Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2017

Nařízení vlády č. 343/2017 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2018 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2018 a o zvýšení důchodů v roce 2018 (účinnost dnem 1. 1. 2018)

Tímto nařízením se stanoví:

A/ prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2018:

všeobecný vyměřovací základ za rok 2016 ve výši 28 250 Kč,
výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2016, který činí 1,0612,
první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 13 191 Kč,
druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 119 916 Kč.
výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu od roku 2018 činí 2 700 Kč.

B/ Zvýšení důchodů v roce 2018:

Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2018 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2017 tak, že se

základní výměra zvyšuje o 150 Kč na 2 700 Kč,
procentní výměra zvyšuje o 3,5 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Nařízení vlády č. 344/2017 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2017 (účinnost dnem 1. 1. 2018)

Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2018 zvyšují o 3,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje.

Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. prosinci 2017.

Zákon č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – otcovská poporodní péče, zmírnění podmínek nároku na sirotčí důchod

(účinnost dnem 1. 2. 2018)

Tímto zákonem byl novelizován mj. i zákon o důchodovém pojištění, do kterého bylo promítnuto zavedení nové dávky nemocenského pojištění - otcovské poporodní péče, jestliže podpůrčí doba u této dávky bude spadat do období po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění. V tomto případě půjde o náhradní dobu pojištění, která se bude hodnotit obdobně jako náhradní doba pojištění z titulu dočasné pracovní neschopnosti v době po skončení výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, tedy v rozsahu 80 %. Trvání podpůrčí doby u dávky otcovské poporodní péče se zahrnuje i mezi druhy vyloučených dob pro stanovení osobního vyměřovacího základu.
Další změna spočívá v rozšíření okruhu případů, kdy nově vznikne nárok na sirotčí důchod, a to i v případě, kdy zemřelý získal jen krátkou dobu důchodového pojištění, a to aspoň jeden rok, popřípadě u pojištěnce staršího 38 let aspoň dva roky; období, ve kterém se bude sledovat splnění této podmínky, se přitom nemění (tj. v případě, že byl zemřelý starší 28 let, se zjišťuje podmínka získání aspoň jednoho roku pojištění v období 10 let přede dnem úmrtí; v případě, že byl starší 38 let je alternativně splněna podmínka potřebné doby pojištění i tehdy, získal-li aspoň 2 roky pojištění v období 20 let přede dnem úmrtí). Vyžaduje se však, aby se jednalo o dobu důchodového pojištění uvedenou v § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, tj. o dobu, za kterou se platí pojistné na důchodové pojištění. Výše sirotčího důchodu se i v případě splnění nových podmínek bude stanovovat obecným způsobem. Nárok na sirotčí důchod vzniká ode dne účinnosti zákona i v případech, kdy byly nové podmínky pro vznik nároku na sirotčí důchod splněny před tímto dnem, avšak podle dosavadní právní úpravy nárok na sirotčí důchod nevznikl.

Zákon č. 203/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – zavedení revizního mechanismu nastavení důchodového věku, „zastropování“ důchodového věku na 65 let, změna valorizačních pravidel,

(účinnost
- dnem 1. 8. 2017 – změna valorizačních pravidel,
- dnem 1. 1. 2018 – důchodový věk)

Zákon č. 203/2017 Sb. mj. ukončuje zvyšování důchodového věku bez omezení, a to při dosažení věku 65 let. Změny důchodového věku nad tuto hranici již budou vyplývat z procesu pravidelné revize. Zavedení revizního mechanismu nastavení důchodového věku odstraní nedostatky aktuálního pouze mechanického nastavení a umožní reagovat na změny vnějších podmínek reprezentovaných očekáváným vývojem střední délky života při dosažení důchodového věku v jednotlivých generacích.

Při stanovení částky zvýšení důchodů se přihlíží nejen k růstu cen za domácnosti celkem, ale současně i k růstu cen za domácnosti důchodců, a použije se výhodnější možnost (dosud se přihlíželo pouze k růstu cen za domácnosti celkem) a dále se při stanovení částky zvýšení důchodů zohledňuje polovina růstu reálné mzdy (dosud se přihlíželo k růstu reálné mzdy o jednu třetinu).

Zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tzv. technická novela)
(účinnost dělená: od 18. 8. 2017, 1. 2. 2018 a do 1. 1. 2019).

Tímto zákonem se novelizuje mj. i zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení“).

V zákoně o důchodovém pojištění jde zejména o tyto změny:

Upřesňuje se věcné i terminologické promítnutí nového občanského zákoníku.
Zpřísňují se podmínky pro dobrovolnou účast na důchodovém pojištění bez kvalifikovaných důvodů, aby se zabránilo neodůvodněným spekulacím s dopady mimo tuto oblast – podmínkou pro účast na pojištění bude získání alespoň 1 roku placeného pojištění před podáním přihlášky k účasti na pojištění.
Do důchodového pojištění se promítá důsledek změn navrhovaných u OSVČ v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení.
Upřesňuje se zápočet pracovních příjmů stanovených soudem v rámci sporů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
Reflektují se praktické poznatky z aplikace zákona o důchodovém pojištění, zejména pokud jde o technické otázky výplaty důchodu na účet.

V zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jde zejména o tyto změny:

Upřesňují se okruhy údajů a adresáti, jimž informace získané při své činnosti poskytují orgány sociálního zabezpečení, a okruhy údajů, které poskytuje Ministerstvo vnitra nebo Policie ČR orgánům sociálního zabezpečení pro výkon jejich působnosti.
Upřesňují se postupy při dřívějším nesprávném určení začátku výplaty důchodu a při změnách zdravotního stavu po zastavení výplaty invalidního důchodu.
Upřesňují se pravidla při výplatě důchodu jiné osobě než oprávněné.
Upravuje se postup při zastavení a uvolnění výplaty důchodu při nesplnění stanovených povinností.
Upravuje se jednotný den splatnosti tzv. hromadného poukazu důchodů do pobytového zařízení sociálních služeb na 15. den kalendářního měsíce, umožňuje se, aby tento způsob výplaty byl možný i v případě, že osoba umístěná v tomto zařízení má opatrovníka, a upřesňuje se postup vracení důchodů tímto zařízením v případě, že osoba zemřela nebo ukončila pobyt a důchod byl ještě poukázán tomuto zařízení.