Základní informace o Visegrádské skupině

Charakteristika a cíle

Visegrádská skupina vznikla dne 15. února 1991 na setkání prezidentů V. Havla, J. Antalla a L. Walęsy v maďarském Visegrádu. Ve Visegrádské deklaraci tehdejší tři členové skupiny vytkli za hlavní cíl plnou integraci do západních struktur.

Po dosažení tohoto cíle v roce 2004 všechny účastnické země vyjádřily politickou vůli navázat na pozitivní výsledky dosavadní spolupráce a pokračovat v ní i nadále. Obavy, že by mohlo dojít k útlumu Visegrádské spolupráce po vstupu visegrádských zemí do EU, se ukázaly být lichými. Deklarace předsedů vlád z roku 2004 stanovila nové cíle: napomoci k posilování identity středoevropského regionu a k formulování a obhajování regionálních zájmů v rámci rozšířené EU.

Spolupráci V4 lze v současné době označit za nejzřetelněji vyprofilovanou iniciativu v regionu Střední Evropy.

Členská základna

Zakládajícími státy bylo Československo, Maďarsko a Polsko, od rozpadu Československa má Visegrádská skupina čtyři členy: Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. K mnohým aktivitám V4 jsou přizvány také další země, užší spolupráce byla navázána např. s Rakouskem, Slovinskem, zeměmi Beneluxu či Japonskem.

Struktura

Visegrádská spolupráce není institucionalizována, funguje na principu pravidelného setkávání jejích představitelů na různých úrovních (od prezidentů a předsedů vlád až po expertní konzultace). Jednou ročně se koná oficiální setkání premiérů. V období mezi těmito summity vykonává vždy jedna ze zemí V4 předsednickou funkci.

Jedinou pevnou organizační strukturou V4 je Mezinárodní visegrádský fond, který byl založen v roce 2000 s cílem napomáhat rozvoji kulturní spolupráce, vědecké výměně, výzkumu a spolupráci v oblasti školství, výměně mládeže a rozvoji přeshraniční spolupráce. V naprosté většině případů fond financuje aktivity nevládních subjektů, což podporuje občanskou dimenzi visegrádské spolupráce.

Aktivity

Praktickou náplň dává Visegrádské skupině spolupráce jednotlivých resortních ministerstev, ať už na ministerské úrovni či ve formě práce společných expertních skupin. Jednotlivé resorty si samy organizují setkání ve visegrádském formátu podle svých aktuálních potřeb. Každý den proběhne jedna visegrádská akce, od setkání prezidentů až po setkávání nejrůznějších pracovních skupin.

Mezi prioritami programu nynějšího maďarského předsednictví (od června 2005) jsou za nejdůležitější považovány zejména tyto:

• posilování visegrádské spolupráce a rozvoj strategie komunikace V4 v zájmu dalšího přiblížení V4 občanské úrovni;
• pravidelné konzultování stanovisek zemí V4 k aktuálním záležitostem a zejména záležitostem EU (zejména nová finanční perspektiva a ústavní smlouva);
• zapojení V4 do společné zahraniční politiky vůči sousedním zemím V4, v nichž probíhají sociální a politické transformace;
• posilování spolupráce v oblasti lidských práv.