Vytvoření vize rozvoje sociálních služeb

Vytvořte představu rozvoje sociálních služeb a akční plán

Obecná představa a konkrétní opatření

Na základě zjištěných potřeb, existujících služeb, dalších podstatných údajů a s ohledem na finanční rámec formulují pracovní struktury představu o rozvoji služeb. Tato představa (vize) stanovuje obecný směr budoucího rozvoje a obsahuje hlavní priority, na něž se plán soustředí. Z obecnější představy a priorit pak vycházejí jednotlivá konkrétní opatření, jež stanovenou představu naplňují. Opatření musí být realizovatelná, adekvátní, termínovaná a s vymezením odpovědnosti za jejich naplnění. Dále musí být stanoven způsob ověřování jejich plnění a možnosti provedení nápravy, neprobíhá-li realizace tak, jak bylo původně zamýšleno.

Připomínkování, předložení komunitního plánu zastupitelstvu

Na formulaci představy i opatření se podílejí zástupci všech zainteresovaných stran prostřednictvím pracovních struktur, ale i veřejných setkání a v procesu připomínkování analytické části (a následně celého komunitního plánu). Připomínkování musí být po technické stránce dobře připraveno a lidé musí mít možnost s dostatečnou časovou rezervou materiál obdržet nebo se s ním seznámit. Výsledná verze komunitního plánu, jež obsahuje jak část výchozí - analytickou, tak i výstupy v podobě sdílené představy budoucího směřování a navržených opatření (vč. časového rozvržení, přehledu předběžné finanční náročnosti, možností získání finančních prostředků z různých podpůrných programů nebo zdrojů a předpokladu finanční náročnosti pro rozpočet města), je předložena radě a zastupitelstvu města. V případě, že je plán schválen, je možné postupně přistoupit k jeho realizaci.

Příklady:

Havlíčkův Brod
Před tím, než jsme v našich pracovních skupinách začali pracovat na stanovení společně sdílené představy o budoucím směřování (vize) a poslání, několik setkání jsme věnovali SWOT analýze stávajícího stavu sociálních služeb v našem městě. Hledali jsme silné - slabé stránky v oblasti sociálních služeb a příležitosti (které bychom mohli využít) - ohrožení (na která bychom si měli dát pozor). Smyslem SWOT analýzy je shrnutí vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících systém sociálních služeb v daném regionu.

Stanovení společné představy a poslání je do jisté míry "politické prohlášení", jakou cestou by se ta která obec, město či kraj v oblasti sociálních služeb chtěli vydat. Představa budoucího směřování služeb by měla obsahovat základní náčrt zamýšlené podoby služeb - to, čeho chceme dosáhnout, měla by v sobě obsahovat i určitý emocionální prvek, který motivuje své nositele.

Na základě jednání pracovních skupin jsme společně s triádou stanovili tuto představu-vizi a toto poslání:

Vize města Havlíčkův Brod v procesu komunitního plánování zní:
Havlíčkův Brod - město, které svým občanům pomáhá překonávat bariéry, město, kde se lidé vzájemně podporují a kde je radost žít.

Posláním města Havlíčkův Brod v procesu komunitního plánování je:
Plánovat, poskytovat a podporovat kvalitní sociální služby, které z našeho města vytvoří spokojený domov pro všechny občany - domov, kde mohou žít plnohodnotný život.

Poté, co jsme v pracovních skupinách stanovili společnou představu (vizi) a poslání, začali jsme společně pracovat na stanovení cílů a konkrétních opatření. Hledali jsme tedy řešení, jak na základě vytvořené představy a poslání eliminovat slabé stránky a ohrožení vyplývající z naší SWOT analýzy. V této části procesu komunitního plánování hrají opět jednu z nejdůležitějších rolí uživatelé, kteří mají bohaté zkušenosti se stávajícími službami a konkrétní přání a požadavky na vznik a realizaci služeb nových. V pracovních skupinách v tomto období zaznívaly hlasy: "tak teď se konečně cítím užitečný, "tak tohle má smysl", "dneska mám dobrý pocit, že jsme něco někam posunuli a že se něco konečně změní".

Navržená opatření by měla být realizovatelná, měla by osahovat časové období, ve kterém budou realizována, způsob financování, finanční zdroje a osoby, které ponesou odpovědnost za jejich realizaci. Následně by pak pracovní skupiny měly každoročně provádět revizi svých opatření. To znamená vyhodnocovat opatření, která měla být realizována v daném roce, a hledat nové způsoby řešení u těch opatření, která se z různých důvodů nepodařilo realizovat.

Jakmile jsme ve skupinách skončili s prací na návrzích cílů a opatření, začali jsme se připravovat na jejich připomínkování. Navržené cíle a opatření všech pracovních skupin jsme převedli do tištěné podoby a připravili jsme připomínkovací dotazník. Ve veřejném připomínkování, které bylo zahájeno tiskovou konferencí, tak každá připomínka opatřená jménem zpracovatele byla zaevidována v knize připomínek. Kniha připomínek vznikla pro snazší orientaci v připomínkovacím řízení (kdy jaká připomínka přišla, od koho, kdo ji přijal, jak s ní bylo dále naloženo). Následně na jednání pracovních skupin byly jednotlivé připomínky prodiskutovány a některé byly zapracovány do konečného materiálu.

Monitorování, provádění změn a revize

Překážka v realizaci

V průběhu realizace plánu, resp. jeho jednotlivých opatření je zapotřebí věnovat se monitorování jejich naplňování. Vznikne-li nějaký problém nebo překážka, jež brání původně zamýšlenému provedení (případně i s dopadem na jiné opatření), je nutné zvážit, jakým způsobem se s nastalou situací vyrovnat. Na jedné straně chápeme opatření jako vyjádření určité jasně stanovené představy budoucího směřování, na straně druhé však musíme být v případě nutnosti připraveni provádět nezbytné úpravy, dojde-li ke změně okolností nebo podmínek.

Plánovací období

Opatření stanovujeme vždy v jistém časovém horizontu neboli plánovacím období a průběžně provádíme jejich zhodnocení. Ke konci tohoto období, jež může být různě dlouhé (např. tři až pět let), se začínáme souběžně připravovat na zahájení dalšího období. Tomu samozřejmě předchází pečlivé zhodnocení toho, co se podařilo dosáhnout, co se naopak nepodařilo a proč.

Cyklicky pokračuje proces plánování návratem do fáze zjišťování a popisování současné situace a odvíjí se opět obdobným způsobem jako v předchozím plánovacím období.

Poslední aktualizace: 23. 9. 2020