Mzda, daně a další odvody

Z jakých složek se skládá vaše mzda?

Jaké daně a odvody ze mzdy platíte?

V oblasti mezd a daní dochází v ČR k velmi častým úpravám, aktuální informace najdete např. na stránkách Ministerstva financí: http://www.mfcr.cz/.

Hrubá mzda / superhrubá mzda / čistá mzda

Mzda představuje odměnu za práci v určitém pracovním poměru. Mzdu jako celek dělíme do dvou složek: pevná (smlouvou o pracovním poměru dohodnutá mzda) a pohyblivá. Do pohyblivé části mzdy spadají zejména prémie, osobní ohodnocení, příplatky a různé odměny. Prémie slouží k lepší motivaci zaměstnanců. Příplatky jsou jako jediná část pohyblivé složky mzdy povinné. Jedná se o peníze navíc, které dostane zaměstnanec, pokud pracoval přesčas, ve ztížených pracovních podmínkách nebo ve svátek, v sobotu či neděli.

Mzdy se dělí do tří základních kategorií:

časová mzda – výše mzdy se v tomto případě počítá od množství odpracovaného času;
úkolová mzda – výše mzdy závisí na počtu jednotek vykonané práce;
podílová mzda – výše mzdy se odvíjí od dosaženého zisku či obratu firmy.

Čistá mzda zjednodušeně představuje to, co vám po různých povinných odvodech zaměstnavatel opravdu vyplatí. Pokud si chcete aktuálně (v roce 2015) spočítat přesnou částku, kterou za svou práci dostanete (čistou mzdu), musíte od hrubé mzdy odečíst 15 % (ze super hrubé mzdy!) a dále odečíst různé slevy na daních. Ty jsou poskytované v případě, kdy zaměstnanec vychovává dítě, studenta, pečuje o postiženou invalidní osobu, manžel či manželka jsou v domácnosti a v dalších případech. Dále se mzda snižuje o zdravotní (4,5 %) a sociální (6,5 %) pojištění, které si z ní hradí samotný zaměstnanec.

Vypočítejte si svou čistou mzdu a příslušné odvody na některé ze mzdových kalkulaček (všechny pouze v češtině):

Daň z příjmu

Příjmy ze závislé činnosti (mzda nebo odměna z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti) a funkční požitky se zdaňují zpravidla formou měsíční zálohy na daň. Zálohu na daň vypočítává a odvádí zaměstnavatel. Zaměstnanec, který u svého zaměstnavatele podepíše „prohlášení“ k příjmům ze závislé činnosti a funkčním požitkům, muže navíc uplatňovat v průběhu zdaňovacího období nezdanitelné části daňového základu a daňové slevy. Roční zúčtování daně z příjmu fyzických osob provádí zaměstnavatel při splnění zákonných podmínek. Někdy ale toto zúčtování daně zaměstnavatelem není ze zákona možné, a proto zaměstnanec sám podává daňové přiznání, kde uvádí příjem ze závislé činnosti, příjem z podnikání, příjem z kapitálového majetku, příjem z pronájmu a ostatní příjem. Pokud nepodáváte daňové přiznání prostřednictvím svého zaměstnavatele, musíte podat daňové přiznání u místně příslušného finančního úřadu, tj. u úřadu, kde máte trvalé bydliště nebo adresu hlášeného místa pobytu, a to nejpozději do 31. března následujícího roku za předchozí rok. Daňové přiznání se podává na na určeném formuláři.

Pojistné na sociální zabezpečení

Povinnost platit pojistné na sociální zabezpečení mají mimo jiné zaměstnavatelé a zaměstnanci, kteří se účastní nemocenského pojištění (všichni zaměstnanci v pracovním poměru nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, zaměstnanci současně vykonávající činnost na území ČR s minimální výší sjednaného příjmu alespoň 2 500 Kč měsíčně atd.).

Přihlásit zaměstnance a odvádět pojistné na sociální zabezpečení musí zaměstnavatel jak za samotného zaměstnavatele, tak za zaměstnance. Výše pojistného se vypočítá určeným procentem z vyměřovacího základu zaměstnance za každý kalendářní měsíc. Pojistné se u zaměstnance bez účasti na důchodovém spoření vypočítá jako 6,5 % z vyměřovacího základu a u zaměstnance s účastí na důchodovém spoření jako 3,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnavatele se vypočítá pojistné ve výši 25 % z vyměřovacího základu.

Z pojistného na sociální zabezpečení, které platí zaměstnavatel, jde 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Ze sociálního pojištění, které platí zaměstnanec, jde pojistné pouze na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaměstnanci neplatí.

Vyměřovacím základem zaměstnance jsou veškeré příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by bylo nutné je zdanit v ČR, předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozené, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným příjmem se rozumí i plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předané v jeho prospěch, popřípadě připsané k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance (např. možnost využití služebního auta i k soukromým účelům).

Veřejné zdravotní pojištění

Zdravotně pojištěnou osobou, tj. osobou, která má povinnost platit toto zdravotní pojištění, je každý, kdo má trvalý pobyt na území ČR (pro potřeby veřejného zdravotního pojištění je za osobu s trvalým pobytem považovaný např. i člověk požívající mezinárodní ochranu formou azylu či doplňkové ochrany apod.) anebo i osoba, která na území ČR sice trvalý pobyt nemá, ale je zaměstnancem českého zaměstnavatele (zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt v ČR).

Zdravotní pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance a část své mzdy odvádí i zaměstnanec. Z vyměřovacího základu se odvádí celkem 13,5 % tohoto vyměřovacího základu. Jednu třetinu (4,5 %) platí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny (9 %) platí zaměstnavatel. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen platit za své zaměstnance a současně odvádí i část pojistného, které je povinen platit zaměstnanec, a to srážkou z jeho mzdy nebo platu.

Pokud získáte trvalý pobyt v ČR a nejste současně zaměstnaný, vzniká vám povinnost platit toto zdravotní pojištění okamžikem získání trvalého pobytu.

Za některé kategorie osob platí toto pojištění stát. Týká se to např.:

žen na mateřské dovolené,
osob na rodičovské dovolené,
uchazečů o zaměstnání,
cizinců, kteří získali oprávnění/povolení k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,
žadatelů o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítěte narozeného na území,
cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítěte narozeného na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti.

Zdravotní pojištění je určené k úhradě nákladů zdravotní péče. Plně jsou placené nezbytné lékařské úkony, léky a zdravotnický materiál. Na některé léky a zákroky pacient připlácí, některé platí celé.

Pokud jste zaměstnaný nebo spadáte do kategorie osob, za které platí pojistné stát, jste v systému veřejného zdravotního pojištění, které je za vás výše uvedeným způsobem hrazené. Pokud za vás veřejné zdravotní pojištění tímto způsobem hrazené není, máte povinnost si zdravotní pojištění sjednat u soukromé zdravotní pojišťovny působící na území ČR.

Bližší informace najdete na http://www.mzcr.cz/cizinci/.