Odpovědi na nejčastější dotazy

Pokud se nejedná o poskytovatele, který je zároveň pečující osobou poskytující službu péče o dítě v dětské skupině o kapacitě nejvýše 4 dětí (§ 3 odst. 2 písm. i) zákona o DS), musí být pečující osoba s poskytovatelem v základním pracovněprávním vztahu, tj. musí mít uzavřený pracovní poměr (pracovní smlouvu) nebo dohodu o pracovní činnosti anebo dohodu o provedení práce. Pečující osoba nemůže v dětské skupině působit na základě živnostenského oprávnění. (§ 5 odst. 3 zákona o DS)

V dětské skupině může být realizována stáž např. studentů nebo pečujících osob jiného poskytovatele v rámci dalšího vzdělávání. Pokud s těmito osobami není uzavřen pracovněprávní vztah, nemohou o děti pečovat samostatně, ale vždy pod dohledem pečující osoby, jejich přítomnost musí být nad rámec stanoveného počtu pečujících osob.

Pečující osoby i členové statutárního orgánu poskytovatele musí prokázat, že nebyli pravomocně odsouzeni pro:

úmyslný trestný čin (jakýkoli),

pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s vykonáváním činnosti péče o dítě (nejen v dětské skupině, ale také např. v rámci předchozí činnosti na základě živnostenského oprávnění apod.) nebo v rámci činností s ní srovnatelných,

anebo pro trestný čin proti rodině a dětem[1], jehož spáchání může mít vliv na způsobilost k výkonu péče o dítě,

u poskytovatelů také platí, že jim nesmí být v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uložen trest za spáchání přestupku v souvislosti se standardy kvality péče.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má jako poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině povinnost zajistit, aby péče o dítě v dětské skupině byla vykonávána bezúhonnou pečující osobou (§ 5a zákona o DS), může od zaměstnance požadovat informace o bezúhonnosti, neplatí pro něj zákaz dle § 316 odst. 4 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V pracovní smlouvě s pečující osobou je vhodné zaměstnance zavázat, aby případnou změnu bezúhonnosti neprodleně zaměstnavateli oznámil.

Ano, pečující osoba v dětské skupině musí doložit, že je zdravotně způsobilá k práci a zdravotně způsobilá k péči o dítě v dětské skupině. Lékařský posudek platí 2 roky od jeho vystavení, pokud u pečující osoby nedojde během této doby ke změně zdravotní způsobilosti. V takovém případě má pečující osoba povinnost poskytovateli bezodkladně předložit nový lékařský posudek.

Poskytovatel je povinen uchovávat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pečující osoby po dobu jeho platnosti (tedy zpravidla 2 roky) a dále ještě po dobu 3 let (§ 5b zákona o DS).

Povinnost uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb vyplývá pro poskytovatele služby péče o dítě v dětské skupině jakožto zaměstnavatele ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhlášky č. 79/2013 Sb., vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Plnění podmínky zdravotní způsobilosti pečující osoby a povinnosti uchovávat lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pečující osoby kontrolují krajské hygienické stanice (§ 21 zákona o DS). Věcně a místně příslušný správní orgán tak může případně podat konkrétnější informace.

Pro kvalifikaci pečující osoby je stanovena škála odborných způsobilostí v oblasti pedagogické, zdravotní, sociální nebo profesní kvalifikace (dále „PK“) Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro děti v dětské skupině (§ 5 odst. 4 zákona o DS).

Novelou zákona byly vypuštěny odborné způsobilosti bez maturity (ošetřovatel, pracovník v sociálních službách bez maturity). Osoby s touto kvalifikací, které již v dětské skupině pracovaly před 1. 10. 2021, mohou pokračovat dále a doplnit si vzdělání ve lhůtě do 1. 10. 2024. Pro přijetí do nového pracovního poměru by však již tato odborná způsobilost nebyla dostačující.

PK Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky a Chůva pro děti v dětské skupině odpovídají dle Evropského kvalifikačního rámce střednímu vzdělání s maturitou, ucházet se o složení této zkoušky může i osoba bez maturity.

Podstatné je složení zkoušky z profesní kvalifikace. Absolvování přípravného kurzu je žádoucí, ale není podmínkou, pokud uchazeč všechny požadované znalosti a kompetence má. Zkoušky provádějí autorizované osoby pro tuto profesní kvalifikaci. Více informací o požadavcích na zkoušku: Chůva pro děti v dětské skupině – Národní soustava kvalifikací (narodnikvalifikace.cz).

U uchazečů, kteří dříve získali odbornou způsobilost Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky, nemusí autorizovaná osoba přezkušovat dříve ověřené kompetence, které se rozsahem a obsahem shodují[1]. Za účelem podpory autorizovaných osob bylo připraveno doporučení, viz. Metodické materiály.

Tato podmínka je účinná od 1. 7. 2022. Poskytovatelé, kterým oprávnění vzniklo před 30. 9. 2021, se musí přizpůsobit do 1. 10. 2024 (§ 5 odst. 5 zákona o DS a přechodná ust. č. 3 a 4).

Povinnost zajistit při péči o děti alespoň 1 pečující osobu se zdravotnickým vzděláním či novou profesní kvalifikací Chůva pro děti v dětské skupině musí být dodržena po celou dobu provozu dětské skupiny.

Zdravotnickým vzděláním se rozumí odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry, praktické sestry, dětské sestry, porodní asistentky, zdravotně-sociálního pracovníka, zdravotnického záchranáře, psychologa ve zdravotnictví nebo specializovaná způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa či odborná způsobilost k výkonu povolání lékaře. Není dostačující absolvování kurzu, např. Základní norma zdravotnických znalostí pro pedagogické pracovníky – takové kurzy lze doporučit v rámci dalšího vzdělávání pečujících osob.

Podmínka zajištění péče osobou se vzděláním v pedagogické oblasti je účinná od 1. 7. 2022. Poskytovatelé, kterým oprávnění vzniklo před 30. 9. 2021, se musí přizpůsobit do 1. 10. 2026. (§ 5 odst. 6 zákona o DS a přechodná ust. č. 3 a 5). Platí zároveň následující:

Poskytovatel je povinen zajistit alespoň 1 pečující osobu se vzděláním v pedagogické oblasti, která bude o děti pečovat v rozsahu nejméně 20 hod. týdně. Ostatní pečující osoby mohou mít odbornou způsobilost v pedagogické, zdravotní nebo sociální oblasti anebo získat odbornou způsobilost složením zkoušky z profesní kvalifikace určené pro toto povolání.

Povinnost zaměstnat pečující osobu s pedagogickým vzděláním platí při poskytování péče o děti ve věku od 1. září po třetích narozeninách dítěte.

Vzděláním v pedagogické oblasti se myslí kvalifikace učitele mateřské školy, 1. stupně základní školy, speciálního pedagoga, vychovatele, nebo asistenta pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících.

Podmínky odborného rozvoje zaměstnanců upravuje zákoník práce v § 227 až § 235.

Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace, její získání nebo rozšíření (např. studiem, školením nebo jinou formou přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání). Zvýšením kvalifikace ve smyslu zákoníku práce se rozumí pouze takové zvýšení, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele (splnění předpokladů stanovených právními předpisy pro výkon sjednaného druhu práce, nebo splnění požadavků kladených zaměstnavatelem na sjednaný druh práce). O to, zda jde, či nejde o zvyšování kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele, rozhoduje výlučně zaměstnavatel.

Umožní-li (vysloví-li souhlas) zaměstnavatel zaměstnanci, aby si kvalifikaci doplnil, nemůže to jít k tíži zaměstnance a poskytnuté pracovní volno ke studiu je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Pokud nejsou dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace minimální standard práv vyjmenovaných v § 232 odst. 1 písm. a) až e) zákoníku práce a dále pak v ustanovení § 232 odst. 2 a 3 zákoníku práce.

Právo zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu podle § 232 zákoníku práce nesouvisí s případnou uzavřenou kvalifikační dohodou (může být a nemusí), ale rozhodující pro vznik tohoto práva je souhlas zaměstnavatele se zvýšením kvalifikace, která je souladu s potřebou zaměstnavatele. V případě souhlasu zaměstnavatele vzniká výše uvedené právo na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu automaticky ze zákona (§ 232 zákoníku práce).

Podle § 234 odst. 2 zákoníku práce může být kvalifikační dohoda uzavřena také při prohlubování kvalifikace (tj. její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a která umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce, její udržování a obnovování – viz § 230 zákoníku práce), jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 75 000 Kč. V takovém případě však nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.

V současné době nejsou připravovány akreditace kurzů pro pečující osoby, není tedy stanovena podmínka absolvovat akreditované kurzy. Poskytovatel spolu s pečujícími osobami může vybrat takové

kurzy, které pečující osoby podpoří a budou je motivovat v další práci s dětmi. Podmínky dalšího vzdělávání (§ 5c zákona o DS):

Rozsah: minimálně 8 hodin za kalendářní rok[1]

Obsah: vzdělávání v oblasti péče o děti, z toho nejméně jednou za 2 roky kurz první pomoci zaměřený na dětský věk

Forma: kurz ve vzdělávacím zařízení nebo na pracovišti zaměstnavatele, odborná stáž na základě písemné smlouvy mezi poskytovatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž

Vzdělávání může být prezenční i distanční, např. e-learning, u kurzu první pomoci je vhodné z hlediska kvality upřednostnit prezenční vzdělávání s praktickým nácvikem

Dokládání: doklad o absolvování vzdělávací aktivity uchovává poskytovatel 3 roky ode dne vystavení. Z dokladu musí vyplývat, o jaké téma se jednalo a rozsah vzdělávací aktivity. Dokladem může být i smlouva o zajištění odborné stáže. Kvalita vzdělávání je hodnocena v rámci standardů kvality[2], proto je vhodné uchovávat také další informace, např. podkladové materiály ke kurzu, informace ke stáži apod.

Tato podmínka platí pro všechny pečující osoby bez rozdílu, není rozlišováno dle původního vzdělání. Je žádoucí, aby si všechny pečující osoby pravidelně prakticky ověřily schopnost poskytnout první pomoc.

Další vzdělávání pečující osoby je povinen zajistit poskytovatel, pečující osoba je povinna se určeného vzdělávání účastnit a předat poskytovateli doklad o absolvování (§ 5c zákona o DS). Účast na dalším vzdělávání se považuje za prohlubování kvalifikace podle § 230 zákoníku práce[1]. Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se na nákladech podílet. Účast na vzdělávání se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat.

Ze zákona platí minimální počty pečujících osob bez ohledu na věk dětí:

• 1 pečující osoba v dětské skupině, je-li současně přítomno nejvýše 6 dětí,
• 2 pečující osoby v dětské skupině, je je-li současně přítomno 7 až 12 dětí,
• 3 pečující osoby v dětské skupině, je je-li současně přítomno 13 až 24 dětí.

Zároveň je poskytovatel povinen vzít v úvahu konkrétní podmínky dětské skupiny a zohlednit zdravotní stav dětí, délku pobytu a jejich věk, zejména počet dětí ve věku do 2 let.

Zákon neupravuje přítomnost dalších osob v dětské skupině, nad rámec počtu pečujících osob, např. provozních pracovníků, kteří pomáhají s přípravou stravy, úklidem, nebo některými dílčími činnostmi pod vedením pečující osoby. Tyto osoby nemohou samostatně pečovat o děti.

Každý poskytovatel si věkové rozpětí své dětské skupiny určuje sám, uvede jej ve vnitřních pravidlech. Pro děti mladší 1 roku navíc platí podmínka, že je možné o ně pečovat jen v kolektivu max. 4 dětí mladších 4 let.

Rodiči dítěte ve věku od 6 měsíců do 1 roku může být služba poskytována jen za podmínky, že ve skupině jsou nejvýše 4 děti mladší 4 let věku. Tato podmínka se nevztahuje na kapacitu zapsanou v evidenci poskytovatelů. Např. dětská skupina s kapacitou 6 dětí může přijmout dítě mladší 1 roku v den, kdy jsou přihlášeny jen 3 jiné děti a všechny jsou mladší 4 let. Vybavení a péče musí odpovídat věku dětí.

Ze zákona platí minimální počty pečujících osob bez ohledu na věk dětí:

• 1 pečující osoba v dětské skupině, je-li současně přítomno nejvýše 6 dětí,
• 2 pečující osoby v dětské skupině, je je-li současně přítomno 7 až 12 dětí,
• 3 pečující osoby v dětské skupině, je je-li současně přítomno 13 až 24 dětí.

Zároveň je poskytovatel povinen vzít v úvahu konkrétní podmínky dětské skupiny a zohlednit zdravotní stav dětí, délku pobytu a jejich věk, zejména počet dětí ve věku do 2 let.

Dětskou skupinu mohu navštěvovat děti až do zahájení povinné školní docházky. Docházka do dětské skupiny sama o sobě není plněním povinného předškolního vzdělávání. Rodič může, za splnění všech podmínek dle školského zákona[1],  dětskou skupinu využít k individuálnímu vzdělávání dítěte, které se uskutečňuje bez pravidelné denní docházky dítěte do mateřské školy.

Podmínka zajištění péče osobou se vzděláním v pedagogické oblasti je účinná od 1. 7. 2022. Poskytovatelé, kterým oprávnění vzniklo před 30. 9. 2021, se musí přizpůsobit do 1. 10. 2026. (§ 5 odst. 6 zákona o DS a přechodná ust. č. 3 a 5). Platí zároveň následující:

Poskytovatel je povinen zajistit alespoň 1 pečující osobu se vzděláním v pedagogické oblasti, která bude o děti pečovat v rozsahu nejméně 20 hod. týdně. Ostatní pečující osoby mohou mít odbornou způsobilost v pedagogické, zdravotní nebo sociální oblasti anebo získat odbornou způsobilost složením zkoušky profesní kvalifikace určené pro toto povolání.

Povinnost zaměstnat pečující osobu s pedagogickým vzděláním platí při poskytování péče o děti ve věku od 1. září po třetích narozeninách dítěte.

Vzděláním v pedagogické oblasti se myslí kvalifikace učitele mateřské školy, 1. stupně základní školy, speciálního pedagoga, vychovatele, nebo asistenta pedagoga podle § 20 odst. 1 zákona o pedagogických pracovnících.

Pokud poskytovatel nežádá v rámci příspěvku na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu o normativ na náklady na stravování dětí, nevztahují se na stravování dětí v dětské skupině žádné výživové normy.

Způsob stravování si poskytovatel a rodič ujednají ve smlouvě o poskytování služby. Stravu může zajišťovat poskytovatel, rodič nebo kombinovaně, např. oběd zajišťuje poskytovatel a svačiny rodič. Dětem mladším 1 roku zajišťuje stravu vždy rodič.

V případě, že poskytovatel o normativ na stravu žádá, musí zajišťovat kompletní stravování (oběd i svačiny) a dodržovat výživové normy. Ty se liší pro děti mladší 3 let a starší děti ode dne 3. narozenin).[1]  

Ne, úhrada nákladů za službu ze strany rodiče je zastropována jen v případě, kdy je na kapacitní místo obsazené dítětem ve věku do 31. srpna po dosažení tří let žádáno o příspěvek ze státního rozpočtu.

Poskytovatel má povinnost vést evidenci dětí, která obsahuje mimo jiné tento údaj (§ 11 zákona o DS):

     d) dny v týdnu a dobu v průběhu dne, po kterou dítě v dětské skupině pobývá.

Smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině musí obsahovat údaj (§ 13 zákona o DS):

     a) místo a čas poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Ze zákona o DS přímo nevyplývá, jakým způsobem má být vedena docházka dětí. (U pečujících osob vyplývá povinnost evidovat pracovní dobu z pracovněprávních předpisů.) Průkazným způsobem, kterým se údaj dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o DS prokáže, je např. vedení denní docházky včetně podpisu rodiče, je tak možné předejít případným nedorozuměním. Může se jednat o elektronický docházkový systém nebo o ruční zápisy v sešitě, je na poskytovateli, jaký způsob zvolí.[1]

Pro účely nároku na příspěvek na provoz dětské skupiny bude v případech, kdy ze smlouvy nevyplývá přesné časové rozmezí obsazení kapacitního místa, vyžadována docházka s podpisem rodiče zpětně za celý kalendářní měsíc nejpozději do 5. dne následujícího kalendářního měsíce.

Součástí evidence dětí je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte, včetně dokladu, že se dítě podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo že je proti nákaze imunní anebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci (§ 11 odst. 1 písm. h) zákona o DS). Rodič má povinnost předložit posudek nejpozději v den zahájení docházky dítěte do dětské skupiny.  Dojde-li ke změně zdravotní způsobilosti dítěte, má rodič povinnost předložit nový posudek do 10 dnů ode dne změny zdravotní způsobilosti dítěte (§11 odst. 2 zákona o DS).

Doklad o vazbě rodiče na trh práce je součástí evidence dětí pouze v případech, kdy dítě obsazuje kapacitní místo, na které poskytovatel žádá o příspěvek na provoz dětské skupiny. (§ 11 odst. 1 písm. i) a § 11 odst. 4 zákona o DS).

Součástí evidence dětí je i smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině.

Všechny údaje (např. v evidenčním listě) a dokumenty (včetně smlouvy), které jsou součástí evidence dětí o konkrétním dítěti, poskytovatel uchovává po dobu 10 let od ukončení poskytování služby péče o dítě v dětské skupině rodiči tohoto dítěte.

Pěstoun se pro účely zákona o DS považuje za rodiče, protože je „jinou osobou, které bylo rozhodnutím příslušného orgánu svěřeno dítě do péče nahrazující péči rodičů“ (§ 3 zákona o DS a § 7 odst. 10 zákona č. 117/1995 Sb.)

Pěstounská péče, za kterou náleží odměna, není vazbou na trh práce ve smyslu zákona o DS. Pokud pěstoun může doložit jinou vazbu na trh práce (§ 11 zákona o DS), postupuje jako kterýkoli jiný rodič.

V případech, kdy není žádáno o příspěvek na provoz, není třeba vazbu na trh práce prokazovat. Umístění dítěte do dětské skupiny u pěstouna bez vazby na trh práce by však mohlo jít proti smyslu pěstounské péče, která spočívá v péči o toto dítě.

 

Ne, vzorové smlouvy poskytovány nebudou. Není ani vhodné přebírání textů pro dokumentaci v dětské skupině od jiného poskytovatele bez přizpůsobení konkrétním podmínkám dětské skupiny.

MPSV připravilo doporučující materiál k uzavírání smluv, který obsahuje přehledně všechny povinnosti dle zákona o DS i další doporučení, kterým se poskytovatelé mohou ve své praxi řídit.

Zákon o DS „předání“ dětské skupiny nezná. Poskytovateli, který ukončí poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, ministerstvo oprávnění zruší. Není vyloučeno, aby ve stejných prostorách vznikla jiná dětská skupina, provozovaná jiným poskytovatelem. Z hlediska zákona o DS se však nejedná o převod činnosti, ale o vznik nového oprávnění s novými právy a povinnostmi.

Smlouva o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině uzavřená mezi rodičem a poskytovatelem, který ukončil činnost, pozbývá zrušením oprávnění poskytovatele platnosti. Nový poskytovatel musí uzavírat s rodiči nové smlouvy o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle § 13 zákona o DS.

Tento nový poskytovatel je také povinen vést evidenci dětí v dětské skupině podle § 11 zákona o DS. Součástí evidence dětí je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte včetně dokladu ve vztahu k očkování. Tento posudek je rodič povinen poskytovateli doložit nejpozději v den zahájení docházky dítěte do dětské skupiny a má platnost do změny zdravotního stavu dítěte.

Podle zvláštního právního předpisu, kterým je § 50 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, má poskytovatel služby péče o dítě v dětské skupině povinnost přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci. Nesplnění této povinnosti je přestupkem se sankcí až 500 000 Kč, nový poskytovatel by se tedy neměl spoléhat na to, že je lékařský posudek o zdravotní způsobilosti dítěte stále platný.

Doklad o vazbě rodiče na trh práce (dokládá se jen pro účely nároku na příspěvek ze státního rozpočtu) by mohl být využit i pro nový smluvní vztah, pokud nedošlo ke změně. Rodič má povinnost oznámit a doložit změny do 10 dnů ode dne jejich vzniku. Nový poskytovatel by se měl ujistit, že je doklad stále platný, v opačném případě by mohlo dojít k situaci, že bude příspěvek vyplacen neoprávněně.

Ne, úhrada nákladů za službu ze strany rodiče je zastropována jen v případě, kdy je na kapacitní místo obsazené dítětem ve věku do 31. srpna po dosažení tří let žádáno o příspěvek ze státního rozpočtu. Poskytovatel má na příspěvek nárok, může se však rozhodnout, že této možnosti nevyužije. V takovém případě není výše úhrady za službu rodičem nijak limitována. Strop úhrady rodičem je pro rok 2024 stanoven Nařízením vlády č. 445/2023 Sb. ve výši 5059,84 Kč/ měsíc.

Ne, zajišťování stravy musí být mezi poskytovatelem a rodičem ujednáno ve smlouvě (§ 8 zákona o DS), stravné se do úhrady za službu nezapočítává.

• výtvarné potřeby („pastelkovné“)?

Aktivity konané v rámci Plánu výchovy a péče se zahrnují do stanovené maximální výše úhrady rodičem. Výtvarné potřeby jsou běžným materiálem, který je k naplňování Plánu výchovy a péče potřebný.

• hygienické potřeby (pleny)?

Úhradu za hygienické potřeby ve smyslu osobních hygienických potřeb pro děti zákon neupravuje, o náklady za službu se nejedná. Předpokladem je úhrada nákladů dle cen obvyklých v místě a čase, náklady hradí jen rodiče dětí, které tyto potřeby využívají.

• zájmové aktivity (kroužky)?

Pravidelné zájmové aktivity (kroužky) nad rámec plánu výchovy a péče je možné realizovat v prostorách dětské skupiny mimo její provozní dobu za dodržení stanovených hygienických podmínek.

• mimořádné akce typu divadlo nebo výlet?

Mimořádné akce je možné realizovat se souhlasem rodičů nad rámec běžné péče dle cen obvyklých v místě a čase, nesmí však podmiňovat dostupnost služby.

Zákon o DS nestanovuje výši příspěvku od rodičů ve vztahu k hodinám či dnům, kdy je péče o dítě v dětské skupině poskytována, ale stanovuje výši měsíční. Poskytovatel je dle § 6 odst. 3 zákona o DS povinen stanovit kritéria, na základě kterých je v konkrétním případě určena výše úhrady nákladů.

Zároveň je však třeba upozornit na následující: v případě, že by byl maximální výše úhrady vybírána za zkrácenou docházku, nemusely by být dodrženy podmínky, za kterých je možné na službu hledět jako na nehospodářskou činnost a tudíž je vyloučena přítomnost veřejné podpory. Dle § 20b odst. 2 zákona o DS příspěvek na provoz dětské skupiny nenáleží, pokud by jeho poskytnutí bylo v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě. Měsíční úhrada od rodiče tedy musí být vždy nižší než státní příspěvek na místo obsazené dítětem tohoto rodiče. 

Vycházíme z vyjádření Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž: příspěvek je určen na provoz dětských skupin, které splňují stanovené požadavky z hlediska kvality, dostupnosti a ceny. Měsíční příspěvek od rodičů představuje pouhý zlomek skutečných nákladů na danou službu. Systém dětských skupin by tedy měl být v konečném důsledku převážně financován z veřejných zdrojů. Příspěvek státu je vyšší než příspěvek od rodičů. Poskytovatelé mají povinnost službu poskytovat na neziskové bázi a při splnění podmínek stanovených státem. Zavedením opatření stát usiluje o splnění jeho povinností vůči občanům v sociální, kulturní, pedagogické a vzdělávací oblasti a o částečné odstranění rozdílů v souladu s tzv. Barcelonskými cíli.

Ano, může. Doporučujeme tyto sankce uvést ve vnitřních pravidlech či smlouvě s rodiči. Díky pozdnímu vyzvednutí dítěte z DS  po provozní době vznikne pečující osobě přesčas nad stanovený týdenní rozsah práce. Zaměstnavatel uhradí pečující osobě plat a příplatek za přesčas a má regresivní nárok vůči zákonnému zástupci, tj. rodiči. Zákonný zástupce má ve smyslu § 2910 občanského zákoníku povinnost k náhradě škody. Škoda se podle § 2951 občanského zákoníku hradí v penězích a podle § 2952 se hradí skutečná škoda. Zákonný zástupce tak nahradí nejen mzdové prostředky, ale i případně další náklady. Paragraf 2911 občanského zákoníku presumuje nedbalostní porušení, zákonný zástupce se povinnosti zprostí, prokáže-li, že nejednal zaviněně (§ 2910 občanského zákoníku).

Pokud poskytovatel nežádá v rámci příspěvku na provoz dětské skupiny ze státního rozpočtu o normativ na náklady na stravování dětí, nevztahují se na stravování dětí žádné výživové normy, způsob stravování se řídí výhradně smluvním ujednáním s rodiči. Stravu může zajišťovat poskytovatel, rodič nebo kombinovaně, např. oběd zajišťuje poskytovatel a svačiny rodič. Dětem mladším 1 roku zajišťuje stravu vždy rodič.

V případě, že poskytovatel žádá o příspěvek na stravování, musí zajišťovat kompletní stravování (oběd i svačiny) a dodržovat výživové normy. Ty se dle věku liší následovně:

• pro děti od 1 roku do 3 let (tj. ode dne 1. narozenin do dne před 3. narozeninami) se strava řídí výživovými normami dle vyhlášky č. 350/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. 
• pro děti od 3. narozenin do zahájení povinné školní docházky se strava řídí výživovými normami dle vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování.

Výživové normy se od sebe liší jen mírně, v řadě případů bude možné oběma věkovým skupinám podávat stejnou stravu, případně s mírnou úpravou u mladších dětí, včetně velikosti porce.

Výživové normy se na stravu dětí v DS vztahují pouze v souvislosti s čerpáním normativu na stravu v rámci příspěvku ze státního rozpočtu. Odpovědnost za dodržení výživových norem je na poskytovateli, který je příjemcem příspěvku ze státního rozpočtu.

Od dodavatele stravy by tedy měl požadovat nejen smluvní závazek, že bude dodržovat výživové normy, ale také podklady k prokázání, že tomu tak je. Při kontrole plnění výživových norem v souvislosti s čerpáním příspěvku na stravování bude postupováno obdobně jako v mateřských školách. Zpravidla budou kontrolovány jídelníčky a plnění výživových norem, tzv. spotřebního koše.  U většiny dětských skupin se v závislosti na délce provozní doby bude jednat o přesnídávku, oběd a svačinu.

Pokud poskytovatel nežádá v rámci příspěvku ze státního rozpočtu o normativ na stravu, řídí se pouze smluvním ujednáním s rodiči a platnými předpisy v oblasti hygieny potravin.

V případě, že poskytovatel o příspěvek na stravu žádá, musí zajišťovat kompletní stravování, tzn. oběd i svačiny, a není podstatné, zda stravu (nebo její část) připravuje sám, či ji zajišťuje dodávkou služby. Strava jako celek musí splňovat výživové normy (viz předchozí dotaz). Je na poskytovateli a dodavateli stravy, zda dokážou nastavit spolupráci tak, aby byl naplněn tzv. spotřební koš dle věku dětí.

Poskytovatel může žádat o příspěvek ze státního rozpočtu bez normativu na stravování dětí.

Předpokládejme, že se dotaz vztahuje k situaci, kdy je poskytovatel schopen dodržet výživové normy pro celodenní stravování a dodržování norem prokázat (v jiných případech viz odpovědi na předchozí otázky). Dítěti, které navštěvuje DS jen po část dne, bude poskytnuta minimálně strava, která se podává v době, kdy je v DS přítomno. Výše normativu na stravu náleží dle délky obsazení kapacitního místa.

Způsob stravování je v těchto případech nutné smluvně ujednat s rodičem. Pokud poskytovatel žádá v rámci příspěvku na provoz DS o normativ na stravu na kapacitní místo, které je obsazené dítětem se stravovacím omezením podle dietního režimu doloženého lékařským potvrzením, musí být dítěti poskytnuta strava dle jeho stravovacího omezení v dietním režimu, za podmínek stanovených poskytovatelem stravovacích služeb a v souladu s ujednáním ve smlouvě s rodičem. (§ 8 vyhlášky č. 350/2021 Sb.)

Poskytovatel tedy nemá povinnost zajistit dítěti stravu v dietním režimu, žádá-li však o normativ na stravování dětí, musí stravu zajistit dle stravovacího omezení uvedeného v lékařském potvrzení dítěte.

Požadavky na práci s dětmi jsou podobné. Je předpoklad, že oceněné dětské skupiny pracují s dětmi příkladným způsobem.

Standardy kvality péče přinesly také některé nové zákonné požadavky na zpracování dokumentů, např. plán výchovy a péče musí upravovat podmínky a způsoby zajištění péče v případě přijetí dítěte se specifickými potřebami, písemně musí být zpracován proces nástupu dítěte do dětské skupiny, poskytovatel musí také písemně zpracovat základní rizikové a nouzové situace, které mohou nastat v souvislosti s poskytováním služby, a všechny zaměstnance prokazatelně seznámit s postupy při jejich řešení.

Standardy kvality péče musí dodržovat všichni poskytovatelé. Jedná se o základní požadavky na kvalitu služby.

Zákonné požadavky jsou uvedeny v § 5d zákona o DS, v § 1 a příloze č. 1 vyhlášky č. 350/2021 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů.

Zákon o kontrole umožňuje obojí. Záviset to může mj. i na tom, zda kontrola bude uskutečňována na základě kontrolního plánu, nebo na základě podnětu/stížnosti. 

Postupuje se podle konkrétní situace v souladu se zákonem o kontrole, který kontrolním pracovníkům ukládá co nejvíce chránit práva kontrolovaných osob, a přitom dosáhnout účelu kontroly. Je na kontrolním orgánu, aby toto dokázal ošetřit. Pokud by dětská skupina měla naplánované aktivity s dětmi mimo dětskou skupinu, kontrola nebude zasahovat do programu dětské skupiny a nebude odvádět pozornost pečujících osob od dětí. V daných podmínkách může kontrola probíhat v příhodnějším čase.  

Kontrolní orgán uvědomí poskytovatele o zahájení kontrolní činnosti. Pokud se může dostavit, je přizván. I v případě, kdy se nedostaví, kontrola aktuálního stavu může probíhat a následně může pokračovat v přítomnosti poskytovatele nebo jím pověřené osoby.

Kontrolní činnost nesmí ohrozit bezpečnost dětí. Kontrola může probíhat např. hospitační činností, ve vhodnějším čase se lze doptat a dokumenty lze doposlat.

Záleží na tom, co bude předmětem kontroly a jaké bude zjištění. Předmět kontroly může být zúžen a může probíhat kontrola např. jen jednoho kritéria. Pokud budou kontrolována všechna kritéria a personální podmínky dovolí efektivní součinnost, může kontrola na místě probíhat přibližně jako audity značky kvality, tj. jeden den, není ale vyloučena ani kontrola vícedenní či naopak při kontrole dílčí části standardů kontrola na místě jen s krátkým ověřením, vyloučena není ani kontrola prováděná distančním způsobem, např. ověření, že poskytovatel má řádně zpracované dokumenty, které jsou vyžadovány v písemné podobě. Do realizace kontroly spadá i fáze zpracování protokolu, případné vyřizování námitek a kontrola splnění nápravného opatření.

Podle organizačního řádu MPSV je zodpovědný za kontroly v dětských skupinách odbor rodinné politiky a ochrany práv dětí. Kontrolující osoby pověří ředitel(ka) odboru, půjde o osoby proškolené a schopné zjištěný stav posoudit.

Napřed je třeba si ujasnit, že standardy kvality péče nejsou dokumentem, který musí poskytovatel povinně písemně zpracovat. Jde především o splnění kritérií vlastní praxí s tím, že pouze některé dílčí části je nutné mít zpracovány v písemné podobě. Je na rozhodnutí poskytovatele, zda je v konkrétních podmínkách účelnější zpracovat jeden dokument pro všechny dětské skupiny (např. adaptační proces, plán výchovy a péče) s nastavením společných pravidel, nebo bude kladen důraz na specifika jednotlivých dětských skupin (např. s ohledem na rozdílné potřeby dětí v různém věku). 

Není, ale v situaci, kdy se věková skladba dětí změní, je třeba plán výchovy a péče aktualizovat a uvést jeho obsah do souladu se skutečností.

Dětské skupiny nejsou v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Spadají pod MPSV, služba je poskytována rodičům za účelem slaďování rodinného a pracovního života, svým charakterem se jedná o jiný typ péče. Co se týká kvality, ta je dána standardy kvality péče. Dětské skupiny mají neomezený prostor pro svůj rozvoj, a pokud dokážou většinu kritérií splnit výborně, mohou dosahovat excelentní úrovně v kvalitě péče o děti. Nebudou však považovány za vzdělávací zařízení. To je možné jen po zápisu do školského rejstříku podle školského zákona, nejednalo by se pak již o dětskou skupinu, ale o mateřskou školu.

Ano. V zákoně je pro ně užito obecné označení, dětská skupina se může rozhodnout, zda je nazve vnitřními pravidly, provozním řádem, někde je mají zpracována ve formě organizačního řádu. Důležité je, aby tento dokument obsahoval všechny náležitosti dané zákonem č. 247/2014 Sb.

Optimální je vnitřní pravidla zveřejnit na webových stránkách tak, aby potenciální zájemci získali potřebné informace. Dětské skupiny však nemají povinnost provozovat webové stránky a ani tento dokument zveřejňovat. Pro splnění kritéria by proto minimálně mělo být na budově označení dětské skupiny k uvědomění veřejnosti, že se zde nachází instituce se službou péče o dítě v dětské skupině. S vnitřními pravidly by měli mít zájemci možnost se seznámit na základě jejich vyžádání. (podrobně zpracováno v metodickém materiálu)

Tento požadavek ve standardech skutečně není. Je na volbě poskytovatele, zda se pro etický kodex rozhodne. Firemní etický kodex užít lze, pokud obsahuje pravidla, s nimiž se dětská skupina ztotožňuje a jsou v ní využitelná.