Kalkulačky

Poznámky k důchodové kalkulačce

Podmínky nároku na důchody z důchodového pojištění a způsob stanovení jejich výše upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Výpočet důchodu pomocí důchodové kalkulačky vychází ze základních údajů, které v obecném případě výši důchodu ovlivňují, ale neumožňuje plně zohlednit všechny rozhodné skutečnosti. Důchodová kalkulačka proto může sloužit pouze k orientační představě o výši důchodu.

Kalkulačka je aktualizována v říjnu každého roku, krátce poté, kdy vláda Nařízením zakotví jednotlivé parametry potřebné pro výpočet důchodů od ledna následujícího roku.

Pro stanovení výše důchodu přiznávaného později než v posledním roce, pro který jsou již parametry zakotveny ve sbírce zákonů nelze stanovit výši důchodu na základě platných údajů. S ohledem na četné žádosti o alespoň rámcovou představu o možné výši důchodu přiznávaného po tomto roce, umožňuje kalkulačka i výpočet výše důchodů přiznaných v následujících pěti letech. Při takovém výpočtu výše důchodů je nutné si být vědom toho, že vypočtená výše je skutečně jen velmi orientační, neboť vychází z řady předpokladů, které se ve skutečnosti nemusí naplnit, což vypočtenou výši důchodu výrazně ovlivní. Je nutné odhadnout nejen očekávaný vývoje výše dosaženého vyměřovacího základu, tedy vlastních „hrubých výdělků“ v příslušných letech, ale i předpokládaný vývoj průměrné mzdy.

K údajům, které je třeba vyplnit (přepsat) do zelených buněk důchodové kalkulačky uvádíme pro usnadnění několik upřesňujících poznámek.

Vyměřovací základ – Uvádí se hrubý výdělek dosažený v příslušném kalendářním roce (u zaměstnanců), nebo roční vyměřovací základ pro stanovení pojistného (u osob samostatně výdělečně činných), případně úhrn výdělku a vyměřovacího základu. Příjmy v roce přiznání důchodu se pro výpočet důchodu nezohledňují.
Vyloučené doby – většinou se jedná o dobu pobírání dávek nemocenského pojištění, dobu pobírání plného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně), dobu výkonu základní vojenské služby, nejde-li o vojáka z povolání, dobu osobní péče o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II až IV nebo o dítě ve věku do 10 let ve stupni I (dříve o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o částečně bezmocnou osobu starší 80 let), dobu studia, dobu „započitatelné“ nezaměstnanosti (viz. níže).
Doba pojištění ke dni vzniku nároku na důchod – Jde o součet doby pojištění a tzv. náhradních dob pojištění (většinou se jedná o doby uvedené v předchozí odrážce). Náhradní doby pojištění se s výjimkou doby péče o dítě do čtyř let věku nebo o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby (bezmocnou osobu) a doby výkonu základní vojenské služby (nejde-li o službu vojáka z povolání) započítávají pro výši procentní výměry důchodu v rozsahu 80 %. Z doby studia získané před 1. lednem 1996 se započítává doba studia po skončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let v plném rozsahu a po dosažení uvedeného věku se hodnotí nejvýše 6 roků studia, a to v rozsahu 80 %. Studium získané po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2009 se započítává nejvýše v délce 6 roků po dosažení věku 18 let, a to v rozsahu 80 %. Z doby „evidované“ nezaměstnanosti se započítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce, po kterou byly vypláceny dávky v nezaměstnanosti. Doba vedení v této evidenci, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod; přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce do ní lze započítat jen v rozsahu jednoho roku. Pro výši procentní výměry se tato doba započítává v rozsahu 80 %.
Za výkon výdělečné činnosti po dosažení věku stanoveného pro nárok na starobní důchod (tzv. „přesluhování“) se pro účely zvýšení procentní výměry důchodu nepovažuje doba pracovního volna bez náhrady příjmu a neomluvené nepřítomnosti v práci a doba dočasné pracovní neschopnosti nebo pobírání dávek nemocenského pojištění (od počtu dnů po dosažení důchodového věku je tedy nutné uvedený počet dnů odečíst).
Roční vyměřovací základ je úhrn vyměřovacích základů (hrubých příjmů) za kalendářní rok vynásobený příslušným koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.
Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů.
Výpočtový základ je osobní vyměřovací základ redukovaný za využití uvedených redukčních hranic.
Procentní výměra důchodu se stanoví z výpočtového základu procentní sazbou odpovídající délce doby pojištění.
Odhadovaný růst průměrné mzdy v % se zobrazí pod tabulkou pouze v případě, že je požadován výpočet výše důchodu přiznaného po posledním roce, pro nějž existují vládou stanovené parametry. Tyto údaje je třeba vyplnit podle vlastního uvážení, neboť jejich uvedení by vyžadovalo zohlednit řadu měnících se faktorů, což pro tento orientační výpočet není možné a ani účelné.

Důchodovou kalkulačku nelze použít pro výpočet důchodů invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích, ani tzv. dílčích starobních důchodů, kdy část doby pojištění byla získána v zahraničí. Přesný výpočet důchodu se zohledněním všech rozhodných skutečností provádí ČSSZ až na základě řádně uplatněné žádosti u okresní správy sociálního zabezpečení podle místa trvalého bydliště.

Poslední aktualizace: 4. 10. 2024