Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2022

Nařízení vlády č. 35/2022 Sb., o druhém zvýšení důchodů v roce 2022

(účinnost dnem 1. 6. 2022)

Tímto nařízením se stanoví:

Druhé zvýšení důchodů v roce 2022

1. Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. červnem 2022 se zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. květnu 2022 tak, že se procentní výměra důchodu zvyšuje o 8, 2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
2. Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznávané v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022 se zvyšují ode dne, od něhož je důchod přiznán, tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 8,2 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož je důchod přiznán.
3. Je-li důchod upraven pro souběh s jiným důchodem nebo se vyplácí ve výši poloviny anebo se nevyplácí pro souběh s výdělečnou činností, upraví se při změně výše vypláceného důchodu, která souvisí s důvody úpravy důchodu, nebo při obnovení výplaty důchodu zvýšení procentní výměry důchodu podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2, a to podle té výše procentní výměry důchodu, která náleží ode dne této změny nebo obnovení výplaty důchodu. Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se zvyšují, jen jestliže nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle odstavce 1 nebo podle odstavce 2.

Nařízení vlády č. 36/2022 Sb., o druhém zvýšení příplatků k důchodu v roce 2022

(účinnost dnem 1. 6. 2022)

Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. červnem 2022 zvyšují o 8,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2022.

Příplatky přiznávané v období od 1. června 2022 do 31. prosince 2022 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 8,2 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.

Zákon č. 221/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(účinnost dnem 1. 8. 2022)

Novela reaguje v oblasti důchodového pojištění na právní stav účinný ode dne 1. 1. 2022, kdy nabyl účinnosti zákon č. 363/2021 Sb., který změnil zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v tom směru, že osobám vykonávajícím tzv. nezprostředkovanou pěstounskou péči přestala náležet odměna pěstouna, ale náleží jim nová dávka – příspěvek při pěstounské péči (§ 47ja zákona č. 359/1999 Sb.), ze kterého se neodvádí pojistné na důchodové pojištění. Zákon o důchodovém pojištění se však od 1. 1. 2022 nezměnil, což znamenalo, že účast na důchodovém pojištění zůstala i nadále vázána pouze na pobírání odměny pěstouna. Od roku 2022 měly být tedy důchodově pojištěni pouze pěstouni, kteří vykonávají tzv. zprostředkovanou pěstounkou péči. Ostatní pěstouni se do okruhu pojištěných osob od 1. 1. 2022 neměli zahrnovat, což bylo z jejich strany od počátku vnímáno jako příliš přísné.

Zákon č. 221/2022 Sb. účinný od 1. 8. 2022 přináší proto změny v tom směru, že některé doby nezprostředkované pěstounské péče se v období po 31. 12. 2021 (tedy s retroaktivními účinky) považují za nový typ náhradní doby pojištění. Jde tedy nově o solidární účast na důchodovém pojištění, která není podmíněna placením pojistného na důchodové pojištění. Pro účely stanovení výdělkového průměru pojištěnce se tato doba považuje za dobu vyloučenou. Jedná se o následující situace:

• doba nezprostředkované pěstounské péče vykonávané v období od 1. 1. 2022 osobami, které měly ke dni 31. 12. 2021 nárok na odměnu pěstouna a od 1. 1. 2022 jim náleží příspěvek při pěstounské péči z titulu péče o totéž dítě – tato doba se považuje za náhradní dobu pojištění až do skončení této pěstounské péče (§ 102 odst. 6 zákona důchodovém pojištění);
• doba nezprostředkované pěstounské péče, s jejímž výkonem bylo započato po 31. 12. 2021, a doba, po kterou má osoba po tomto datu dítě ve svěřenectví podle § 953 občanského zákoníku, pokud dítě, které je do takové péče svěřeno, má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí – tato doba se považuje za náhradní dobu pojištění nejdéle v rozsahu 2 let od prvního dne kalendářního měsíce, za který tento příspěvek poprvé náleží (tzv. adaptační bonus). Jde o ochranné opatření, které pěstounům umožní přizpůsobit se nové situaci a alespoň po přechodnou dobu mít zajištěnu účast na důchodovém pojištění bez nutnosti výkonu výdělečné činnosti. Podmínka nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se považuje za splněnou i po dobu, po kterou tento příspěvek nenáleží z důvodu souběhu s důchodem nebo výživným stanoveným soudem [§ 5 odst. 2 písm. h) zákona důchodovém pojištění].

Plátci příspěvku při pěstounské péči, tedy Úřadu práce ČR, je stanovena povinnost vyhotovovat doklady obsahující informace o období, které má být zhodnoceno jako náhradní doba pojištění, a tyto doklady hromadně prostřednictvím MPSV každoročně odesílat budoucímu plátci důchodu, tedy České správě sociálního zabezpečení, k založení do její evidence.

Novela přinesla neprostředkovaným pěstounům také výhody v oblasti veřejného zdravotního pojištění. Splňují-li výše uvedené podmínky, jsou zařazeni do okruhu osob, za které je plátce pojistného stát (tzv. státní pojištěnci).

Nařízení vlády č. 290/2022 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023

(účinnost dnem 1. 1. 2023)

Tímto nařízením se stanoví:

• prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2023:
  • všeobecný vyměřovací základ za rok 2021 ve výši 38 294 Kč,
  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, který činí 1,0530,
  • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 161 296 Kč,
  • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2023 činí 4 040 Kč.
  • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 17 743 Kč,
• Zvýšení důchodů v roce 2023
  • Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2023 se zvyšují od 1. ledna 2023 tak, že se
    • základní výměra zvyšuje o 140 Kč na 4 040 Kč,
    • procentní výměra zvyšuje o 5,1 % procentní výměry, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.

Nařízení vlády č. 291/2022 Sb., o zvýšení příplatků k důchodu v roce 2023

(účinnost dnem 1. 1. 2023)

Tímto nařízením se příplatky k důchodu podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb. a podle zákona č. 357/2005 Sb. přiznané před 1. lednem 2023 zvyšují o 5,1 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje. Příplatky se zvyšují od 1. ledna 2023.

Zákon č. 423/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(účinnost dnem 1. 1. 2023)

Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení ve věci posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti může plnit pouze lékař nebo odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem se pro účely plnění těchto úkolů rozumí nelékařský zdravotnický pracovník, který je způsobilý k výkonu povolání všeobecná sestra, dětská sestra, porodní asistentka, ergoterapeut, zdravotně-sociální pracovník, zdravotnický záchranář nebo fyzioterapeut a získá zvláštní odbornou způsobilost pro plnění těchto úkolů absolvováním certifikovaného kurzu podle zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Posudek okresní správy sociálního zabezpečení vydaný ve věci posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti musí být schválen a podepsán lékařem okresní správy sociálního zabezpečení.

Zákon č. 455/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(účinnost dnem 1. 1. 2023)

Novela do zákona vkládá zvláštní ustanovení o důchodovém věku zdravotnických záchranářů a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, upravující speciální podmínky pro snížení důchodového věku pojištěnců, kteří po 31. 12. 1992 vykonávali zaměstnání člena výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby (kterým se rozumí zdravotnický záchranář, lékař výjezdové skupiny, řidič vozidel záchranné služby), operátora zdravotnického operačního střediska a pomocného operačního střediska zdravotnické záchranné služby, záchranáře horské služby a člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku.

Důchodový věk pojištěnců, kteří ve výše uvedeném zaměstnání odpracovali v období po 31. 12. 1992 aspoň 4 400 směn, se stanoví tak, že se od jejich obecného důchodového věku odečte 30 kalendářních měsíců za prvních 4 400 směn a 1 kalendářní měsíc za každých dalších odpracovaných 74 směn. Směnou se rozumí 8 hodin výkonu práce zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku. Maximálně může být důchodový věk snížen o 60 kalendářních měsíců.

Zákon obsahuje i zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnavatelé. Zvýšení je postupné s cílem zvýšit sazby pojistného zaměstnavatele celkem o 5 procentních bodů; v roce 2023 se sazba zvýší o 2 procentní body, v letech 2024 až 2026 po 1 procentním bodu.

Součástí zákona je též úprava administrativních povinností zaměstnavatelů, zejména pokud jde o evidenci odpracovaných směn. Povinnost vystavit na předepsaném tiskopise potvrzení o počtu směn ve výše uvedených zaměstnáních vykonávaných v období od 1. 1. 1993 do 31. 12. 2022 a toto potvrzení předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení do 31. 12. 2024 a zároveň předložit zaměstnanci stejnopis tohoto potvrzení. O počtu směn vykonávaných po 31. 12. 2022 vystavuje zaměstnavatel potvrzení na předepsaném tiskopise s tím, že toto potvrzení má povinnost předložit příslušnému orgánu sociálního zabezpečení spolu s evidenčním listem.

Zákon taktéž zrušil neproveditelnou právní úpravu týkající se zdravotnických záchranářů přijatou zákonem č. 323/2021 Sb.

Zákon přináší dílčí změny v souvislosti se zavedením tzv. výchovného, tj. zvýšení procentní výměry starobního důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě, které je účinné od 1. 1. 2023. Změna oproti původní úpravě vyhlášené ve Sbírce zákonů již v září 2021 spočívá v tom, že výchovné náleží i k tzv. transformovaným důchodům, tedy ke starobním důchodům, které vznikly automatickou zákonnou přeměnou z invalidního důchodu k datu dosažení věku 65 let; nezkoumá se přitom, zda poživatel/ka tohoto důchodu splnil/a podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na tzv. řádný starobní důchod či nikoliv. U žen, kterým vznikl nárok na tento důchod před 1. lednem 2023, se výchovné přizná automaticky (bez žádosti), přičemž za vychované dítě se pro tyto účely považuje dítě, které má žena uvedeno v základních registrech; v ostatních případech se výchovné přizná pouze na žádost, kterou je třeba podat do konce roku 2024 nebo do dvou let od vzniku nároku na transformovaný důchod. Další změna spočívá v tom, že výchovné náleží v plné výši i ke starobním důchodům, které jsou kráceny na polovinu procentní výměry z důvodu souběhu s vyšším pozůstalostním důchodem.

Zákon dále zavádí krácení starobních důchodů pro tzv. prominenty komunistického režimu, které je pojato jako symbolické gesto. Má jít o společensky uznanou přiměřenou paušální sankci (zadostiučinění) za to, že osoba v minulosti vykonávala činnosti, které relevantně významným způsobem aktivně podporovaly tehdejší režim, který byl později označen zákonem č. 198/1993 Sb. a dalšími zákony za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Zákon je proto zaměřen toliko na nejvyšší představitele institucí udržujících a prohlubujících totalitní režim, nikoliv na všechny osoby, které v určitých liniích řízení vykonávaly činnost ve prospěch komunistického režimu. Okruh vrcholných představitelů byl stanoven tak, aby byl komplexně podchycen klíčový mocenský aparát komunistického totalitního režimu (včetně špiček prokuratury a třídní justice), žádná skupina prominentů nezůstala opomenuta a nevznikaly tak neodůvodněné rozdíly. Cílí např. na členy ÚV KSČ, vedoucí tajemníky regionálních výborů KSČ, členy vlád, předsedy národních shromáždění, předsedy některých národních výborů, předsedy nejvyšších soudů, generální prokurátory, plukovníky a generály působící např. ve složkách StB nebo v politických útvarech armády, vedení Lidových milicí a další. Seznam konkrétních osob, kterých se nová úprava týká, zpracuje v průběhu roku 2023 Ústav pro studium totalitních režimů a předá jej plátcům důchodu (Česká správa sociálního zabezpečení, dále ministerstva vnitra, obrany a spravedlnosti), kteří od splátky důchodu splatné v březnu 2024 sníží těmto osobám procentní výměru jejich starobního důchodu o 300 Kč za každý i započatý rok služby v uvedených komunistických orgánech.