Nemocenské pojištění 2009

Nemocenské pojištění 2009

Obsah:

Úvod

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje peněžitými dávkami nemocenského pojištění.

Obecné informace

Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno novým zákonem, a to zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl schválen dne 14. března 2006 a měl nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2007. Jeho účinnost však byla odložena celkem o 2 roky, nejdříve na 1. ledna 2008, a to zákonem č. 585/2006 Sb. Zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, došlo k odložení jeho účinnosti o další rok (na 1. ledna 2009). Zákonem č. 187/2006 Sb. se ruší zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a dalších 50 předpisů z oblasti nemocenského pojištění. Další novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, (zákon č. 305/2008 Sb.), obsahuje řadu dílčích úprav v oblasti nemocenského pojištění mající za cíl jednak určité zjednodušení v oblasti provádění (např. omezit nadbytečná hlášení a plnění oznamovacích povinností), jednak odstranit určitý nesoulad s jinými zákony přijímanými ve stejné době jako zákon o nemocenském pojištění a napravit některé převážně legislativní nedostatky (např. zabezpečit provázanost jednotlivých ustanovení, sjednocení terminologie apod.).

Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění.

Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Účast na nemocenském pojištění

Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“). Zaměstnanci jsou i nadále povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění zůstává dobrovolné.

Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o:

  • výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit,
  • rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů).
  • minimální výši sjednaného příjmu (jedná se o tzv. rozhodný příjem, jehož hranice je stanovena na 2 000 Kč a bude zvyšována podle vývoje průměrné mzdy).

Zvláštní podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění jsou stanoveny při výkonu zaměstnání malého rozsahu. Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky výkonu zaměstnání na území České republiky a délky trvání zaměstnání, avšak není splněna podmínka sjednání příjmu ze zaměstnání ve stanovené výši (tj. v roce 2009 aspoň 2 000 Kč). Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících, v nichž dosáhl aspoň příjmu v příslušné rozhodné výši platné k 1. lednu příslušného kalendářního roku (v roce 2009 aspoň 2 000 Kč).

U OSVČ není účast na nemocenském pojištění podmíněna její účastí na důchodovém pojištění. OSVČ může být nově účastna nemocenského pojištění bez ohledu na placení záloh na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Ve srovnání s dosavadní úpravou se z okruhu nemocensky pojištěných osob od 1. ledna 2009 vypouštějí

  • společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti,
  • členové družstev, v nichž podmínkou členství není pracovní vztah k družstvu,
  • studenti a žáci.

Nově se účast na nemocenském pojištění zakládá osobám, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a u osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce.

Nově se do okruhu pojištěných osob zavádí též kategorie smluvních zaměstnanců a zahraničních zaměstnanců.

  • Smluvním zaměstnancem je zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, tedy ve státu mimo území Evropské unie nebo některého ze států, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je pracovně činný v České republice u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky; tito zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění (při splnění stanovených podmínek) povinně.
  • Zahraničním zaměstnancem je zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je v „nesmluvní cizině“, je-li pracovně činný v ČR přímo ve prospěch tohoto zahraničního zaměstnavatele; tito zaměstnanci mohou být účastni nemocenského pojištění pouze dobrovolně za stejných podmínek, které platí pro osoby samostatně výdělečně činné, přičemž sami plní i ty povinnosti, které jinak plní zaměstnavatel.

Dávkový systém nemocenského pojištění

Následující informace se týkají jen dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok po 31. 12. 2008. Informace se netýká dávek, jejichž nárok přechází z roku 2008 do roku 2009.

Z nemocenského pojištění se poskytují i nadále 4 druhy peněžitých dávek, a to:

  • Nemocenské
  • Peněžitá pomoc v mateřství
  • Ošetřovné
  • Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství

Nemocenské se vyplácí vždy až od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to za kalendářní dny. Po dobu prvních 14 kalendářních dnů bude zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou bude poskytovat zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží za pracovní dny a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od 1. pracovního dne).

Peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se i nadále vyplácejí od vzniku sociální události, a to za kalendářní dny.

Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních.

Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení a hradí se ze státního rozpočtu (z příjmů z pojistného).

1. Nemocenské

Zaměstnanec, který je uznán ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopným, má nárok na nemocenské od 15. kalendářního dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti do konce dočasné pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku dočasné pracovní neschopnosti (včetně zápočtů předchozí doby trvání dočasné pracovní neschopnosti).

Nemocenské náleží rovněž ve stanovených případech, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Účelem ochranné lhůty je zajistit bývalého zaměstnance po stanovenou dobu po skončení pojištění pro případ vzniku sociální události (pracovní neschopnosti) dříve, než opět nastoupí další zaměstnání. Ochranná lhůta v případě uplatňování nároku na nemocenské činí 7 kalendářních dnů ode dne skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. U zaměstnání kratších než 7 kalendářních dnů činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání.

2. Peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínky nároku na tuto dávku zůstaly zachovány. V den, od něhož je dávka přiznávána, musí trvat účast na nemocenském pojištění nebo ochranná lhůta a v posledních dvou letech před tímto dnem musí trvat účast na nemocenském pojištění po dobu aspoň 270 dnů.

Nový zákon umožňuje střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to na základě písemné dohody, přičemž každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění. Střídání se umožňuje od počátku 7. týdne ode dne porodu a četnost střídání omezena není. V případě střídání v péči o dítě se zastaví výplata peněžité pomoci v mateřství matce a začne se vyplácet tato dávka muži z jeho nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky nároku na její výplatu, a naopak.

I nadále se umožňuje uplatňovat nárok na dávku z ochranné lhůty. U žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů.

3. Ošetřovné

Na ošetřovné (dříve podpora při ošetřování člena rodiny) má nárok zaměstnanec, který nemůže pracovat z důvodu, že musí

  • ošetřovat nemocného člena domácnosti, nebo
  • pečovat o zdravé dítě mladší 10 let, protože školské nebo dětské zařízení bylo uzavřeno (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídané události), dítěti byla nařízena karanténa, nebo osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla.

Zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo rodičovský příspěvek.

Nově se umožňuje přiznat při splnění stanovených podmínek při jedné potřebě ošetřování (péče) ošetřovné postupně dvěma osobám.

Ochranná lhůta pro ošetřovné není stanovena.

4. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Tato dávka náleží pojištěnce, která byla z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavínění nižšího příjmu než před převedením.

Nový zákon nepřináší u této dávky žádné podstatné změny. Rozšiřují se pouze podmínky nároku na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství; nárok na tuto dávku vzniká i v případě převedení zaměstnankyně na jinou práci z důvodu kojení.

Výpočet dávek nemocenského pojištění

Určení denního vyměřovacího základu

I nadále se dávky počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že se započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Takto stanovený průměrný denní příjem podléhá redukci.

Redukce denního vyměřovacího základu

Systém redukčních hranic pro výpočet denního vyměřovacího základu, z něhož se dávka počítá, zůstává zachován s tím, že se nově zavádí třetí redukční hranice. Redukční hranice jsou vyhlašovány ve Sbírce zákonů sdělením MPSV.

V roce 2009 činí první redukční hranice 786 Kč, druhá redukční hranice 1 178 Kč a třetí redukční hranice 2 356 Kč.

Redukce se provede tak, že se započte

  • do první redukční hranice
    • u nemocenského a ošetřovného 90 % denního vyměřovacího základu,
    • u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 % denního vyměřovacího základu,
  • z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započte 60 %,
  • z části mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30 % a k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.

Výše dávek nemocenského pojištění

Výše nemocenského činí

  • 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti,
  • 66 % od 31. do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, a
  • 72 % od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 70 % denního vyměřovacího základu.

Výše ošetřovného činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Příklady výpočtu

Porovnání výše dávek podle současného právního stavu a podle stavu od 1. ledna 2009 umožňují kalkulačky uvedené na webových stránkách MPSV. Kalkulačky po vložení údajů o průměrném výdělku a době nemoci vypočtou výši dávek.

Uplatnění nároku na dávku nemocenského pojištění

Zaměstnanec předá žádost o dávku, kterou zpravidla vystavuje lékař, svému zaměstnavateli, který ji spolu s podklady pro stanovení nároku na dávku a její výplatu zašle příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. K žádosti zaměstnance o dávku nemocenského pojištění je zaměstnavatel povinen vyplnit zákonem předepsaný tiskopis, jehož vydávání zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení. Jedná se o přílohu k žádosti o dávku nemocenského pojištění. Tato příloha je uveřejněna na internetové adrese této správy. Na tiskopisu zaměstnavatel uvede především započitatelné příjmy zaměstnance v rozhodném období a počet tzv. „nezapočitatelných dnů“ v tomto rozhodným období, aby okresní správa sociálního zabezpečení mohla vypočítat denní výši dávky. Zaměstnavatelé přijímají žádosti o dávku i od svých bývalých zaměstnanců. Takto budou postupovat všichni zaměstnavatelé, tedy i ti, kteří byli z hlediska nemocenského pojištění považováni do 31. prosince 2008 za tzv. organizace, které prováděly nemocenské pojištění svých zaměstnanců samy. Důvodem této změny je skutečnost, že nemocenské pojištění provádějí od 1. ledna 2009 pouze orgány nemocenského pojištění, tj. okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné služební útvary. Služební útvary provádějí nemocenské pojištění příslušníků Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace, vojáků z povolání, odsouzených ve výkonu trestu, kteří vykonávají práci ve výkonu trestu, a osob obviněných vykonávajících práci ve vazbě.

Tiskopisy

Vydávání tiskopisů předepsaných podle zákona o nemocenském pojištění zajišťuje Česká správa sociálního zabezpečení. Spolu s okresními správami sociálního zabezpečení poskytuje tyto tiskopisy bezplatně ostatním orgánům nemocenského pojištění, ošetřujícím lékařům a dalším subjektům, které tyto tiskopisy používají.

  • V elektronické podobě jsou tiskopisy z oblasti nemocenského pojištění k dispozici na webových stránkách ČSSZ.
  • Tiskopisy k uplatnění nároku na jednotlivé dávky nemocenského pojištění obdrží pojištěnci u svého ošetřujícího lékaře.

Způsob výplaty dávek

Na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2008 již nemocenské pojištění svých zaměstnanců nebudou provádět tzv. velké organizace, ale příslušná okresní správa sociálního zabezpečení (a příslušné služební útvary).

Okresní správa sociálního zabezpečení nárok na dávku posoudí a v případě splnění všech podmínek dávku přizná a následně vyplatí; v opačném případě vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek. Okresní správa sociálního zabezpečení vyplatí dávku ve lhůtě jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost této správě doručena. Zaměstnanec má možnost si zvolit způsob výplaty dávky. Upřednostní-li výplatu na svůj účet vedený u peněžního ústavu v České republice, uvede v žádosti o dávku číslo tohoto účtu. Druhou možností je výplata v hotovosti (poštovní poukázkou); v takovém případě hradí náklady za doručení.

O druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, vydá okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci písemné oznámení. Nebude-li zaměstnanec s výší dávky souhlasit, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení o dávce, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž má možnost podat odvolání.

Zaměstnavatelé, kteří v roce 2008 poskytovali dávky nemocenského pojištění (nad 25 zaměstnanců), „dovyplatí“ dávky v roce 2009, na které vznikl nárok v roce 2008 a přechází do roku 2009. Výše dávek bude vypočtena podle „starých předpisů“, tedy účinných do 31. 12. 2008. Podle „starých předpisů“ se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu vždy zvyšují k 1. lednu. Pro tyto přecházející dávky se zvýší z 550 Kč na 610 Kč (první redukční hranice) a ze 790 Kč na 870 Kč (druhá redukční hranice). Vyplácené dávky musí být k 1. 1. 2009 přepočteny (týká se dávek vypočtených z vyššího průměrného měsíčního příjmu než cca 16 700 Kč).

Povinnosti zaměstnavatelů v nemocenském pojištění

Nemocenské pojištění provádějí pro zaměstnance okresní správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnavatelé plní v nemocenském pojištění pouze úkoly

  • oznamovací,
  • evidenční,
  • při přijímání žádostí o dávky.

Úkoly oznamovací

Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu

  • přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku do registru zaměstnavatelů,
  • odhlásit se z registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy přestal být zaměstnavatelem,
  • oznámit den nástupu zaměstnance do zaměstnání, den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od nástupu/skončení zaměstnání,
  • ohlásit každou změnu údajů uvedených na předepsaném tiskopisu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala

Zaměstnavatel se může s okresní správou sociálního zabezpečení dohodnout na jiné lhůtě pro plnění oznamovacích povinností.

Úkoly evidenční

Zaměstnavatel je povinen vést evidenci o svých zaměstnancích účastných nemocenského pojištění, která musí pro tyto účely obsahovat údaje uvedené v § 95 zákona o nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o uvedených skutečnostech po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Údaje, které mají charakter účetních záznamů, jsou uschovávány delší uschovací dobu.

Úkoly při přijímání žádostí o dávky

Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců (jakož i bývalých zaměstnanců) o dávky nemocenského pojištění a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu.

Informace o pojistném na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění je součástí pojistného na sociální zabezpečení, spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. Je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance.

Zaměstnavatel nese veškerou odpovědnost za stanovení správné výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec i sám zaměstnavatel, a za jeho včasný odvod.

Pojistné na nemocenské pojištění zaměstnavatel odvádí spolu s pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti jednou částkou na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, a to ve lhůtě od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavatele

V souvislosti s novým zákonem o nemocenském pojištění byla zaměstnavatelům uložena povinnost vyplácet zaměstnancům po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy. Tato povinnost je zaměstnavatelům kompenzována snížením jejich sazby pojistného na nemocenské pojištění. Namísto dosavadních 3,3 % bude platit na nemocenské pojištění 2,3 % v roce 2009 a 1,4 % od roku 2010 ze svého vyměřovacího základu.

Zaměstnavatelům se v roce 2009 bude refundovat formou odpočtu od odváděného pojistného polovina z náhrady mzdy, kterou zaměstnancům vyplatili za prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel bude tedy odečítat z částky pojistného, kterou je povinen za jednotlivé kalendářní měsíce odvádět, 1/2 částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti či nařízené karanténě. Pro odečet od pojistného se nezahrnuje ta část náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), která byla dohodnuta nebo stanovena nad výši, na kterou zaměstnanci vznikl nárok podle zákoníku práce.

Od roku 2010 se budou moci zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají více než 50 zaměstnanců, přihlásit do systému, založeném na refundaci poloviny náhrady mzdy a vyšší sazbě pro odvod pojistného na nemocenské pojištění, než 1,4 %. Vyšší sazba pojistného bude umožňovat zaměstnavateli odečítat od pojistného 1 náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), kterou zúčtuje všem svým zaměstnanců a nikoliv jen zaměstnancům se zdravotním postižením.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění zaměstnance

Od 1. 1. 2009 není zaměstnanec poplatníkem pojistného na nemocenské pojištění. Celková výše sazby pro odvod pojistného a příspěvku činí 6,5 %.

U OSVČ a zahraničního zaměstnance je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2009 se jedná o částku 4 000 Kč.

Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ a zahraničních zaměstnanců splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničního zaměstnance činí 1,4 % z vyměřovacího základu.

Zákony a prováděcí předpisy

Pro úplnost uvádíme čísla a názvy zákonů a dalších předpisů z oblasti nemocenského pojištění.

Zákon o nemocenském pojištění byl publikován ve Sbírce zákonů, rozeslané dne 12. května 2006 (částka 64), pod číslem 187/2006 Sb.

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, byl ve stejné Sbírce zákonů publikován pod číslem 189/2006 Sb.

Novely zákona o nemocenském pojištění:

  • Zákon č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,
  • Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů,
  • Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů,
  • Zákon č. 239/2008 Sb., kterým se mění některé zákony související s registrovaným partnerstvím,
  • Zákon č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Další předpisy:

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
    (upravuje pojistné na nemocenské pojištění),
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
    (upravuje náhradu mzdy při pracovní neschopnosti),
  • Vyhláška č. 481/2006 Sb., o náležitostech průkazu zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,
  • Nařízení vlády č. 366/2008 Sb., kterým se pro účely nemocenského pojištění upravují částky pro stanovení výpočtových základů,
  • Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 396/2008 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2009.