Zaměstnávání uprchlíků

Podle úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 „uprchlíkem je osoba, která se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských nebo národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti.“

Osobám splňujícím podmínky pro udělení mezinárodní ochrany může být v České republice udělena formou azylu (tzv. azylanti) či doplňkové ochrany (tzv. držitelé doplňkové ochrany).

Žadatelé o mezinárodní ochranu i uznaní uprchlíci mohou být v České republice zaměstnáni za následujících podmínek závisejících na jejich právním postavení:

1. Osoba s udělenou mezinárodní ochranou k výkonu zaměstnání nepotřebuje povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance ani modrou kartu (§ 98 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Osoby s udělenou mezinárodní ochranou mají, co se týče zaměstnávání, stejné postavení jako občané České republiky.

    

   Zaměstnavatel osoby s udělenou mezinárodní ochranou má pouze informační povinnost vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR (dle § 87 a 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a povinnost vést evidenci. Vzory dokladů vydávaných držitelům doplňkové ochrany a azylu naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR (str. 11-12).
   
   Vzory dokladů vydávaných držitelům doplňkové ochrany a azylu naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR (str. 11-12).
    

2. Žadatel o mezinárodní ochranu může být zaměstnán po uplynutí 6 měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu, takovýto cizinec však musí mít platné povolení k zaměstnání vydávané krajskou pobočkou Úřadu práce ČR (§ 97 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

    

   Jednou z podmínek pro vydání povolení k zaměstnání je nahlášení volného pracovního místa na krajské pobočce Úřadu práce ČR zaměstnavatelem (dle § 86 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Následně má zaměstnavatel žadatele o mezinárodní ochranu informační povinnost vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR (dle § 87 a 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a povinnost vést evidenci.

    

   Pozor! Zaměstnání žadatele o mezinárodní ochranu do 6 měsíců ode dne podání žádosti o mezinárodní ochranu není možné. V případě porušení právních předpisů se zaměstnavatel dopouští správního deliktu (nejzávažnějším je umožnění výkonu nelegální práce cizince – uprchlíka dle § 5 písm. e) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) nebo trestného činu a vystavuje se riziku příslušných sankcí.
    

3. Cizinec, který nepožádal o mezinárodní ochranu, nebo mu nebyla udělena, ale získal vízum k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území, může být zaměstnán v případě, že disponuje platným povolením k zaměstnání vydaným krajskou pobočkou Úřadu práce ČR (§ 97 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

    

   Pro vydání povolení k zaměstnání je nezbytné, aby zaměstnavatel nahlásil volné pracovní místo na krajské pobočce Úřadu práce ČR (dle § 86 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Následně má zaměstnavatel držitele víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území informační povinnost vůči krajské pobočce Úřadu práce ČR (dle § 87 a 88 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) a povinnost vést evidenci.
   
   Vzory dokladů vydávaných žadatelům o mezinárodní ochranu a držitelům víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území naleznete na stránkách Ministerstva vnitra ČR (str. 4-5).

Všichni zaměstnavatelé nejen cizinců mají dále dle platné legislativy standardní povinnosti vůči ČSSZ, zdravotní pojišťovně, finanční správě, atd., a standardní povinnosti vůči zaměstnanci zejména dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.