Sociální pojištění v roce 2020

A. Přehled změn k 1. 1. 2020 v nemocenském pojištění, v pojistném na sociální zabezpečení a v pojištění OSVČ

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

A. Přehled změn k 1. 1. 2020 v nemocenském pojištění, pojistném na sociální zabezpečení a v důchodovém pojištění OSVČ

1. Redukční hranice pro redukci denního vyměřovacího základu, z něhož se stanoví denní výše dávky nemocenského pojištění, činí

• první redukční hranice 1 162 Kč,
• druhá redukční hranice 1 742 Kč,
• třetí redukční hranice 3 484 Kč

2. Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy

Zákonem č. 396/2012 Sb. se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mimo jiné i zákon o nemocenském pojištění:

Od 1. 1. 2013 je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena. Obdobně předává OSSZ podklady zaměstnavateli.

3. Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ se zvyšuje z částky 1 569 552 Kč v roce 2019 na částku 1 672 080 Kč v roce 2020.

4. Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 činily:

• u zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
• u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
• u osoby samostatně výdělečně činné
  1. 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  2. 2,3 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
• u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu.

Sazby pojistného na sociální zabezpečení od 1. 7. 2019 činí:

• u zaměstnavatele 24,8 % z vyměřovacího základu, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
• u zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
• u osoby samostatně výdělečně činné
  1. 29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění a
  2. 2,1 % z vyměřovacího základu na nemocenské pojištění, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
• u osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu.
   

5. Důchodové pojištění OSVČ

• hranice příjmu za kalendářní rok (pokud OSVČ byla OSVČ ve všech 12 kalendářních měsících) pro povinnou účast na důchodovém pojištění u OSVČ vedlejších se zvyšuje z 78 476 Kč v roce 2019 na 83 603 Kč v roce 2020.
• minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje u OSVČ hlavních ze 8 175 Kč v roce 2019 na 8 709 Kč v roce 2020, u OSVČ vedlejších z 3 270 Kč v roce 2019 na 3 484 Kč v roce 2020.
• minimální výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění se zvyšuje u OSVČ hlavních z 2 388 Kč v roce 2019 na 2 544 Kč v roce 2020, u OSVČ vedlejších z 955 Kč v roce 2019 na 1 018 Kč v roce 2020.

Splatnost záloh na pojistné na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění

Od 1. 1. 2019 je stanovena u OSVČ splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění tak, že záloha na pojistné na důchodové pojištění za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne tohoto měsíce a pojistné na dobrovolné nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je rovněž splatné od prvního do posledního dne tohoto měsíce.

B. Organizace a provádění sociálního zabezpečení

Právní úpravu organizace a provádění, sociálního zabezpečení obsahuje zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1992. Sociální zabezpečení podle tohoto zákona zahrnuje

• organizační uspořádání sociálního zabezpečení,
• působnost orgánů sociálního zabezpečení,
• úkoly občanů a zaměstnavatelů při provádění sociálního zabezpečení,
• řízení ve věcech důchodového pojištění.
• řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Orgány sociálního zabezpečení

Sociální zabezpečení provádějí orgány sociálního zabezpečení, kterými jsou:

• Ministerstvo práce a sociálních věcí,
• Česká správa sociálního zabezpečení,
• okresní správy sociálního zabezpečení,
• Ministerstvo obrany (pokud jde o vojáky z povolání),
• Ministerstvo vnitra (pokud jde o příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb),
• Ministerstvo spravedlnosti (pokud jde o příslušníky Vězeňské služby ČR).

Poskytování odborné pomoci ve věcech sociálního zabezpečení

Podle § 6 odst. 4 písm. l) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení"), poskytují občanům a organizacím odbornou pomoc ve věcech sociálního zabezpečení okresní správy sociálního zabezpečení; na území hlavního města Prahy vykonává působnost okresní správy sociálního zabezpečení Pražská správa sociálního zabezpečení a na území města Brna vykonává tuto působnost Městská správa sociálního zabezpečení Brno.

V případě požadavku na podrobnější informace k problematice sociálního zabezpečení, než které jsou uveřejněné na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, příp. České správy sociálního zabezpečení, se proto doporučuje, pokud se dotaz týká:

• nemocenského pojištění, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné;
• důchodového pojištění, obrátit se v první řadě na okresní správu sociálního zabezpečení;
• pojistného na sociální zabezpečení, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě sídla zaměstnavatele nebo v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné,
• sociálního pojištění osob samostatně výdělečně činných, obrátit se na okresní správu sociálního zabezpečení v místě bydliště osoby samostatně výdělečně činné.

Nadřízeným orgánem okresní (Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení je Česká správa sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení má svá detašovaná pracoviště v krajských městech; regionální pracoviště mají zpravidla shodné sídlo s okresní správou sociálního zabezpečení v krajském městě. Česká správa sociálního zabezpečení podle § 5 písm. e) zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení řídí a kontroluje činnost okresních správ sociálního zabezpečení.

Adresu a spojení na příslušnou správu sociálního zabezpečení lze najít na www.cssz.cz v části kontakty.

Informace ve věci:

• zaměstnanosti a státních dávek (podpory v nezaměstnanosti, rodičovského příspěvku, přídavku na dítě, porodného, pohřebného, sociální pomoci - pomoc v hmotné nouzi atd.) poskytují kontaktní pracoviště krajských poboček Úřadu práce ČR; adresu a spojení na pobočky Úřadu práce ČR lze najít na portal.mpsv.cz/sz v části Úřad práce ČR.
• zdravotního pojištění poskytují zdravotní pojišťovny,
• daně z příjmu fyzických osob poskytují orgány Finanční správy České republiky a daňoví poradci.

• Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti