Pomoc MPSV pro lidi v obcích zasažených tornádem / bouří

Cílený program Tornádo

Ničivé tornádo způsobilo na jižní Moravě a na severu Čech nedozírné škody. Lidé nepřišli jen vlastní majetek. Vzhledem k tomu, že tyto události přímo či nepřímo zasáhly i zaměstnavatele, přichází MPSV s cíleným programem Tornádo. V rámci něj budou zasaženým zaměstnavatelům kryty mzdové náklady po nezbytně nutnou doby. Tedy od 25.6. do 31.8.2021.

Úřad práce ČR (dále jen ÚP ČR) bude přispívat na náhrady mezd i na samotné mzdy. A to v plné výši až do výše výdělku zaměstnance v předchozím čtvrtletí!

Cílem programu je podpora zachování pracovních míst u zaměstnavatelů v nejvíce zasažených oblastech, resp. zachování pracovních míst zaměstnanců bydlících v nejvíce zasažených oblastech, tedy na Břeclavsku, Hodonínsku a v obcích Stebno a Blatno na severu Čech.

Kdo a na co může žádat?

O příspěvek mohou požádat zaměstnavatelé, jestliže byli tornádem zasažení buď oni sami anebo jejich zaměstnanci. Kompenzuje mzdové náklady za období od 25. června
do 31. srpna. Nelze jej poskytnout, pokud jsou tyto náklady kryty jinými veřejnými zdroji (dotace apod.) a v případě dluhu zaměstnavatele na pojistném či daních.

Co se muselo u takového zaměstnavatele stát?

Mohlo nastat několik situací, jímž odpovídají následující režimy. Režim I a Režim II jsou určeny zaměstnavatelům působícím přímo v tornádem zasažené oblasti. Jestliže zaměstnavatel nemůže pro způsobené škody zaměstnanci přidělit práci a vznikne překážka v práci podle § 207 písm. b) zákoníku práce, je pro něj určen Režim I. Zaměstnavatel však mohl zaměstnance převést na jinou práci přímo související s likvidací škod, pak je pro něj určen Režim II.

Oproti tomu Režim III řeší situaci, kdy byl tornádem postižen zaměstnanec. V tomto případě může o příspěvek požádat jakýkoliv zaměstnavatel, jehož zaměstnanec bydlí v zasažené oblasti. Jestliže zaměstnanec nemohl pracovat, protože odstraňoval škody na vlastním majetku či poskytoval osobní pomoc, jde o překážku v práci podle § 199,
resp. § 202, zákoníku práce. Jedná se sice o omluvenou absenci, ale bez povinnosti vyplatit náhradu mzdy. Pokud ale zaměstnavatel o své vůli náhradu mzdy poskytne, může požádat o příspěvek právě v Režimu III.

Režimy lze vzájemně kombinovat, a to i u jednotlivých zaměstnanců. Příspěvek nelze poskytnout za dovolenou.

Na jaké zaměstnance může po této situaci žádat?

Příspěvek se poskytne pouze na zaměstnance v pracovním poměru, jestliže pracovní smlouva byla podepsána do 25. června 2021. K vlastnímu nástupu do zaměstnání mohlo dojít později. Příspěvek nebude poskytnut na zaměstnance, pokud si pracovní smlouvu podepsal sám se sebou.

O kolik může za tyto zaměstnance žádat?

Kompenzována bude plná výše mzdového nákladu až do výše průměrného výdělku zaměstnance, včetně pojistného. Jelikož se příspěvek poskytne za vykázané hodiny, činí jeho maximum součin počtu vykázaných hodin a 1,338násobku průměrného výdělku zaměstnance. Zároveň ale v Režimu I a Režimu II může být zaměstnavateli vyplacena částka nejvýše do dosažení limitů podpory de minimis dle příslušných nařízení Komise (EU).

Jak konkrétně to bude probíhat?

Zaměstnavatel podá elektronicky nebo papírově žádost na Úřad práce. Pokud je to možné, doporučujeme elektronické podání. Následně je mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem uzavřena dohoda. Příspěvek je možné poskytnout pouze pokud je potvrzena bezdlužnost zaměstnavatele vůči ČSSZ, finančnímu úřadu, celnímu úřadu a zdravotním pojišťovnám. Součástí žádosti je souhlas zaměstnavatele s tím, aby si tato potvrzení zajistil Úřad práce sám, doporučujeme proto žádosti podat co nejdříve.
Za bezdlužného je považován také zaměstnavatel, který má sjednán splátkový kalendář a není v prodlení se splácením. Neprokázání bezdlužnosti ale není důvodem k neuzavření dohody. Dohody bude možné uzavírat až do 31. srpna 2021.

Vlastní příspěvek bude zaměstnavateli vyplacen na základě vyúčtování, která bude možné podat až do konce srpna. Lze je podat najednou za všechny měsíce nebo za každý měsíc zvlášť. V případě, že dohoda bude uzavřena až v srpnu, vyúčtování se podá do konce září. Vyúčtování bude možné podat i před samotným vznikem výdajů, na rozdíl třeba od Antiviru.

Veškeré formuláře budou uvedeny na webu MPSV stejně jako místní příslušnost pracovišť Úřadu práce, tedy to, kam se příslušné dokumenty mají zaslat.

Má moje žádost nějaký vliv na moji účast v Antiviru?

Program Tornádo nemá vliv na program Antivirus. Programy jsou kryty rozdílné náklady zaměstnavatele a obě podpory se zároveň nesčítají. Zároveň ale zaměstnavatel, který vstoupí do programu Tornádo a tím deklaruje problémy v důsledku mimořádné živelní události, bude mít možnost předložit vyúčtování mzdových nákladů v Antiviru za měsíce květen až červenec až do 30. září 2021

Soubory ke stažení:

 

Odpovědi na nejčastější dotazy k dávce mimořádné okamžité pomoci (MOP) z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí

Smyslem této dávky je zabezpečit osobu nebo rodinu na přechodnou dobu, zabezpečit základní životní potřeby a zabezpečit první pomoc k odstranění důsledků katastrofy do doby, než bude možné poskytnout pomoc z jiných zdrojů.

Žádost o MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí

Jaké jsou nezbytné náležitosti pro výplatu žádosti o dávku MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí?

Úřad práce ČR v souvislosti s administrací dávky MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí potřebuje mít ve spisové dokumentaci následující podklady (v nezbytných případech je možné místo chybějícího dokumentu využít i čestné prohlášení):

  • žádost o MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí
  • právní titul k bydlení, či kontakt na majitele nemovitosti (v případě nájemního, podnájemního vztahu), vlastnictví nemovitosti není třeba dokládat – správní orgán si tuto skutečnost ověří náhledem do katastru nemovitostí
  • fotodokumentaci následků tornáda (postačí fotografie v mobilním telefonu)
  • prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech

Odkazy na žádosti, nezbytné přílohy a vyplněné vzory:

Žádost o MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí + vzor vyplněné žádosti

Prohlášení o celkových sociálních a majetkových poměrech + vzor vyplněného prohlášení

Žádosti o dávku MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí je možné podávat na Kontaktních pracovištích Úřadu práce ČR.

Výše dávky MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí

Jakou výši dávky MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí můžu získat?

Výše MOP, kdy osobu postihne mimořádná událost, se stanoví s přihlédnutím k sociálním a majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce (tj. až do výše 57 900 Kč).

Komu je možné dávku MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí vyplatit

Je možné vyplatit dávku MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí na každého člena domácnosti?

Pro uvedený účel pomoci je situace posuzována v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které společně hospodaří. Tedy dávka MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí je vždy vyplacena pouze jednomu zástupci domácnosti.

Lhůta na vyplacení dávky MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí

Kdy mi po podání žádosti budou vyplaceny finanční prostředky a jakým způsobem?  

V případě podání kompletní žádosti, která obsahuje i veškeré přílohy (viz otázka č. 1), se dávka MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí vyřizuje a vyplácí bezodkladně, tedy okamžitě v den podání žádosti. Výplatu dávky je v tomto případě možné realizovat i v hotovosti.  

Nájemní/podnájemní forma bydlení

Mohu získat dávku MOP z důvodu postižení vážnou mimořádnou událostí, pokud poškozenou nemovitost nevlastním, ale užívám ji pouze na základě nájemní/podnájemní smlouvy?

Žádost o MOP si může podat i osoba, která nemovitost užívá pouze na základě nájemní/podnájemní smlouvy. K žádosti je nutné doložit právní titul k bydlení (např. nájemní smlouvu). V případě, že v důsledku tornáda potřebné dokumenty nemáte k dispozici, je nutné doložit alespoň kontakt na vlastníka bytu. Prostřednictvím této MOP lze žadateli (rodině) zabezpečit základní životní potřeby.

Další dotazy

Na koho se mohu obracet v případě dalších dotazů, či stížností?

Lidé se mohou obracet také telefonicky na Call centrum ÚP ČR na bezplatnou linku 800 77 99 00 nebo písemně prostřednictvím e-mailu callcentrum@mpsv.cz, kontaktní.centrum@mpsv.cz.

 

Výkon sociální práce ve veřejné správě

Ministerstvo práce a sociálních věcí je v pravidelném spojení se sociálními pracovníky sociálních odborů Krajského úřadu Jihomoravského kraje a Ústeckého kraje, nabízí podporu, zprostředkování informací a pomoci sociálním pracovníkům z ORP Hodonín a Břeclav a z ORP Podbořany.

Na území Jihomoravského kraje všichni sociální pracovníci ORP Břeclav a Hodonín působí v terénu a mapují potřeby občanů, mimo jiné i zajištění psychologické a psychoterapeutické pomoci. Spolupracují s ÚP.

V ORP Hodonín jsou zapojeni všichni pracovníci, tj. celkem 20 sociálních pracovníků (sociální práce, SPOD, kurátor), střídají se, aby byla zachována běžná činnost SPOD, v maximální míře se však všichni zapojují do pomoci v postižených obcích - zejména mapování potřeb a pomoc konkrétním rodinám. 

Dosud bylo provedeno celkem 140 intervencí, do dlouhodobé péče přechází pouze 1 rodina. Krizový štáb i krizová linka v Hodoníně je stále v provozu, sociální pracovníci provedli šetření ve všech zasažených domácnostech, kontaktováno 120 rodin. Osamělí senioři jako zvlášť zranitelná skupina je kontaktována na dobrovolníky z centra Dobromysl, případně řeší OCH Hodonín.

Do sociální práce, kterou zajišťuje odbor sociálních věcí MěÚ Břeclav, je zapojen celý odbor, tj. cca 21 osob. Jsou zapojeni pracovníci úseku sociální práce i OSPOD (péče i kurátoři pro děti a mládež) a také pracovníci projektu města Břeclav.

Pokud se objeví nějaký problém, je okamžitě řešen.

Na území Ústeckého kraje funguje Panel humanitárních organizací Ústeckého kraje, jehož předseda je členem krajského krizového štábu. Sociální pracovníci ORP Podbořany působí v terénu a mapují potřeby občanů z hlediska materiální a finanční pomoci, funguje vzájemná spolupráce a koordinace s úřadem práce a sociálními službami, je zajištěna krizová intervence a psychologická pomoc.

Pomoc ze strany kraje, obcí, organizací v rámci Panelu humanitárních organizací „běží“ (finanční, materiální, fyzická (dobrovolníci i firmy s odbornými pracemi), poradenství) – již byly ukončeny likvidační „uklízecí“ práce a započne se s obnovou obcí; psychosociální pomoc poskytována (zastřešuje organizace Spirála ve spolupráci s psychology HZS a Policie ČR), byly vytipovány další osoby pro psychosociální pomoc (je běžné, že potřeba podpory u některých osob nastává až po odeznění aktuální krizové situace).

Základní manuál pro zaměstnance při živelní události

I. Zaměstnanec odstraňuje následky živelní událostí na vlastní nemovitosti nebo jiném svém majetku

Mohou nastat dvě situace:

1. pokud zaměstnanec odstraňuje bezprostřední následky živelní události a činí tak pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek, jedná se o jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 zákoníku práce. Zaměstnanci tedy přísluší od zaměstnavatele pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu.

2. pokud zaměstnanec odstraňuje bezprostřední následky živelní události na svém majetku, ale současně jde o veřejný zájem (ohrožení sousední stavby zřícením, hygienické důvody), jde o překážku v práci z důvodu obecného zájmu podle § 202 zákoníku práce, při níž zaměstnanci náleží pracovní volno. Zaměstnanec musí překážku zaměstnavateli prokázat (např. potvrzením od obecního úřadu, od policie, od Hasičského záchranného sboru ČR apod.). Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele zaměstnanci nepřísluší, pokud se mezi sebou nedohodnou jinak.

Další možností je, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy nebo platu za čerpání dovolené. Pokud to provozní situace na straně zaměstnavatele umožňuje, zaměstnavatel by měl v zásadě takovéto žádosti zaměstnance vyhovět, neboť se jedná o jeho oprávněný zájem. Rovněž připadá v úvahu, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí pracovního volna, které bude následně zaměstnancem napracováno. Zaměstnanci v takovémto případě přísluší za výkon práce mzda/plat.

 

II. Zaměstnanec poskytuje osobní pomoc při živelní události jiné právnické či fyzické osobě

Jestliže zaměstnanec pomáhá při odstraňování následků živelní události jiné právnické nebo fyzické osobě a tato činnost zasahuje do jeho pracovní doby, zaměstnavatel mu musí poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Náhrada mzdy/platu zaměstnanci v tomto případě nepřísluší. Poskytování osobní pomoci by nemělo být živelné, ale určitým způsobem organizováno. Jde o překážku v práci na straně zaměstnance z důvodu výkonu občanské povinnosti podle § 202 zákoníku práce. Zaměstnanec musí zaměstnanci překážku v práci včas oznámit a prokázat.

Další možností je, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy nebo platu za čerpání dovolené. Pokud to provozní situace na straně zaměstnavatele umožňuje, zaměstnavatel by měl v zásadě takovéto žádosti zaměstnance vyhovět, neboť se jedná o jeho oprávněný zájem. Rovněž připadá v úvahu, aby se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí pracovního volna, které bude následně zaměstnancem napracováno. Zaměstnanci v takovémto případě přísluší za výkon práce mzda/plat.

 

III. Zaměstnanec potřebuje v souvislosti s živelní událostí pracovní volno k zařízení svých důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí (např. jednání s pojišťovnou)

Zaměstnavatel může poskytnout zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy (tzv. neplacené volno) k zařízení důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí. Zaměstnanec se může v těchto případech se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.

Dále je možné, aby zaměstnanec požádal zaměstnavatele o čerpání dovolené. Zaměstnanci pak přísluší náhrada mzdy nebo platu z titulu čerpání dovolené. Pouze je třeba pamatovat na to, že dovolená musí být čerpána alespoň v rozsahu ½ směny zaměstnance (viz § 218 odst. 6 zákoníku práce).

 

IV. Z důvodu živelní události se zaměstnanec nedostal včas do práce, jak to má zaměstnavatel posoudit?

Nemůže-li se zaměstnanec dostavit včas do zaměstnání z důvodů přerušení provozu hromadných dopravních prostředků, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem (viz bod 3 Přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb.). Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout, že takto zameškanou dobu napracuje.

 

V. Živelní událost postihla zaměstnavatele

Pokud živelní událost postihla zaměstnavatele a ten musel přerušit práci, tedy zaměstnavatel po určitou dobu zaměstnanci práci nepřiděluje, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele (viz § 207 písm. b) zákoníku práce). Zaměstnanci přísluší za dobu jejího trvání náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % jeho průměrného výdělku, ledaže byl zaměstnanec převeden na jinou práci.

Zaměstnavatel může převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na nezbytně nutnou dobu na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě, jestliže je to třeba k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků (viz § 41 odst. 4 zákoníku práce). Zaměstnanec je v takovém případě povinen příkazu zaměstnavatele uposlechnout, s výjimkou případů, kdy má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem je ohrožen jeho život nebo zdraví. V takových případech je nutný citlivý a ohleduplný přístup jak zaměstnance, tak i zaměstnavatele.

Za dobu převedení na jinou práci obdrží zaměstnanec mzdu nebo plat podle vykonávané práce, avšak v žádném případě nemůže být tímto převedením poškozen, neboť pokud by tato mzda nebo plat byly nižší než mzda nebo plat, které mu příslušely před převedením, náleží mu doplatek do výše průměrného výdělku [viz § 139 odst. 1 písm. c) zákoníku práce].

Přeložit zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, lze pouze s jeho souhlasem a v rámci zaměstnavatele (viz § 43 zákoníku práce).

 

VI. Podmínky výkonu přesčasové práce

Práci přesčas lze konat jen výjimečně a zaměstnavatel ji může zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, což je i aktuální mimořádná situace. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad uvedený rozsah může zaměstnavatel požadovat práci přesčas jen na základě dohody se zaměstnancem.

Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve vyrovnávacím období se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.

K aktuální situaci lze uvést, že zaměstnavatel může nařídit práci i ve dnech pracovního klidu (typicky víkend, svátky), ovšem pouze výkon nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Například naléhavé opravné práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, práce při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.

V případě živelných událostí a u naléhavých opravných prací má zaměstnavatel též možnost zkrátit dobu nepřetržitého odpočinku v týdnu tak, aby činil nejméně 24 hodin, s tím, že zaměstnancům bude poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby za období 2 týdnů činila délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Tedy v případě zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být následující odpočinek prodloužen o „chybějící“ část odpočinku z předcházejícího týdne.

 

VII. Režimové příplatky k platu/mzdě

Vykonávají-li zaměstnanci za níže uvedených podmínek práci pro svého zaměstnavatele, mají právo na:

  • příplatek za práci přesčas
    • plat – zaměstnanci přísluší část platvého tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, popř. 50 % průměrného výdělku ve nepřetržitého odpočinku v týdnu, popř. může být poskytnuto náhradní volno (§ 127 zákoníku práce);
    • mzda – zaměstnanci přísluší dsažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku, popř. může být poskytnuto náhradní volno (§ 114 zákoníku práce);
  • příplatek za noční práci (22:0006:00)
    • plat – zaměstnanci přísluší příplatek 20 % průměrnéh výdělku (§ 125 zákoníku práce);
    • mzda – zaměstnanci přísluší příplatek nejméně 10 % průměrnéh výdělku, není-li sjednána jiná výše (§ 116 zákoníku práce);
  • příplatek za práci v sobotu a neděli
    • plat – zaměstnanci přísluší příplatek ve výši 25 % průměrnéh výdělku (§ 126 zákoníku práce);
    • mzda – zaměstnanci přísluší příplatek ve výši nejméně 10 % průměrnéh výdělku, není-li sjednána jiná výše (§ 118 zákoníku práce).

Výše uvedené příplatky náleží i za části odpracovaných hodin.

 

VIII. Odměna podle § 224 odst. 2 zákoníku práce

Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel poskytl zaměstnancům plnění, které není mzdou či platem, za poskytnutí pomoci při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků. Jedná se o situaci, kdy zaměstnanci vykonávají práce, které nejsou jejich sjednaným druhem práce (např. administrativní pracovníci pomáhají vyklízet sklad apod.). Výše odměny není limitována.

 

IX. Zápůjčka z FKSP

Pokud má zaměstnavatel zřízen fond kulturních a sociálních potřeb, může zaměstnanci postiženému živelní pohromou poskytnout bezúročnou zápůjčku až do výše 100 tis. Kč se splatností do 5 let od uzavření smlouvy o zápůjčce.

Poslední aktualizace: 3. 9. 2021