Hlavní změny v důchodovém pojištění schválené v roce 2023

Zákon č. 71/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(účinnost dnem 20. 3. 2023)

1. Změna zákona o důchodovém pojištění

Novela zákona stanoví, že při zvýšení důchodů v mimořádném termínu v červnu 2023 se procentní výměry vyplácených důchodů nezvýší standardním způsobem, tj. podle § 67 odst. 10 a 16 zákona o důchodovém pojištění.

Procentní výměry vyplácených důchodů se zvýší:

• o 2,3 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje, a

• o 400 Kč; jsouli splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, zvyšuje se o tuto částku ten důchod, který se vyplácí v plné výši.

2. Změna zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu, a zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů

Příplatky k důchodu náležející podle nařízení vlády č. 622/2004 Sb., o poskytování příplatku k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem v oblasti sociální, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 357/2005 Sb.,

• přiznané před 1. červnem 2023 se zvyšují o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož se příplatek zvyšuje; příplatky se zvyšují od splátky důchodu, s nímž se vyplácejí, splatné po 31. květnu 2023,

• přiznávané v období od 1. června 2023 do 31. prosince 2023 se zvyšují ode dne, od něhož je příplatek přiznán, o 11,5 % částky příplatku, která náleží ke dni, od něhož je příplatek přiznán.

Zákon č. 270/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

(účinnost dnem 1. 10. 2023 s výjimkou opatření uvedeného níže, které nabývá účinnosti od 1. 10. 2024)

Novela zákona přináší pro tzv. předčasné starobní důchodce 4 zásadní změny, a to:

• maximální doba předčasnosti se zkracuje na 3 roky,
• potřebná doba pojištění se prodlužuje z 35 roků na 40 roků (účinnost až od 1. 10. 2024),
• krácení procentní výměry za předčasnost, a to o 1,5 % výpočtového základu za každých (i započatých) 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se starobní důchod přiznává, do dosažení důchodového věku,
• procentní výměra přiznaného důchodu se valorizuje až od ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž pojištěnec dosáhl důchodového věku.

Zákon upravuje i mechanismus valorizace důchodů. Od 1. 10. 2023 se mění obecná pravidla pro valorizaci důchodů. Výpočet růstu cen bude nově odvozen pouze z indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců – nebude se tedy provádět porovnání s růstem cen za domácnosti celkem. Při zvýšení se zohlední pouze jedna třetina růstu reálné mzdy (dosud se zohledňovala jedna polovina).

Institut valorizace v mimořádném termínu je nahrazen následujícím mechanismem. Dojde-li v rozhodném období k růstu cen alespoň o 5 %, zvyšují se procentní výměry vyplácených důchodů o tolik procent, aby u průměrného starobního důchodu toto zvýšení odpovídalo 30 % tohoto růstu, a to od července, pokud byl růst cen dosažen do konce února. Je-li podmínka růstu cen 5 % splněna v měsíci březnu až červnu, zvýší se procentní výměry od pátého kal. měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k růstu cen došlo, tedy v měsících srpnu až listopadu. Současně náleží k důchodu dočasný přídavek, který se stanoví jednotnou částkou pro všechny důchodce odpovídající zvýšení průměrného starobního důchodu rovněž o 30 % růstu cen. Přídavek se vyplácí bez žádosti, spolu s důchodem do prosince kal. roku, v němž přídavek náleží. Dočasný přídavek náleží i k předčasným důchodům, a to i v období před dosažením důchodového věku, kdy se jejich procentní výměra nevalorizuje. Dočasný přídavek od 1. ledna následujícího kal. roku zaniká, avšak důchody budou od 1. ledna meziročně zvýšeny o plný růst cen (tj. o 100 % veškeré inflace za 12 měsíců vyhodnocovaného období) a o třetinu růstu reálné mzdy. Důchody tedy dosáhnou stejné výše, jako by dočasný přídavek vůbec neexistoval a důchody byly zvýšeny pouze v lednu.

Nařízení vlády č. 286/2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024

(účinnost dnem 1. 1. 2024)

Tímto nařízením se stanoví:

• prvky konstrukce výpočtu důchodů přiznávaných ode dne spadajícího do roku 2024:
  • všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40 638 Kč,
  • výše přepočítacího koeficientu pro úpravu (aktualizaci) všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, který činí 1,0819,
  • první redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 19 346 Kč,
  • druhá redukční hranice pro stanovení výpočtového základu ve výši 175 868 Kč,
  • výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2024 činí 4 400 Kč,
  • výše částky zvýšení za 1 vychované dítě pro rok 2024 činí 500 Kč.
• Zvýšení důchodů v roce 2024
  • Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2024 se zvyšují od 1. ledna 2024 tak, že se
    • základní výměra zvyšuje o 360 Kč na 4 400 Kč měsíčně.

Nařízení vlády č. 287/2023 Sb., o zvýšení zvláštního příspěvku k důchodu

(účinnost dnem 1. 1. 2024)

Tímto nařízením se stanoví výše zvláštního příspěvku k důchodu podle zákona č. 357/2005 Sb. tak, že činí

• u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 357/2005 Sb.  částku 2 816 Kč měsíčně,
• u oprávněného uvedeného v § 5 odst. 1 písm. b) a vdovy nebo vdovce uvedených v § 5 odst. 2 zákona č. 357/2005 Sb. částku 1 408 Kč měsíčně.

Zvláštní příspěvek k důchodu, který byl přiznán ode dne spadajícího do období před 1. lednem 2024, se vyplácí ve výše uvedených částkách od splátky důchodu, s níž se vyplácí, splatné po 31. prosinci 2023.

Zákon č. 321/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

(účinnost dnem 1. 12. 2023, 1. 1. 2024, 1. 7. 2025)

Jedná se o tzv. technickou novelu důchodových předpisů, kdy cílem je především náprava některých nevyhovujících nebo překonaných ustanovení. Jde o následující změny, které jsou účinné od 1. 1. 2024:

• výslovně se stanoví právo žadatele o dávku změnit datum jejího přiznání během probíhajícího správního řízení,
• dává se orgánům sociálního zabezpečení výslovně možnost upustit od vymáhání bagatelních nebo zjevně nedobytných přeplatků na dávkách,
• upravují se ustanovení stanovující pravidla pro vyplácení důchodů a výpočet doplatků důchodu tak, aby reagovala na nově zaváděnou změnu výplatního období z tzv. klouzavého měsíce na měsíc kalendářní, zejména na skutečnost, že datum splatnosti nově nevyjadřuje počátek výplatního období,
• výslovně se stanoví právo dědiců na vstup do řízení o dávku důchodového pojištění v případě, že o dávce nebylo pravomocně rozhodnuto před smrtí oprávněného,
• zavádí se možnost vypořádání přeplatku na dávkách důchodového pojištění v dědictví, zemřeli osoba, která je objektivně odpovědná za vrácení neprávem vyplacených dávek, před tím, než je vydáno rozhodnutí o její povinnosti uhradit tento přeplatek,
• zavádí se pravidlo o přerušení běhu prekluzivní lhůty pro vymáhání přeplatku na dávce důchodového pojištění v situacích, kdy se prokáže, že tento přeplatek nastal v příčinné souvislosti s trestným činem příjemce důchodu,
• výslovně se umožňuje orgánům sociálního zabezpečení, aby tomu, kdo odpovídá za přeplatek na dávce důchodového pojištění, povolily placení přeplatku ve splátkách,
• výslovně se stanoví, že důchod lze vyplácet na bankovní účet, jen pokud podmínky pro vedení tohoto účtu jsou stanoveny tak, že z něj mohou být plátci důchodu vráceny ty částky důchodu, na které oprávněnému z důvodu jeho úmrtí zanikl nárok; pokud byl důchod poukázán na účet, který nesplňuje tyto podmínky, banka nesmí důchod připsat na účet příjemce důchodu a je povinna důchod neprodleně vrátit na účet, z něhož byla platba důchodu provedena,
• bylyli na bankovní účet poukázány splátky důchodu, na které z důvodu úmrtí oprávněného zanikl nárok, je banka povinna tyto splátky důchodu vrátit plátci důchodu na jeho výzvu a nově je nesmí použít k úhradě svých pohledávek vůči majiteli účtu; pokud byly tyto splátky důchodu zcela nebo zčásti použity ve prospěch jiných osob, sdělí banka plátci důchodu jí známé údaje směřující k identifikaci těchto třetích osob s uvedením dne platby.

S účinností od 1. 12. 2023 se zavádí možnost podání žádosti o důchod online a s tím související úprava místní příslušnosti okresní správy sociálního zabezpečení. Povinnost zavést do zákona možnost podat žádost o důchod zcela online souvisí se změnou evropské legislativy a vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1724. Možnost online podání žádosti se rovněž zavádí z důvodu stále se zvyšujících požadavků na eGovernment a též připravenosti na mimořádné situace typu epidemie apod., kdy dochází k povinnému omezení fyzických kontaktů mezi osobami.

V praxi se proces online podání žádosti o důchod bude realizovat prostřednictvím nové speciální služby ePortálu ČSSZ, která bude interaktivní, intuitivní, proklientská, kooperující s databází ČSSZ, jako hlavním zdrojem informací zobrazovaných ztotožněným uživatelům ePortálu ČSSZ. Prostřednictvím nové služby bude umožněno podat tzv. I. část žádosti o důchod, včetně nezbytných příloh. Interaktivní nápovědy a kontroly obsažené v online žádosti v maximální možné míře zaručí, aby její podání bylo úplné, bez nutnosti jejího dalšího doplnění za osobní účasti žadatele na OSSZ.

Současně se ruší závazná místní příslušnost OSSZ k sepsání žádosti o důchod – občanu, který žádost o důchod podává online nebo i „klasicky“ (tj. za osobní účasti klienta) na OSSZ, se umožní vybrat si pro přijetí a vybavení žádosti v podstatě kteroukoliv OSSZ. Výběr lze omezit pouze ze závažných provozních důvodů.

S účinností od 1. 7. 2025 se zavádí změna výplatního období důchodů z tzv. klouzavého měsíce na měsíc kalendářní. Sjednocují se tak pravidla výplaty dávek důchodového pojištění pro všechny důchodce bez ohledu na to, který orgán sociálního zabezpečení dávku vyplácí. Důchody, které vyplácí ČSSZ, proto budou nově vypláceny nikoli dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, jako je tomu dosud (od splatnosti do splatnosti, tj. např. od 6. dne kalendářního měsíce do 5. dne bezprostředně následujícího kalendářního měsíce), ale na běžný kalendářní měsíc, tj. od 1. dne kalendářního měsíce do jeho posledního dne, jako se podle současné právní úpravy vyplácejí důchody příslušníkům ozbrojených sil. V této souvislosti se zúží okruh výplatních termínů z 13 na 5 a budou pro všechny důchodce soustředěny do první poloviny kalendářního měsíce. Dále odpadne potřeba poskytování tzv. doplatků valorizace za období od 1. ledna do dne předcházejícího datu splatnosti lednové splátky.

Zákon č. 412/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

(účinnost dnem 1. 1. 2024)

Novela zákona mění dosavadní uspořádání z roku 1990, kdy existovala ČSSZ jako centrální orgán a na územní úrovni v každém okrese působila OSSZ (celkem 77 samostatných státních orgánů s vymezenou zákonnou působností).
Na územní úrovni se nově zřizuje (místo okresních správ) 5 územních správ sociálního zabezpečení (ÚSSZ) se sídlem v Praze, Plzni, Liberci, Brně a Ostravě.

Územní obvody jednotlivých územních správ sociálního zabezpečení zahrnují území několika krajů. V rámci územních správ sociálního zabezpečení působí kontaktní pracoviště, přičemž kontaktní pracoviště je (s několika výjimkami) v každém okrese. Každý pojištěnec má tedy možnost projednat svou záležitost, kdy je nutná jeho osobní přítomnost, na kontaktním pracovišti v tom okrese, v němž má bydliště – nedojde tedy ke snížení klientského komfortu.

Novelou zákona je současně zřízen i samostatný Institut posuzování zdravotního stavu se sídlem v Hradci Králové, který je samostatným orgánem podřízeným ČSSZ a nezávislým na ÚSSZ. Institut posuzování zdravotního stavu (mimo dalších úkolů) primárně posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů v rozsahu stanoveném zákonem.