Základní informace o Radě Evropy

Členská základna

Členství v Radě Evropy je otevřené všem evropským státům. V současné době má Rada Evropy 46 členských států, z nichž 27 je členy Evropské unie. Česká republika je členem Rady Evropy od 30. 6. 1993.
Rada Evropy byla ustavena 5. května 1949 tzv. Londýnskou smlouvou deseti zakládajícími zeměmi (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Velká Británie). V srpnu téhož roku se dalšími členskými státy staly Řecko a Turecko.

Charakteristika a cíle

Prioritním cílem Rady Evropy je ochrana lidských práv a pluralitní demokracie, podpora rozvoje evropské kulturní identity a různorodosti a napomáhání jejich rozvoji, hledání řešení problémů, kterým čelí evropská společnost (diskriminace menšin, násilí na dětech a ženách, obchodování s lidmi, terorismus, korupce, xenofobie, netolerance, ochrana životního prostředí, AIDS, drogy, organizovaný zločin apod.) a pomoc při konsolidaci demokratické stability v Evropě podporou politických, legislativních a ústavních reforem. Usiluje o vytvoření společného demokratického a právního prostoru, který zaručuje dodržování lidských práv, demokracii a respektování zákonů, jakožto základních hodnot civilizované společnosti nezbytných pro evropskou stabilitu, ekonomický růst a sociální soudržnost.

Rada Evropy sídlí ve Štrasburku. Jejími oficiálními jazyky jsou angličtina a francouzština.

Struktura

Rozhodovacím orgánem Rady Evropy je Výbor ministrů složený z ministrů zahraničních věcí členských států nebo ze stálých představitelů těchto zemí při Radě Evropy. Poradním orgánem Rady Evropy je Parlamentní shromáždění složené z delegátů určených nebo jmenovaných národními parlamenty. Konzultativní funkci plní Kongres místních a regionálních samospráv, reprezentující místní a regionální úřady. Komisař pro lidská práva je nezávislým orgánem, který řeší a upozorňuje na porušování lidských práv. Konference Mezinárodních nevládních organizací se skládá z cca 400 mezinárodních nevládních organizací, které zajišťují zásadní vazby mezi politiky a veřejností a přináší hlas občanské společnosti. Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník zastupující Radu Evropy navenek, řídí činnost Rady Evropy. Evropský soud pro lidská práva projednává porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nadto Rada Evropy v rámci globální spolupráce úzce spolupracuje s Evropskou unií, Organizací spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, a s partnerskými zeměmi ve svém sousedství i ve světě.

Činnost

Rada Evropy vydává smlouvy, úmluvy a doporučení směřující do mnoha oblastí a dotýkají se všech nejpodstatnějších problémů, kterým čelí evropské státy. Nejvýznamnější z úmluv je Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (ČR ratifikovala v r. 1992, která mj. definuje lidská práva a svobody, svobodu projevu, myšlení, náboženského vyznání, právo uzavírat manželství, zakazuje trest smrti, mučení, otroctví, nucené práce, diskriminaci, apod.), Evropská sociální charta (z r. 1961, ČR ratifikovala v r. 1999) a Evropský zákoník sociálního zabezpečení (z r. 1964, ČR ratifikovala v r. 2000). Některé z těchto úmluv jsou přístupné i nečlenským státům.

Rada Evropy organizuje řadu konferencí pro ministry odpovědné za určité oblasti (např. ministry rodiny, školství, spravedlnosti, životního prostředí, místního rozvoje, práce apod.), na kterých jsou řešeny aktuální problémy těchto sektorů.