Připravované

Nová koncepce zahraniční politiky zaměstnanosti - multikriteriální bodový systém preferenční migrace

Cílem projektu je sledovat toky pracovní migrace v České republice, a rovněž profese trhu práce, které lze obsadit zahraničními pracovníky a následně stanovit kritéria v rámci preferenčního migračního systému. Dalším cílem je analýza IT řešení, aktualizace analýzy administrativních procesů a rovněž nezbytné legislativní změny. Hlavním výsledkem projektu bude vytvoření zadávací dokumentace, která bude zaměřena na využití IT při vybudování účinného systému pracovní migrace. Tento systém by kromě sledování migračních toků a potřeb trhu práce měl být napojen za vízový systém, systém zaměstnaneckých karet a další aplikace.

Příprava, zavedení a uplatňování systému podpory prevence a rehabilitace poškození zdraví při práci v České republice

Projekt zahrnuje přípravu a implementaci kontrolovaného systému prevence pracovních úrazů v České republice, který bude zahrnovat soudržný a vzájemně propojený soubor opatření na národní, regionální a místní úrovni jak v oblasti prevence pracovních rizik, tak v cílené podobě pomoci osobám s pracovním úrazem či nemocí z povolání při jejich pracovní rehabilitaci a opětovném začlenění do pracovního a společenského života, přičemž důraz bude kladen především na prevenci rizik pracovních úrazů.

Cílem projektu bude také nalezení metod a procesů, kdy a jak včas reagovat na současnou situaci v praxi, a dále také stanovení vhodných opatření prostřednictvím statistiky nehodovosti a jejich členění podle odvětví, přičemž tato statistika by mohla být přijata na úrovni ministerstva v rámci řízení celého problému bezpečnosti práce při formulaci nových úkolů v národních dokumentech k BOZP. V neposlední řadě je cílem projektu vytvořit podmínky v BOZP pro pracovní rehabilitaci osob po pracovních úrazech nebo nemocech z povolání.

Systémová podpora projektového řízení ve veřejné správě České republiky

Důvodem pro realizaci projektu je zejména různá kvalita prováděné projektové práce ve veřejné správě. V posledních letech byly ve snaze zajistit řádné řízení projektů zřízeny speciální útvary, které plní roli projektových kanceláří na jednotlivých ministerstvech a dalších státních orgánech. Ani tento krok však adekvátně nevyřešil prostředí projektového řízení, protože útvary odpovědné za roli projektových kanceláří často samy vyvinuly izolované metodiky projektového řízení, které se používají v jejich institucích, a proto do určité míry uplatňují odlišné standardy projektového řízení, což se odráží také v odlišné kvalitě projektové práce, zejména na meziresortní úrovni.

Projektové řízení se většinou uplatňuje pouze na projekty spolufinancované Evropským strukturálním a investičním fondem v rámci různých operačních programů. Činnosti, které by měly být projektově řízeny, často řízeny nejsou, což vede k neefektivním výdajům kvůli neschopnosti řádně řídit a implementovat potřebné procesy. Neexistují žádná jasná a jednoduchá pravidla pro finanční plánování projektů spolufinancovaných z více zdrojů a pro řízení vícenákladových projektů financovaných ze státního rozpočtu (předvídatelnější, rozpočtově odpovědnější řízení projektů).

V české veřejné správě není zřízen orgán odpovědný za metodické vedení projektového řízení, a proto neexistuje jednotný metodický rámec a povinné procesní minimum pro řádnou realizaci a monitorování projektů, aby odpovědné orgány měly dostatečný základ pro výkonná rozhodnutí v řízení rozvoje státní správy. Souhrnné statistické údaje s přehledem projektů v rámci veřejné správy nejsou k dispozici. Pro efektivní rozhodování a řízení ve státní správě na všech úrovních je nutné stanovit jednotný standard pro sběr dat o projektech ze všech fází projektového cyklu, což povede mimo jiné k efektivnímu využití prostředků státního rozpočtu a ke zlepšení schopnosti rozhodování a strategického plánování na základě důkazů. Projektové řízení ve veřejné správě je rovněž vymezeno zákonem o státní službě, jehož realizace řízení projektů v oblasti veřejné správy ztížila. Projektový management tedy bojuje s dlouhodobým plánováním, zdlouhavými administrativními procedurálními úpravami a nepružným systémem náboru zaměstnanců na dobu určitou pro jednotlivé projekty.

Implementace doporučení OECD z Pension Review ČR

Realizace projektu bude následovat po uskutečnění komplexní analýzy českého důchodového systému, kterou provede OECD v rámci cyklu Review of Pension Systems (10/2019 – 7/2020). Studie OECD bude obsahovat analýzu obou současných pilířů českého důchodového systému – prvního pilíře (průběžně financovaného důchodového systému), který je v gesci MPSV, a třetího pilíře (penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření), který je v gesci MF. Na základě dohody mezi MPSV a MF bude MPSV vystupovat jako hlavní partner pro OECD při realizaci Pension Review. Na spolufinancování projektu se budou podílet oba resorty stejným dílem. Částka za zpracování analytické studie je 200 000 euro, tj. cca 5 100 000 Kč. Výsledky analýzy OECD jsou očekávány v polovině roku 2020.

Na analytickou část projektu (financovaného z národních zdrojů ČR) by měla v období 2. pololetí 2020, resp. prvního pololetí 2021 navázat druhá fáze projektu (navržená k financování z Evropského programu na podporu strukturálních reforem) spočívající v projednání a implementaci výsledků analýzy. Jejím cílem by bylo dosažení širokého konsensu na cílech a principech důchodového systému identifikováním indikátorů společného cíle; projednání principů financování důchodového systému a zejména podílů státu, jednotlivců a zaměstnavatelů na financování systémů; jasné nastavení financování, jeho dopady, proveditelnost a politická přijatelnost; formulování rámce pro řízení, reformování a regulování důchodových systémů. Konečným výsledkem konzultačního procesu by byl návrh důchodové reformy ideálně podpořený všemi zainteresovanými subjekty.