podle předpisů jednoho nebo více členských států.
Tato kapitola se nevztahuje na zvýšení či přídavky k důchodům vzhledem k dětem nebo k sirotčím důchodům, jež mají být poskytovány podle ustanovení kapitoly 8.

Článek 45
Započítávání dob pojištění nebo trvalého pobytu splněných v rámci předpisů, jimž podléhala zaměstnaná osoba nebo samostatně výdělečně činná osoba, pro získání, udržení nebo opětné nabytí nároku na dávky

Tam kde předpisy členského státu podmiňují získání, udržení nebo opětné nabytí dávek, podle soustavy, která není zvláštní soustavou ve smyslu odstavců 2 a 3, splněním dob pojištění nebo dob trvalého bydlení, kompetentní instituce tohoto členského státu vezme zřetel, tam kde je to nutné, na doby pojištění nebo trvalého bydlení podle předpisů kteréhokoli jiného členského státu, ať již jde o doby podle všeobecné soustavy nebo podle zvláštní soustavy a doby zaměstnané osoby nebo samostatně výdělečně činné osoby. Za tímto účelem bude tyto doby posuzovat jako kdyby byly splněny podle jejích vlastních předpisů.
Tam kde předpisy členského státu podmiňují přiznání určitých dávek splněním dob pojištění pouze v povoláních, kterých se týká zvláštní soustava pro zaměstnané osoby nebo, tam kde je to vhodné, v určitých zaměstnáních, doby splněné podle předpisů jiných členských států budou vzaty v úvahu pro přiznání těchto dávek jen tehdy, byly-li splněny v rámci odpovídajících soustav, nebo, pokud takových soustav nebylo, ve stejném povolání nebo, tam kde je to vhodné, ve stejném zaměstnání. Jestliže po vzetí v úvahu takto splněných dob dotyčná osoba nevyhoví podmínkám pro pobírání těchto dávek, na tyto doby se vezme zřetel pro přiznání dávek v rámci všeobecné soustavy nebo, pokud taková není, v rámci soustavy aplikovatelné pro manuální nebo kancelářské pracovníky, podle daného případu, s výhradou podmínky, že tato osoba byla přidružena k jedné z těchto soustav.
Tam kde předpisy členského státu podmiňují přiznání některých dávek splněním dob pojištění pouze v povolání, na které se vztahuje zvláštní soustava pro samostatně výdělečně činné osoby, bude se brát zřetel na doby splněné podle předpisů jiného členského státu pro přiznání těchto dávek jen tehdy, pokud byly splněny v rámci odpovídající soustavy nebo, pokud taková soustava není, ve stejném povolání. Zvláštní soustavy pro samostatně výdělečně činné osoby uvedené v tomto odstavci jsou vyjmenovány v příloze IV, část B, pro všechny příslušné členské státy. Jestliže, po vzetí v úvahu dob uvedených v tomto odstavci, dotyčná osoba nevyhoví podmínkám pro pobírání těchto dávek, na tyto doby se vezme zřetel za účelem přiznání dávek v rámci všeobecné soustavy nebo, pokud taková není, v rámci soustavy aplikovatelné na manuální nebo kancelářské pracovníky, podle daného případu, s výhradou podmínky, že tato osoba byla přidružena k jedné z těchto soustav.
Doby pojištění splněné v rámci zvláštní soustavy členského státu budou vzaty v úvahu v rámci všeobecné soustavy nebo, pokud taková není, v rámci soustavy aplikovatelné pro manuální nebo kancelářské pracovníky, podle daného případu, jiného členského státu pro získání, udržení nebo opětné nabytí nároku na dávky, za předpokladu, že tato osoba byla přidružena k jedné z těchto soustav, a to i když na tyto doby již byl vzat zřetel v posléze uvedeném státě v rámci soustavy uvedené v odstavci 2 nebo v první větě odstavce 3.
Tam, kde předpisy členského státu podmiňují získání, udržení nebo opětné nabytí nároku na dávky tím, že dotyčná osoba byla pojištěna v době naplnění rizika, tato podmínka se bude považovat za splněnou v případě pojištění podle předpisů jiného členského státu, v souladu s procedurami stanovenými v příloze VI pro každý příslušný členský stát.
Doba plné nezaměstnanosti pracovníka, na kterého se vztahuje článek 71 (1) (a) (ii) nebo (b) (ii), první věta, bude vzata v úvahu kompetentní institucí členského státu, na jehož území má dotyčný pracovník trvalé bydliště, podle předpisů, které tato instituce provádí, jako kdyby se na něj tyto předpisy vztahovaly v době jeho posledního zaměstnání.

Jestliže tato instituce provádí právní předpisy stanovící srážky příspěvků, které má nezaměstnaná osoba platit ke krytí starobních a pozůstalostních důchodů, je oprávněna provést tyto srážky v souladu s ustanoveními svých předpisů.

Jestliže doba plné nezaměstnanosti v zemi trvalého bydliště dotyčného pracovníka může být vzata v úvahu jen když příspěvkové doby byly splněny v této zemi, tato podmínka bude považována za splněnou, jestliže byly příspěvkové doby splněny v jiném členském státě.

Článek 46
Přiznání dávek

Tam, kde podmínky požadované předpisem členského státu pro získání nároku na dávky byly splněny, aniž by bylo nutno aplikovat článek 45 nebo článek 40 (3), budou platit tato pravidla:
1. Kompetentní instituce vypočte částku dávky, která by měla náležet:
  1. jednak pouze podle ustanovení předpisů, které sama provádí;
  2. jednak podle odstavce 2;
2. kompetentní instituce však může upustit od výpočtu, který by byl proveden podle (a) (ii), v případě, že výsledek tohoto výpočtu, s odhlédnutím od rozdílů plynoucích ze zaokrouhlování, bude stejný nebo nižší než výsledek výpočtu provedeného podle (a) (i), pokud tato instituce neprovádí žádné předpisy obsahující pravidla vylučující překrývání, jak je uvedeno v článcích 46b a 46c nebo jestliže dříve zmíněná instituce provádí předpisy obsahující pravidla vylučující překrývání v případě uvedeném v článku 46c, za předpokladu, že tyto předpisy stanoví, že dávky jiného druhu budou vzaty v úvahu jen na základě poměru dob pojištění nebo trvalého bydlení splněných pouze podle těchto předpisů k dobám pojištění nebo trvalého bydlení požadovaným těmito předpisy pro získání plného nároku na dávku.
  
  V příloze IV, část C, je seznam týkající se všech členských států pro případy, kde tyto dva výpočty by vedly k takovému výsledku.
Tam kde podmínky vyžadované předpisem členského státu ohledně získání nároku na dávky jsou splněny jen po aplikaci článku 45 a/nebo článku 40 (3), budou platit tato pravidla:
1. kompetentní instituce vypočte teoretickou výši dávky, na kterou by dotyčná osoba mohla uplatnit nárok za předpokladu, že by všechny doby pojištění nebo trvalého bydlení, které byly splněny podle předpisů členských států, které se vztahovaly na zaměstnanou osobu nebo na samostatně výdělečně činnou osobu, byly splněny v příslušném státě, jehož předpisy instituce provádí v době přiznání dávky. Pokud podle těchto předpisů výše dávky není závislá na délce splněných dob, tato částka se bude považovat za teoretickou částku podle tohoto odstavce;
2. nato kompetentní instituce určí skutečnou výši dávky na základě teoretické výše uvedené v předchozím odstavci podle poměru délky dob pojištění nebo trvalého bydlení splněných před naplněním rizika podle předpisů, které provádí, k celkové délce dob pojištění nebo trvalého bydlení splněných před naplněním rizika podle předpisů všech členských států, kterých se to týká.
Dotyčná osoba bude mít nárok na nejvyšší částku vypočtenou podle odstavců 1 a 2 od kompetentní instituce každého členského státu, aniž by bylo dotčeno jakékoli provádění ustanovení týkající se krácení, pozastavení nebo odnětí stanovené předpisy, podle kterých tato dávka náleží.

Tam, kde nastane tento případ, provedené porovnání se bude vztahovat na částky určené poté co byla aplikována tato ustanovení.
Tam, kde v případě invalidních, starobních nebo pozůstalostních důchodů celkový součet dávek náležejících od kompetentních institucí dvou nebo více členských států podle ustanovení úmluvy o multilaterálním sociálním zabezpečení zmíněné v článku 6 (b) nepřekročí celkovou částku, která by náležela od takového členského státu podle odstavců 1 až 3, dotyčná osoba bude mít prospěch z ustanovení této kapitoly.

Článek 46a
Všeobecná ustanovení týkající se krácení, pozastavení nebo odnětí aplikovatelná na dávky v invaliditě, ve stáří a dávky pozůstalým podle předpisů členských států

Pro účely této kapitoly překrýváním (souběhem) dávek stejného druhu se rozumí veškeré překrývání dávek vztahujících se na invaliditu, stáří a pozůstalé, vypočtených nebo poskytovaných na základě dob pojištění nebo trvalého bydlení splněných jednou a touže osobou.
Pro účely této kapitoly překrýváním dávek jiného druhu se rozumí veškeré překrývání dávek, které nelze považovat za dávky stejného druhu ve smyslu odstavce 1.
V případech překrývání dávky týkající se invalidity, stáří nebo pozůstalých s dávkou stejného druhu nebo s dávkou jiného druhu nebo s jiným příjmem, budou uplatňována následující pravidla pro provádění ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí, obsažených v předpisech členského státu:
1. na dávky získané podle předpisů jiného členského státu nebo na jiný příjem plynoucí z jiného členského státu bude vzat zřetel jen v případech, kdy předpisy prvního členského státu stanoví, že se budou brát v úvahu dávky nebo příjem získané v zahraničí;
2. na částky dávek, které mají být přiznány jiným členským státem bude vzat zřetel před odečtením daní, příspěvků na sociální zabezpečení a jiných individuálních poplatků a srážek;
3. žádný zřetel nebude vzat na částky dávek získaných podle předpisů jiného členského státu, které jsou přiznány na základě dobrovolného pojištění nebo pokračujícího opčního pojištění;
4. tam kde ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí jsou aplikovatelná jen podle předpisů jednoho členského státu vzhledem ke skutečnosti, že dotyčná osoba dostává dávky podobného nebo jiného druhu náležející podle předpisů jiných členských států nebo jiný příjem získaný na území jiných členských států, dávka náležející podle předpisů prvního členského státu může být krácena jenom v rozmezí výše dávek, náležejících podle těchto předpisů nebo příjmů získaných na území druhých členských států.

Článek 46b
Zvláštní ustanovení platící pro případ překrývání (souběhu) dávek stejného druhu podle předpisů dvou nebo více členských států

Ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí obsažená v předpisech členského státu se nebudou vztahovat na dávku vypočtenou podle článku 46 (2).
Ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí obsažená v předpisech členského státu se budou vztahovat na dávku vypočtenou podle článku 46 (1) (a) (i) jen tehdy, pokud příslušná dávka je
1. buď dávkou uvedenou v příloze IV, část D, jejíž výše nezávisí na délce splněných dob pojištění nebo trvalého bydlení, nebo
2. dávkou, jejíž výše je určena na základě započtené doby, o které se má za to, že byla splněna mezi datem, kdy došlo k naplnění rizika a pozdějším datem. V posléze zmíněném případě budou tato ustanovení platit v případě souběhu takové dávky:
  1. buď s dávkou stejného druhu, vyjma případů, kde byla uzavřena dvěma nebo více členskými státy dohoda stanovící, že jedna a táž započtená doba nesmí být vzata v úvahu dvakrát nebo víckrát;
  2. nebo s dávkou typu uvedeného ad (a).

Dávky a dohody uvedené ad (b) jsou zmíněny v příloze IV, část D.

Článek 46c
Zvláštní ustanovení platná pro případy překrývání (souběhu) jedné nebo více dávek uvedených v článku 46a (1) s jednou nebo více dávkami jiného druhu nebo s jiným příjmem, v případech týkajících se dvou nebo více členských států

Jestliže pobírání dávek jiného druhu nebo jiného příjmu má za následek krácení, pozastavení nebo odnětí dvou nebo více dávek uvedených v článku 46 (1) (a) (i), částky, které by se nevyplatily při striktním použití ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí obsažených v předpisech příslušného členského státu, se budou dělit počtem dávek, jichž se krácení, pozastavení nebo odnětí týká.
Tam, kde se příslušná dávka vypočítává podle článku 46 (2), dávka nebo dávky jiného druhu z jiných členských států nebo jiný příjem a jiné prvky stanovené v předpisech členského státu o provádění ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí, se budou brát v úvahu proporcionálně k dobám pojištění a/nebo trvalého bydlení uvedeným v článku 46 (2) (b) a budou použity pro výpočet této dávky.
Jestliže pobírání dávek jiného druhu nebo jiného příjmu zakládá krácení, pozastavení nebo odnětí jedné nebo více dávek uvedených v článku 46 (1) (a) (i) a jedné nebo více dávek uvedených v článku 46 (2), budou platit následující pravidla:
1. v případě dávky nebo dávek uvedených v článku 46 (1) (a) (i) budou částky, které by nebyly vyplaceny při striktním provádění ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí obsažených v předpisech příslušného členského státu, děleny počtem dávek, kterých se týká krácení, pozastavení nebo odnětí;
2. v případě dávky nebo dávek vypočtených podle článku 46 (2)
bude krácení, pozastavení nebo odnětí provedeno podle odstavce 2.
Tam, kde v případě uvedeném v odstavci 1 a 3 (a) stanoví předpisy členského státu, že pro provedení ustanovení o krácení, pozastavení nebo odnětí se má vzít ohled na dávky jiného druhu a/nebo na jiný příjem a na jiné prvky proporcionálně k dobám pojištění uvedeným v článku 46 (2) (b), dělení uvedené v těchto odstavcích nebude platit pokud jde o tento členský stát.
Všechna shora uvedená ustanovení budou platit mutatis mutandis v případech, kde předpisy jednoho nebo více členských států stanoví, že nárok na dávku nelze získat v případě, kdy dotyčná osoba pobírá dávku jiného druhu, vyplácenou podle předpisů jiného členského státu, nebo má jiný příjem.

Článek 47
Další ustanovení týkající se výpočtu dávek

Pro výpočet teoretických a poměrných částek uvedených v článku 46 (2) budou platit tato pravidla:
1. tam, kde je celková délka dob pojištění a trvalého bydlení, splněná dřív, než dojde k naplnění rizika podle předpisů všech příslušných členských států, delší než maximální doba vyžadovaná předpisy jednoho z těchto států pro pobírání plné dávky, kompetentní instituce tohoto státu vezme v úvahu tuto maximální dobu místo celkové délky splněných dob; touto metodou výpočtu nesmí instituci vzniknout vyšší náklad na dávku, než je plná dávka poskytovaná podle předpisů, které provádí. Toto ustanovení nebude platit pro dávky, jejichž výše nezávisí na délce pojištění;
2. procedura pro posuzování dob překrývání je stanovena v prováděcím předpisu v článku 98;
3. Tam, kde se podle předpisů členského státu dávky vypočítávají na základě průměrných výdělků, průměrných příspěvků, průměrného nárůstu nebo průměrného poměru, který byl během dob pojištění mezi hrubými výdělky žadatele a průměrnými hrubými výdělky všech pojištěných osob s výjimkou učňů, budou taková průměrná čísla nebo poměry určeny kompetentní institucí tohoto státu výhradně na základě dob pojištění splněných podle předpisů tohoto státu nebo podle hrubých výdělků dotyčné osoby pouze během oněch dob;
4. tam, kde se podle předpisů členského státu dávky vypočítávají na základě celkové částky výdělků, příspěvků nebo nárůstu, určí kompetentní instituce výdělky, příspěvky a nárůsty, které se mají vzít v úvahu pokud jde o doby pojištění nebo trvalého bydlení splněné podle předpisů příslušného jiného členského státu na základě průměrných výdělků, příspěvků nebo nárůstů zaznamenaných pokud jde o doby pojištění, splněné podle předpisů, které sama provádí;
5. tam, kde se podle předpisů členského státu dávky vypočítávají na základě standardních výdělků nebo pevné částky, kompetentní instituce tohoto státu bude mít za to, že standardní výdělky nebo pevná částka, kterou má vzít v úvahu pro účely dob pojištění nebo trvalého bydlení, splněné podle předpisů jiného členského státu, jsou stejné jako standardní výdělky nebo pevná částka nebo, kde to přichází v úvahu, průměr standardních výdělků nebo pevných částek, odpovídající dobám pojištění splněným podle předpisů, které sama provádí;
6. tam, kde se podle předpisů členského státu dávky vypočítávají za některé doby na základě celkové částky výdělků a za jiné doby na základě standardních výdělků nebo pevné částky, kompetentní instituce tohoto státu vezme, pokud jde o doby pojištění nebo trvalého bydlení splněné podle předpisů jiného členského státu, v úvahu výdělky nebo pevné částky určené podle ustanovení uvedených v bodech (d) a (e) nebo, pokud je to vhodné, průměr těchto výdělků nebo pevných částek, tam kde se dávky vypočítávají na základě standardních výdělků nebo pevné částky za všechny doby splněné podle předpisů, které provádí, bude mít kompetentní instituce za to, že výdělky, které se mají vzít v úvahu pokud jde o doby pojištění nebo trvalého bydlení splněné podle předpisů jiných členských států, jsou stejné jako výdělky v její zemi odpovídající standardním výdělkům nebo pevné částce;
7. tam, kde se podle předpisů členského státu dávky vypočítávají na základě průměrných příspěvků, kompetentní instituce určí tento průměr pouze s ohledem na doby pojištění, které byly splněny podle předpisů tohoto státu.
Ustanovení členského státu týkající se valorizace faktorů, které se berou v úvahu pro výpočet dávek, bude platit, pokud je to vhodné, ohledně faktorů, které bere v úvahu kompetentní instituce tohoto státu, v souladu s odstavcem 1, pokud jde o doby pojištění nebo trvalého bydlení splněné podle předpisů jiných členských států.
Jestliže se podle předpisů, které provádí kompetentní instituce členského státu určuje výše dávek se zřetelem na existenci rodinných příslušníků, jiných než dětí, vezme kompetentní instituce tohoto členského státu též v úvahu ty rodinné příslušníky dotyčné osoby, kteří trvale bydlí na území jiného členského státu, jako kdyby trvale bydleli na území kompetentního státu.
Jestliže se podle předpisů, které provádí kompetentní instituce členského státu vyžaduje vzít v úvahu pro výpočet dávek plat, tam kde se použilo ustanovení prvního a druhého pododstavce článku 45 (6), a jestliže se v tomto členském státě pro vyplácení důchodů berou v úvahu pouze doby plné nezaměstnanosti s dávkami v nezaměstnanosti podle článku 71 (1) (a) (ii) nebo podle první věty článku 71 (1) (b) (ii), kompetentní instituce tohoto státu bude vyplácet důchod na základě platu, který použila jako referenci pro poskytování dávky v nezaměstnanosti podle předpisů, které provádí.

Článek 48
Doby pojištění nebo trvalého bydlení kratší než jeden rok

Bez zřetele na článek 46 (2) se nebude požadovat na instituci členského státu, aby přiznala dávky odpovídající dobám splněným podle předpisů, které provádí, které se berou v úvahu když dojde k naplnění rizika, jestliže:
- délka těchto dob nedosahuje jednoho roku, a
- při vzetí v úvahu pouze těchto dob se na základě ustanovení těchto předpisů nezíská nárok na dávku.
Kompetentní instituce každého z příslušných členských států vezme v úvahu doby uvedené v odstavci 1 pro účely provádění článku 46 (2) s výjimkou pododstavce (b).
Jestliže účinkem aplikace odstavce 1 by bylo zbavit všechny instituce příslušných členských států povinností, dávky budou přiznány výhradně podle předpisů posledního z těchto států, jehož podmínky jsou splněny, jako kdyby všechny doby pojištění a trvalého bydlení, splněné a vzaté v úvahu podle článku 45 (1) až (4), byly splněny podle předpisů tohoto státu.

Článek 49
Výpočet dávek v případech, kdy dotyčná osoba současně nesplňuje podmínky stanovené všemi předpisy, podle nichž byly naplněny doby pojištění a trvalého bydlení nebo když tato osoba výslovně požádala o odklad přiznání starobního důchodu

Jestliže v dané době dotyčná osoba nesplňuje podmínky pro poskytování dávek, stanovené všemi předpisy členských států, jimž podléhala, při vzetí v úvahu ve vhodných případech článku 40 (3), ale splňuje podmínky nebo jenom jednu nebo více podmínek, platí tato ustanovení:
1. každá z kompetentních institucí provádějících předpisy, jejichž podmínky jsou splněny, vypočítá výši dávky, která náleží podle článku 46 (2);
2. avšak
  1. jestliže dotyčná osoba splňuje podmínky nejméně dvou předpisů, aniž by se bral ohled na doby pojištění nebo trvalého bydlení splněné podle předpisů, jejichž podmínky nejsou splněny, tyto doby se nebudou brát v úvahu pro účely článku 46 (2), pokud přihlédnutí k uvedeným dobám neumožňuje stanovit vyšší částku dávky;
  2. jestliže dotyčná osoba splňuje podmínky jen jedněch právních předpisů bez přihlédnutí k dobám pojištění nebo bydlení splněným podle právních předpisů, jejichž podmínky nejsou splněny, bude částka náležející dávky vypočtena podle článku 46 (1) (a) (i) jen podle ustanovení předpisů, které jsou splněny, s přihlédnutím pouze k dobám splněným podle těchto předpisů, pokud přihlédnutí k dobám splněným podle předpisů, jejichž podmínky nejsou splněny, neumožňuje stanovit vyšší částku dávky podle článku 46 (1) (a) (ii);
Dávka nebo dávky přiznané podle jednoho nebo více předpisů přicházejících v úvahu, v případě uvedeném v odstavci 1, se automaticky přepočítá podle článku 46, jakmile a když jsou splněny podmínky požadované jedním nebo více předpisy, pod které spadala dotyčná osoba a vezme se přitom v úvahu, tam kde je to vhodné, článek 45 a znovu se vezme v úvahu, tam kde je to vhodné, odstavec 1. Tento odstavec bude platit mutatis mutandis v případech, kdy dotyčná osoba požádá o přiznání dávek starobního důchodu, na které získala nárok podle předpisů jednoho nebo více členských států, jež byly až do té doby odloženy v souladu s druhou větou článku 44 (2).
K přepočítání dojde automaticky v souladu s odstavcem 1, aniž by byl dotčen článek 40 (2) v případech, kdy podmínky požadované jedněmi nebo více příslušnými předpisy přestanou být splněny.

Článek 50
Přiznání zvýšení v případech, kdy celková částka dávek náležejících podle předpisů různých členských států nedosahuje minima stanoveného předpisy státu, na jehož území příjemce trvale bydlí

Příjemci dávek, na nějž se vztahuje tato kapitola, nesmí být přiznána, ve státě, na jehož území trvale bydlí a podle jehož předpisů se mu má dávka vyplácet, dávka nižší než je minimální dávka stanovená těmito předpisy za dobu pojištění nebo trvalého bydlení, která se rovná všem dobám pojištění vzatým v úvahu pro vyplácení podle předchozích článků. Kompetentní instituce mu bude vyplácet, pokud to bude nutné, po celou dobu trvalého bydlení na území státu, zvýšení rovnající se rozdílu mezi celkovou částkou dávek náležejících podle této kapitoly a částkou minimální dávky.

Článek 51
Valorizace a přepočet dávek

Jestliže z důvodu zvýšení životních nákladů nebo změn v úrovni mezd nebo platů nebo z jiných důvodů pro přizpůsobení, se dávky příslušných členských států upravují fixním procentem nebo částkou, toto procento nebo částka musí přímo platit pro dávky určené podle článku 46, aniž by bylo nutné přepočítávání podle tohoto článku.
Naproti tomu změní-li se metoda pro stanovení dávek nebo pravidla pro výpočet dávek, provede se přepočet podle článku 46.

Článek 51a
Osoby kryté zvláštními soustavami pro státní úředníky

Ustanovení článků 44, 45 (1), (5) a (6) a článků 46 až 51 platí analogicky pro osoby kryté zvláštními soustavami pro státní úředníky.
Jestliže však právní předpisy členského státu podmiňují získání, zánik, udržení nebo opětné nabytí práva na dávky podle zvláštní soustavy pro státní úředníky získáním všech dob pojištění podle jedné nebo více soustav pro státní úředníky v tomto členském státě, nebo získáním dob považovaných právními předpisy tohoto státu za rovnocenné, vezmou se v úvahu jen doby, které lze uznat podle právních předpisů tohoto členského státu;

Jestliže po vzetí v úvahu takto splněných dob dotyčná osoba nevyhoví podmínkám pro přiznání dávek, tyto doby se vezmou v úvahu pro přiznání dávek podle všeobecné soustavy, nebo, pokud to nepřichází v úvahu, podle soustavy platné pro manuální nebo nemanuální pracovníky, podle dané situace.
V případech, kdy se dávky podle právních předpisů členského státu vypočítávají na základě posledního platu, nebo platů během referenčního období, příslušná instituce tohoto státu vezme pro účely výpočtu v úvahu jen ty platy, řádně valorizované, jež byly této osobě vyplaceny za dobu nebo doby, po které dotyčná osoba podléhala těmto právním předpisům."

Kapitola 4
Pracovní úrazy a nemoci z povolání

Sekce 1 - Nárok na dávky

Článek 52
Stálé bydliště v členském státě jiném než je kompetentní stát - všeobecná pravidla

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, které se přihodí pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání, mající trvalé bydliště na území členského státu, jiného než je kompetentní stát, dostane ve státě, ve kterém má trvalé bydliště:

věcné dávky poskytované místo kompetentní instituce institucí v místě trvalého bydliště podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí, jako kdyby byla u ní pojištěna;
peněžité dávky poskytované kompetentní institucí podle ustanovení předpisů, které tato instituce provádí. Na základě ujednání mezi kompetentní institucí a institucí místa trvalého bydliště se však tyto dávky mohou poskytovat posléze zmíněnou institucí místo zprvu zmíněné podle předpisů kompetentního státu.

Článek 53
Přeshraniční pracovníci - zvláštní pravidla

Přeshraniční pracovník může obdržet dávky také na území kompetentního státu. Takové dávky poskytne kompetentní instituce podle ustanovení předpisů tohoto státu, jako kdyby dotyčná osoba tam měla trvalé bydliště.

Článek 54
Pobyt nebo změna trvalého bydliště do kompetentního státu

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, na kterou se vztahuje článek 52, která pobývá na území kompetentního státu dostane dávky podle ustanovení tohoto státu, i kdy už před tímto pobytem dostávala dávky. Toto ustanovení se však nevztahuje na přeshraniční pracovníky.
Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, na kterou se vztahuje článek 52, a která přesune své trvalé bydliště na území kompetentního státu, dostane dávky podle ustanovení tohoto státu, i když už před změnou svého trvalého bydliště dostávala dávky.

Článek 55
Pobyt mimo kompetentní stát - návrat do nebo změna trvalého bydliště do jiného členského státu po utrpění pracovního úrazu nebo onemocnění nemocí z povolání - potřeba jet do jiného členského státu na vhodné léčení

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, která utrpí pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání a:
1. která pobývá na území členského státu jiného než je kompetentní stát; nebo
2. která, poté co získala nárok na dávky vyúčtovatelné kompetentní instituci, dostala svolení od této instituce vrátit se na území členského státu, kde má trvalé bydliště, nebo přesunout své trvalé bydliště na území jiného členského státu; nebo
3. která dostala svolení od této kompetentní instituce jet na území jiného členského státu za účelem léčení, které je vhodné pro její zdravotní stav,
má nárok:
1. na věcné dávky poskytované namísto kompetentní instituce institucí v místě pobytu nebo trvalého bydliště podle ustanovení předpisů prováděných touto institucí, jako kdyby byla u ní pojištěna, avšak doba, po kterou se budou tyto dávky poskytovat, se bude řídit předpisy kompetentního státu;
2. na peněžité dávky poskytované kompetentní institucí podle předpisů, které provádí. Na základě dohody mezi kompetentní institucí a institucí místa pobytu nebo trvalého bydliště, může však tyto dávky poskytovat posléze zmíněná instituce namísto zprvu zmíněné instituce, podle předpisů kompetentního státu.
Požadované svolení podle odstavce 1 (b) lze odmítnout jen když je zjištěno, že přesun dotyčné osoby by uškodil jejímu zdravotnímu stavu nebo by byl na újmu poskytovanému léčení.

Svolení požadované podle odstavce 1 (c) nelze odmítnout v případech, kdy není možné poskytnout dotyčné osobě příslušné léčení na území členského státu, kde trvale bydlí.

Článek 56
Úrazy během cesty

Úrazy během cesty, ke kterým dojde na území členského státu jiného než je kompetentní stát, se budou posuzovat tak, jako by k nim došlo na území kompetentního státu.

Článek 57
Dávky z titulu nemoci z povolání v případech, kdy došlo k expozici dotyčné osoby stejnému riziku v různých členských státech

V případech, kdy osoba, která onemocněla nemocí z povolání, vykonávala, podle předpisů dvou nebo více členských států, činnost, která svým charakterem pravděpodobně způsobila tuto nemoc, dávky, jež tato osoba nebo její pozůstalí mohou nárokovat, budou přiznány výhradně podle předpisů posledního z těch států, jejichž podmínky byly splněny, při čemž se vezmou v úvahu, tam kde je to vhodné, odstavce 2 až 5.
Jestliže podle předpisů členského státu je přiznání dávky týkající se nemoci z povolání podmíněno tím, že nemoc byla poprvé zjištěna na jeho území, tato podmínka se bude považovat za splněnou, byla-li nemoc poprvé zjištěna na území jiného členského státu.
Jestliže podle předpisů členského státu je přiznání dávek týkajících se nemoci z povolání podmíněno tím, že příslušná nemoc byla zjištěna do určité doby po skončení poslední činnosti, která pravděpodobně způsobila tuto nemoc, kompetentní instituce tohoto státu při kontrole doby, kdy byla tato činnost vykonávána, vezme v nutné míře v úvahu podobné činnosti vykonávané podle předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako kdyby byly vykonávány podle předpisů zprvu zmíněného státu.
Jestliže podle předpisů členského státu je přiznání dávek týkajících se nemoci z povolání podmíněno tím, že činnost, která pravděpodobně způsobila tuto nemoc byla vykonávána po určitou stanovenou dobu, kompetentní instituce tohoto státu vezme v potřebné míře v úvahu doby, po které byla tato činnost vykonávána podle předpisů jiného členského státu, jako kdyby byla vykonávána podle předpisů zprvu zmíněného státu.
V případech sklerogenní pneumokoniózy budou náklady na peněžité dávky, včetně nákladů na důchody, rozděleny mezi kompetentní instituce členských států, na jejichž území dotyčná osoba vykonávala činnost, která pravděpodobně způsobila nemoc. Toto rozdělení se provede na základě poměru mezi délkou dob důchodového pojištění nebo trvalého bydlení uvedeného v článku 45 (1), které byly splněny podle předpisů každého z členských států k celkové délce dob důchodového pojištění nebo trvalého bydlení, které byly splněny podle předpisů všech členských států v den, kdy započalo poskytování dávek.
Rada jednomyslně určí, na základě návrhu Komise, nemoci z povolání, na které se budou vztahovat ustanovení odstavce 5.

Článek 58
Výpočet peněžitých dávek

Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy stanoví, že výpočet peněžitých dávek se bude zakládat na průměrných výdělcích, určí tyto průměrné výdělky výlučně podle výdělků, u nichž je potvrzeno, že byly vyplaceny během dob splněných podle těchto předpisů.
Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy stanoví, že výpočet peněžitých dávek se bude zakládat na standardních výdělcích, vezme v úvahu výlučně standardní výdělky nebo, tam kde je to vhodné, průměr standardních výdělků za doby splněné podle těchto předpisů.
Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy stanoví, že výše peněžitých dávek se bude řídit počtem rodinných příslušníků, vezme zřetel i na ty rodinné příslušníky dotyčné osoby, kteří trvale bydlí na území jiného členského státu, jako kdyby bydleli na území kompetentního státu.

Článek 59
Náklady na převoz osoby, která utrpěla pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání

Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy pamatují na úhradu nákladů na převoz osoby, která utrpěla pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání, buď do místa jejího trvalého bydliště nebo do nemocnice, uhradí tyto náklady do odpovídajícího místa na území jiného členského státu, kde osoba trvale bydlí, za předpokladu, že tato instituce předem schválí takový převoz; přitom vezme na zřetel důvody, které převoz ospravedlňují. Takového převozu nebude zapotřebí v případech přeshraničních pracovníků.
Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy pamatují na náklady převozu těla osoby, která utrpěla smrtelný pracovní úraz do místa pohřbu, uhradí tyto náklady podle ustanovení předpisů, které provádí, do příslušného místa na území jiného členského státu, kde osoba trvale bydlela v době úrazu.

Sekce 2 - Zhoršení nemoci z povolání, pro kterou byla přiznána dávka

Článek 60

V případě zhoršení nemoci z povolání, pro kterou zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba dostala nebo pobírá dávku podle předpisů členského státu, budou platit tato pravidla:
1. jestliže dotyčná osoba po dobu pobírání dávek nevykonávala povolání, které podle předpisů jiného členského státu by pravděpodobně vedlo ke zhoršení příslušné nemoci, kompetentní instituce prvního členského státu bude povinna uhradit náklady na dávky podle ustanovení předpisů, které provádí, se zřetelem na toto zhoršení;
2. jestliže dotyčná osoba po dobu pobírání dávek vykonávala takovou činnost podle předpisů jiného členského státu, kompetentní instituce prvního členského státu bude povinna uhradit náklady na dávky podle ustanovení předpisů, které provádí, a nebude přitom brát zřetel na zhoršení. Kompetentní instituce druhého členského státu přizná dotyčné osobě zvýšení dávky, jehož částka se bude rovnat rozdílu mezi výší dávky, která náleží po zhoršení a dávky, která by byla náležela před zhoršením podle předpisů, které provádí, jako kdyby příslušná nemoc z povolání nastala podle předpisů tohoto členského státu;
3. jestliže, v případě, jehož se týká pododstavec (b), zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba trpící sklerogenickou pneumokoniózou nebo nemocí určenou podle článku 57 (6) nemá nárok na dávky podle předpisů druhého členského státu, kompetentní instituce prvního členského státu bude povinna poskytovat dávky podle předpisů, které provádí, a vzít přitom na zřetel zhoršení. Kompetentní instituce druhého členského státu však uhradí náklady rozdílu mezi částkou peněžitých dávek, včetně důchodů, náležejících od kompetentní instituce prvního členského státu, při vzetí na zřetel zhoršení, a částkou odpovídajících dávek, které náležely před zhoršením;
4. ustanovení týkající se krácení, pozastavení nebo odnětí, obsažená v předpisech členského státu, nebudou platit se zřetelem k osobám pobírajícím dávky přiznané institucemi dvou členských států podle pododstavce (b).
V případě, kdy zhoršení nemoci z povolání povede k aplikaci ustanovení článku 57 (5), budou platit následující pravidla:
1. kompetentní instituce, která přizná dávky podle ustanovení článku 57 (1), bude povinna poskytovat dávky podle předpisů, jež provádí, a vzít přitom v úvahu zhoršení;
2. náklady na peněžité dávky, včetně důchodů, se budou nadále dělit mezi instituce, které se dělily o náklady na předchozí dávky podle ustanovení článku 57 (5). Tam, kde však dotyčná osoba znovu vykonávala činnost, která pravděpodobně zavinila příslušnou nemoc z povolání nebo způsobila její zhoršení, buď podle předpisů jednoho z členských států, ve kterém vykonávala činnost stejného charakteru, nebo podle předpisů jiného členského státu, kompetentní instituce takového státu uhradí náklady rozdílu mezi výší dávek, které náleží se zřetelem na zhoršení a dávek, které náležely před zhoršením.

Sekce 3 - Různá ustanovení

Článek 61
Pravidla se zřetelem na zvláštní charakter některých právních předpisů

Jestliže neexistuje žádné pojištění pracovních úrazů nebo nemocí z povolání na území členského státu, kde dotyčná osoba právě je, nebo existuje-li také pojištění, ale není žádná instituce odpovědná za poskytování věcných dávek, tyto dávky poskytne instituce místa pobytu nebo stálého bydliště odpovědná za poskytování věcných dávek v nemoci.
Tam, kde předpisy kompetentního státu podmiňují poskytování zcela bezplatných dávek použitím lékařské služby organizované zaměstnavatelem, bude se mít za to, že věcné dávky poskytnuté v případech uvedených v článcích 52 a 55 (1) byly poskytnuty touto lékařskou službou.
Tam, kde předpisy kompetentního státu zahrnují soustavu týkající se povinností zaměstnavatele, bude se mít za to, že věcné dávky poskytnuté v případech uvedených v článcích 52 a 55 (1) byly poskytnuty na žádost kompetentní instituce.
Jestliže soustava kompetentního státu týkající se náhrad za pracovní úrazy není svým charakterem soustavou povinného pojištění, věcné dávky budou poskytnuty přímo zaměstnavatelem nebo příslušným pojistitelem.
Tam, kde předpisy členského státu výslovně nebo implicitně stanoví, že pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, k nimž došlo nebo byly zjištěny dříve, se budou brát v úvahu při zjišťování stupně pracovní neschopnosti, s cílem určit nárok na jakoukoli dávku nebo výši dávky, kompetentní instituce členského státu vezme též v úvahu pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, k nimž došlo nebo byly zjištěny dříve podle předpisů jiného členského státu, jako kdyby k nim došlo nebo byly zjištěny podle předpisů, které sama provádí.
Tam, kde předpisy členského státu výslovně nebo implicitně stanoví, že pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, k nimž došlo nebo byly zjištěny dodatečně, se budou brát v úvahu při zjišťování stupně pracovní neschopnosti, s cílem určit nárok na jakoukoli dávku nebo výši této dávky, kompetentní instituce členského státu vezme též v úvahu pracovní úrazy nebo nemoci z povolání, k nimž došlo nebo byly zjištěny dodatečně podle předpisů jiného členského státu, jako kdyby k nim došlo nebo byly zjištěny podle předpisů, které sama provádí, ale pouze v případech, kdy:
- (1) nenáleží žádná náhrada týkající se pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, ke kterému došlo nebo která byla zjištěna dříve podle předpisů, které provádí; a
- (2) žádná náhrada nenáleží podle předpisů jiného členského státu, podle nichž dodatečně došlo k pracovnímu úrazu nebo byla zjištěna nemoc z povolání, přičemž bude vzat zřetel na odstavec 5 pokud jde příslušný pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Článek 62
Soustava, která se aplikuje tam, kde v zemi pobytu nebo trvalého bydliště existuje několik soustav - maximální délka poskytování dávek

Jestliže podle předpisů v zemi pobytu nebo trvalého bydliště existuje několik pojišťovacích soustav, pro provádění článku 52 nebo 55 (1) použijí se ustanovení soustavy pro manuální pracovníky v ocelářském průmyslu. Avšak v případech, kdy tyto předpisy zahrnují zvláštní soustavu pro pracovníky v dolech nebo v podobných podnicích, pro tuto kategorii pracovníků použijí se ustanovení této soustavy, pokud instituce v místě pobytu nebo trvalého bydliště, které tito pracovníci předkládají své nároky, je kompetentní k provádění této soustavy.
Jestliže předpisy členského státu stanoví maximální dobu, během níž se budou poskytovat dávky, instituce, která provádí tyto předpisy může vzít v úvahu všechny doby, po které již dávky poskytovala instituce jiného členského státu.

Sekce 4 - Úhrady mezi institucemi

Článek 63

Kompetentní instituce bude povinna uhradit částku za věcné dávky poskytnuté namísto ní podle ustanovení článků 52 a 55 (1).
Úhrady uvedené v odstavci 1 budou určeny a provedeny podle procedur obsažených v prováděcím předpisu uvedeném v článku 98, na základě dokladu o skutečných výdajích.
Dva nebo více členských států, nebo příslušné úřady těchto států, mohou stanovit jiné metody úhrady nebo upustit od úhrad mezi institucemi, které podléhají jejich pravomoci.

Sekce 5 - Studenti

Článek 63a

Ustanovení sekcí 1 až 4 se použijí analogicky na studenty.

Kapitola 5
Pohřebné

Článek 64
Sčítání dob pojištění nebo bydlení

Kompetentní instituce členského státu, jehož právní předpisy podmiňují získání, zachování nebo znovuzískání nároku na pohřebné splněním dob pojištění nebo bydlení, vezme v potřebné míře zřetel na doby pojištění nebo bydlení splněné podle předpisů jiného členského státu, jako kdyby byly splněny podle předpisů, které tato instituce provádí.

Článek 65
Nárok na pohřebné v případech, kdy k úmrtí dojde v jiném členském státě nebo kdy oprávněná osoba bydlí v jiném členském státě než je kompetentní stát

Jestliže zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, důchodce, nebo osoba žádající o důchod, nebo rodinný příslušník těchto osob, zemře na území jiného členského státu než je kompetentní stát, bude se mít za to, že k úmrtí došlo na území kompetentního státu.
Kompetentní instituce bude povinna přiznat pohřebné podle právních předpisů, které provádí, i když oprávněná osoba bydlí na území jiného členského státu, než je kompetentní stát.
Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i pro případy, kdy k úmrtí dojde v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Článek 66
Poskytnutí dávek v případě úmrtí důchodce, který bydlel v jiném členském státě než je stát, jehož instituce byla odpovědná za poskytování věcných dávek

V případě úmrtí důchodce, který měl nárok na důchod podle předpisů jednoho členského státu, nebo na důchody podle předpisů dvou nebo více členských států, a když takový důchodce bydlel na území jiného členského státu, než je členský stát, jehož instituce byla odpovědná poskytovat mu věcné dávky podle ustanovení článku 28, pohřebné náležející podle předpisů, jimiž se řídí tato instituce, mu tato instituce poskytne na vlastní náklady, jako kdyby tento důchodce bydlel v době svého úmrtí na území členského státu této instituce.

Ustanovení předcházejícího odstavce analogicky platí pro rodinné příslušníky důchodce.

Článek 66a
Studenti

Ustanovení článků 64 až 66 se použijí analogicky na studenty a jejich rodinné příslušníky.

Kapitola 6
Dávky v nezaměstnanosti

Sekce 1 - Všeobecná ustanovení

Článek 67
Sčítání dob pojištění nebo zaměstnání

Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy podmiňují získání, zachování nebo opětné nabytí nároků na dávky splněním dob pojištění, vezmou v potřebné míře v úvahu doby pojištění a zaměstnání splněné zaměstnáním příslušné osoby podle předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako kdyby to byly doby pojištění splněné podle předpisů, které provádí, avšak za předpokladu, že by se doby zaměstnání započítávaly jako doby pojištění, kdyby byly splněny podle těchto předpisů.
Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisy podmiňují získání, zachování nebo opětné nabytí nároků na dávky splněním dob zaměstnání, vezmou v potřebné míře v úvahu doby pojištění nebo zaměstnání splněné zaměstnáním příslušné osoby podle předpisů kteréhokoli jiného členského státu, jako kdyby to byly doby zaměstnání splněné podle předpisů, které provádí.
S výjimkou případů uvedených v článku 71 (1) (a) (ii) a (b) (ii) bude provádění ustanovení odstavců 1 a 2 podmíněno tím, že dotyčná osoba naposled splnila:
- v případě odstavce 1 doby pojištění,
- v případě odstavce 2 doby zaměstnání,
podle ustanovení předpisů, podle nichž se nárokují dávky.
Tam, kde délka dob, po kterou mohou být přiznány dávky závisí na délce dob pojištění nebo zaměstnání, budou platit pro daný případ ustanovení odstavce 1 nebo 2.

Článek 68
Výpočet dávek

Kompetentní instituce členského státu, jejíž předpisy stanoví, že výpočet dávek se bude zakládat na výši dřívější mzdy nebo dřívějšího platu, vezme v úvahu výhradně mzdu nebo plat, které dotyčná osoba dostávala v posledním zaměstnání na území tohoto státu. Avšak v případě, že dotyčná osoba byla ve svém posledním zaměstnání méně než čtyři týdny, dávky budou vypočteny na základě normální mzdy nebo normálního platu, odpovídajícího v místě, kde nezaměstnaná osoba pobývá nebo trvale bydlí, ekvivalentnímu nebo podobnému zaměstnání, jako bylo její poslední zaměstnání na území jiného členského státu.
Kompetentní instituce členského státu, jejíž předpisy stanoví, že výše dávek se bude lišit podle počtu rodinných příslušníků, vezme též v úvahu rodinné příslušníky dotyčné osoby, kteří trvale bydlí na území jiného členského státu, jako kdyby bydleli na území kompetentního státu. Toto ustanovení nebude platit, jestliže v zemi trvalého bydliště rodinných příslušníků má jiná osoba nárok na dávky v nezaměstnanosti, pro jejichž výpočet se rodinní příslušníci berou v úvahu.

Sekce 2 - Nezaměstnané osoby odcházející do členského státu jiného než je kompetentní stát

Článek 69
Podmínky a omezení pro zachování práva na dávky

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba, která je zcela nezaměstnaná a která splňuje podmínky předpisů členského státu pro vznik nároku na dávky a která odchází do jednoho nebo více jiných členských států s cílem hledat zaměstnání si zachová nárok na tyto dávky za následujících podmínek a s následujícími omezeními:
1. Před svým odjezdem musí být registrována jako uchazeč o zaměstnání a musí zůstat k dispozici úřadu práce kompetentního státu po nejméně čtyři týdny poté, co se stala nezaměstnanou. Příslušný úřad nebo instituce však může dát svolení k odjezdu před uplynutím této doby.
2. Musí se registrovat jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce každého členského státu, do kterého přijede a podřídit se kontrolním procedurám, které tam existují. Tato podmínka bude považována za splněnou pokud jde o dobu před registrací, jestliže se dotyčná osoba registrovala sedm dnů po dni, kdy přestala být k dispozici úřadu práce ve státě, který opustila. Ve výjimečných případech může příslušný pracovní úřad nebo instituce tuto lhůtu prodloužit.
3. Nárok na dávky bude pokračovat pro maximální dobu tří měsíců od doby, kdy dotyčná osoba přestala být k dispozici úřadu práce státu, který opustila, za předpokladu, že celková doba trvání dávek nepřekročí dobu, po kterou měla nárok na dávky podle předpisů tohoto státu. V případě sezónního pracovníka bude toto trvání navíc omezeno dobou, zbývající do konce sezóny, na kterou byl najat.
Jestliže, se dotyčná osoba vrátí do kompetentního státu před uplynutím doby, po kterou má nárok na dávky podle ustanovení odstavce 1 (c), bude pokračovat její nárok na dávky podle předpisů tohoto státu; nevrátí-li se tam před uplynutím této doby, ztratí všechny nároky na dávky podle předpisů tohoto státu. Ve výjimečných případech mohou příslušné úřady práce nebo kompetentní instituce tuto lhůtu prodloužit.
Ustanovení odstavce 1 lze použít jen jednou mezi dvěma obdobími zaměstnání.
vypuštěn

Článek 70
Ustanovení o dávkách a úhradách

V případech uvedených v článku 69 (1) bude dávky poskytovat instituce každého členského státu, do kterého nezaměstnaná osoba přijede za účelem hledání zaměstnání.

Kompetentní instituce členského státu, jehož předpisům zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba podléhala v době svého posledního zaměstnání, bude povinna uhradit částku takových dávek.
Úhrada uvedená v odstavci 1 se určí a provede podle procedury stanovené v prováděcím předpisu uvedeném v článku 98, na základě dokladu o skutečném vydání, nebo paušálem.
Dva nebo více členských států, nebo příslušné úřady těchto států, mohou stanovit jiné metody úhrady nebo placení nebo mohou upustit od všech úhrad mezi institucemi podléhajícími jejich pravomoci.

Sekce 3 - Nezaměstnané osoby, které během svého posledního zaměstnání trvale bydlely v členském státě, jiném než je kompetentní stát

Článek 71

Nezaměstnaná osoba, která byla dříve zaměstnána a která během svého posledního zaměstnání trvale bydlela na území členského státu, jiného než je kompetentní stát, bude dostávat dávky podle následujících ustanovení:
1. 1. Přeshraniční pracovník, který je částečně nebo přerušovaně nezaměstnaný v podniku, který ho zaměstnává, dostane dávky podle ustanovení předpisů kompetentního státu, jako kdyby trvale bydlel na území tohoto státu; tyto dávky bude poskytovat kompetentní instituce.
  2. Přeshraniční pracovník, který je zcela nezaměstnaný, dostane dávky podle ustanovení předpisů členského státu, na jehož území trvale bydlí, jako kdyby podléhal těmto předpisům v době, kdy byl naposled zaměstnán; tyto dávky bude poskytovat instituce místa trvalého bydliště na vlastní účet.
2. 1. Zaměstnaná osoba, jiná než přeshraniční pracovník, která je částečně, přerušovaně nebo zcela nezaměstnaná a zůstává k dispozici svému zaměstnavateli nebo úřadu práce na území kompetentního státu, bude dostávat dávky podle ustanovení předpisů tohoto státu, jako kdyby trvale bydlela na jeho území; tyto dávky bude poskytovat kompetentní instituce.
  2. Zaměstnaná osoba, jiná než přeshraniční pracovník, která je zcela nezaměstnaná a která je registrována jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce na území členského státu, ve kterém trvale bydlí, nebo která se vrátí na toto území, bude dostávat dávky podle předpisů tohoto státu, jako kdyby tam byla naposled zaměstnána; instituce místa trvalého bydliště bude tyto dávky poskytovat na vlastní účet. Jestliže však taková zaměstnaná osoba získala nárok na dávky na účet kompetentní instituce členského státu, jehož předpisům naposled podléhala, bude dostávat dávky podle ustanovení článku 69. Pobírání dávek podle předpisů státu, ve kterém trvale bydlí bude pozastaveno po všechny doby, za které nezaměstnaná osoba může podle ustanovení článku 69 uplatnit nárok na dávky podle předpisů, kterým naposled podléhala.
Nezaměstnaná osoba nemůže uplatňovat nárok na dávky podle předpisů členského státu, na jehož území trvale bydlí, pokud má nárok na dávky podle ustanovení odstavce 1 (a) (i) nebo (b) (i).

Sekce 4 - Osoby kryté zvláštními soustavami pro státní úředníky

Článek 71a

Ustanovení sekcí 1 a 2 platí analogicky pro osoby kryté zvláštními soustavami pro státní úředníky.
Ustanovení sekce 3 neplatí pro osoby kryté zvláštními soustavami nezaměstnanosti pro státní úředníky. Nezaměstnaná osoba krytá zvláštní soustavou nezaměstnanosti pro státní úředníky, která je částečně nebo plně nezaměstnaná a která během svého posledního zaměstnání bydlela na území jiného než příslušného členského státu, dostane dávky podle ustanovení právních předpisů příslušného členského státu, jako kdyby bydlela na jeho území; tyto dávky bude poskytovat příslušná instituce na svůj náklad.

Kapitola 7
Rodinné dávky

Článek 72
Sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti

Tam, kde předpisy členského státu podmiňují získání nároku na dávky splněním dob pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, kompetentní instituce tohoto státu vezme za tímto účelem v potřebné míře v úvahu doby pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti splněné v kterémkoli jiném členském státě, jako kdyby šlo o doby splněné podle přepisů, které provádí.

Článek 72a
Zaměstnané osoby, které se staly zcela nezaměstnanými

Zaměstnaná osoba, která se stala trvale nezaměstnanou a pro kterou platí článek 71 (1) (a) (ii) nebo (b) (ii), první věta, bude, pokud jde o její rodinné příslušníky trvale bydlící na území stejného členského státu jako ona, dostávat rodinné dávky podle předpisů tohoto státu, jako kdyby podléhala těmto předpisům v době svého posledního zaměstnání s přihlédnutím, tam kde je to vhodné, k ustanovení článku 72. Tyto dávky bude poskytovat na vlastní účet instituce místa trvalého bydliště.

Jestliže tato instituce provádí právní předpisy stanovící srážky z příspěvků, které má nezaměstnaná osoba platit ke krytí rodinných dávek, je oprávněna provést tyto srážky v souladu s ustanoveními svých předpisů.

Článek 73
Zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby, jejichž rodinní příslušníci trvale bydlí v členském státě jiném než kompetentní stát

Zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba podléhající předpisům členského státu bude mít nárok, pokud jde o rodinné příslušníky trvale bydlící v jiném členském státě, na rodinné dávky poskytované podle předpisů zprvu uvedeného státu, jako kdyby tito příslušníci trvale bydleli v tomto státě, s výhradou ustanovení přílohy VI.

Článek 74
Nezaměstnané osoby, jejichž rodinní příslušníci trvale bydlí v jiném členském státě než je kompetentní stát

Nezaměstnaná osoba, která byla dříve zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná a která pobírá dávky v nezaměstnanosti podle předpisů členského státu, bude mít nárok, pokud jde o její rodinné příslušníky trvale bydlící v jiném členském státě, na rodinné dávky poskytované podle předpisů zprvu uvedeného státu, s výhradou ustanovení přílohy VI.

Článek 75
Poskytování dávek

Rodinné dávky bude, v případech uvedených v článku 73, poskytovat kompetentní instituce státu, jehož předpisům podléhá zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná osoba a, v případech uvedených v článku 74, kompetentní instituce státu, podle jehož předpisů byla nezaměstnaná osoba dříve zaměstnána nebo samostatně výdělečně činná osoba dostává dávky v nezaměstnanosti. Dávky se budou poskytovat podle předpisů prováděných těmito institucemi, ať již fyzická nebo právnická osoba, jíž se tyto dávky vyplácejí trvale bydlí, pobývá nebo sídlí na území kompetentního státu nebo na území jiného členského státu.
Jestliže však rodinné dávky nejsou využívány osobou, které by měly být poskytovány pro výživu ných příslušníků, kompetentní instituce se zbaví své právní povinnosti poskytováním těchto dávek fyzické nebo právnické osobě, která se skutečně stará o rodinné příslušníky, na žádost a prostřednictvím instituce v místě jejich trvalého bydliště, nebo na žádost určené instituce nebo orgánu ustaveného pro tento účel kompetentní institucí v místě jejich trvalého bydliště.
Dva nebo více členských států se mohou dohodnout, podle ustanovení článku 8, že kompetentní instituce bude poskytovat rodinné dávky, které náleží podle předpisů těchto států nebo jednoho z těchto států fyzickým nebo právnickým osobám skutečně se starajícím o rodinné příslušníky, buď přímo, nebo prostřednictvím agencie instituce v místě jejich trvalého bydliště.

Článek 76
Pravidla nebo priorita v případech překrývání nároku na rodinné dávky podle předpisu kompetentního státu a podle předpisu členského státu trvalého bydliště rodinných příslušníků

Tam, kde během téhož období, pro stejného člena rodiny a z důvodu výkonu povolání, se rodinné dávky poskytují podle předpisů členského státu, na jehož území rodinní příslušníci trvale bydlí, nárok na rodinné dávky náležející podle předpisů jiného členského státu, pokud to přichází v úvahu podle článků 73 nebo 74, bude pozastaven, až do výše poskytované podle předpisů prvního členského státu.
Není-li žádost o dávky podána v členském státě, na jehož území rodinní příslušníci trvale bydlí, kompetentní instituce druhého členského státu může použít ustanovení odstavce 1, jako kdyby dávky byly přiznány v prvním členském státě.

Článek 76a
Studenti

Ustanovení článku 72 se použijí analogicky na studenty.

Kapitola 8
Dávky pro nezaopatřené děti důchodců a pro sirotky

Článek 77
Nezaopatřené děti důchodců

Termín "dávky" pro účely tohoto článku znamená rodinné přídavky pro osoby pobírající starobní důchody, invalidní důchody nebo dávky odvozené z pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, a zvýšení takovýchto důchodů a dávek a příplatky k nim, pokud jde o děti těchto důchodců, s výjimkou přídavků poskytovaných podle soustav pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Dávky se budou poskytovat podle následujících pravidel, bez ohledu na to, na území kterého členského státu důchodce nebo jeho děti trvale bydlí:
1. důchodci, který pobírá důchod jen podle předpisů jednoho členského státu, podle předpisů členského státu odpovědného za důchod;
2. důchodci, který pobírá důchod podle předpisů více než jednoho členského státu:
  1. podle předpisů kteréhokoli z těchto států, ve kterém trvale bydlí, za předpokladu, s přihlédnutím, kde je to vhodné, k ustanovením článku 79 (1) (a), že nárok na dávky uvedené v odstavci 1 byl získán podle předpisů tohoto státu; nebo
  2. v jiných případech podle předpisů toho členského státu, kterým podléhal po nejdelší dobu, za předpokladu, s přihlédnutím, kde je to vhodné, k ustanovením článku 79 (1) (a), že nárok na jednu z dávek uvedených v odstavci 1 byl získán podle těchto předpisů; jestliže podle těchto předpisů nebyl získán žádný nárok na dávku, budou se zkoumat podmínky pro získání takového nároku podle předpisů ostatních členských států v klesajícím pořadí podle délky dob pojištění nebo trvalého bydlení splněných podle předpisů těchto členských států.

Článek 78
Sirotci

Termín "dávky" pro účely tohoto článku, znamená rodinné přídavky a, kde je to vhodné, doplňkové nebo zvláštní přídavky pro sirotky.
Sirotčí dávky budou přiznány podle následujících pravidel, bez ohledu na členský stát, na jehož území sirotek nebo fyzická nebo právnická osoba, která se o něj stará, má trvalé bydliště nebo sídlo:
1. sirotkovi po zemřelé zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osobě, která podléhala předpisům jednoho členského státu, jen podle předpisů tohoto státu;
2. sirotkovi po zemřelé zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osobě, která podléhala předpisům několika členských států:
  1. podle předpisů členského státu, na jehož území sirotek trvale bydlí, za předpokladu že, s přihlédnutím, tam kde je to vhodné, k ustanovením článku 79 (1) (a), nárok na jednu z dávek uvedených v odstavci 1 byl získán podle předpisů tohoto státu; nebo
  2. v jiných případech podle předpisů členského státu, jimž zemřelá osoba podléhala po nejdelší dobu, za předpokladu že, s přihlédnutím, tam kde je to vhodné, k ustanovením článku 79 (1) (a), nárok na jednu z dávek uvedených v odstavci 1 byl získán podle předpisů tohoto státu; jestliže podle těchto předpisů nebyl získán žádný nárok na dávku, budou se zkoumat podmínky pro získání takového nároku podle předpisů ostatních členských států v klesajícím pořadí podle délky dob pojištění nebo trvalého bydlení, splněných podle předpisů těchto členských států.

Předpisy členského státu platné pro poskytování dávek uvedených v článku 77 dětem důchodce však zůstanou po úmrtí tohoto důchodce v platnosti, pokud jde o poskytování dávek jeho sirotkům.

Článek 78a

Sirotčí důchody, kromě těch přiznaných v rámci soustav pojištění při pracovních úrazech a nemocech z povolání, budou považovány za "dávky" v rozsahu čl. 78 odst. 1 v případě, pokud zemřelý někdy podléhal soustavě, která sirotkům poskytuje pouze rodinné přídavky nebo doplňkové či zvláštní přídavky. Tyto systémy jsou uvedeny v příloze VIII.

Článek 79
Společná ustanovení pro nezaopatřené děti důchodců a pro sirotky

Dávky ve smyslu článků 77, 78 a 78a budou poskytovat, podle předpisů určených provedením ustanovení těchto článků, instituce odpovědné za provádění těchto předpisů a na svůj účet, jako kdyby důchodce nebo zemřelá osoba podléhali jenom předpisům kompetentního státu.

Avšak:
1. jestliže tyto předpisy stanoví, že získání, zachování nebo opětné nabytí nároku na dávky bude záviset na délce doby pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo trvalého bydlení, taková délka doby se určí s přihlédnutím, tam kde je to vhodné, k ustanovením článku 45 nebo, případně, článku 72;
2. jestliže tyto předpisy stanoví, že se výše dávek bude vypočítávat na základě výše důchodu, nebo bude záviset na délce doby pojištění, výše těchto dávek se vypočítá na základě teoretické výše, zjištěné podle ustanovení článku 46 (2).
V případě, že účinkem použití pravidel obsažených v článcích 77 (2) (b) (ii) a 78 (2) (b) (ii) by se stalo několik států kompetentními tím, že délka dob by byla stejná, dávky ve smyslu článků 77, 78 nebo 78a, podle daného případu, budou přiznány podle předpisů členského státu, jimž důchodce nebo zemřelá osoba naposled podléhali.
Nárok na dávky náležející jenom podle národních předpisů nebo podle ustanovení odstavce 2 a článků 77, 78 a 78a bude pozastaven, jestliže děti získají nárok na rodinné dávky nebo na rodinné přídavky podle předpisů členského státu z titulu vykonávání profesionální činnosti nebo povolání. V takovém případě bude dotyčná osoba považována za rodinného příslušníka zaměstnané nebo samostatně výdělečně činné osoby.

Článek 79a
Ustanovení týkající se dávek pro sirotky mající nárok na dávky podle zvláštní soustavy pro státní úředníky

Bez ohledu na ustanovení článku 78a se sirotčí důchody ze zvláštních soustav pro státní úředníky vypočítávají podle ustanovení kapitoly 3.
Tam, kde v případě uvedeném v odstavci 1 byly doby pojištění, zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti nebo doby bydlení získány také podle všeobecné soustavy, budou dávky náležející podle této všeobecné soustavy vypláceny podle ustanovení kapitoly 8, pokud není stanoveno jinak v článku 44 (3). K dobám pojištění, samostatné výdělečné činnosti nebo zaměstnání splněným podle právních předpisů zvláštní soustavy pro státní úředníky nebo dobám, které právní předpisy tohoto členského státu považují za rovnocenné, se přihlédne, bude-li to přicházet v úvahu, pro účely získání, udržení nebo opětného nabytí práv na dávku podle právních předpisů všeobecné soustavy."

Poslední aktualizace: 26. 8. 2020