Životní a existenční minimum

od 1. ledna 2023

Definice životního a existenčního minima

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.

Právní úprava

  • Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, v platném znění.
  • Platné částky životního a existenčního minima jsou stanoveny nařízením vlády č. 436/2022 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima.

Hlavní využití

  • Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina
  • Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, při zjišťování nároku na dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích (u přídavku na dítě a porodného), v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (při stanovení výše u příspěvku při pěstounské péči), v zákoně č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace (při určování výše humanitární dávky od její šesté výplaty) a v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (jako kritérium nároku na zvýšení příspěvku na péči ve stanovených případech).
  • Další využití životního minima je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Náklady na bydlení

  • Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
  • Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima v Kč za měsíc

pro jednotlivce

4 860

 

pro první osobu v domácnosti

4 470

 

pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem

4 040

 

pro nezaopatřené dítě ve věku

 

do 6 let

2 480

6 až 15 let

3 050

15 až 26 let (nezaopatřené)

3 490

Životní minimum domácnosti je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima v Kč za měsíc

existenční minimum  

                                                              

3 130

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

jednotlivec

4 860

2 dospělí

4 470 + 4 040 = 8 510

1 dospělý, 1 dítě ve věku 5 let

4 470 + 2 480 = 6 950

2 dospělí, 1 dítě ve věku 5 let

4 470 + 4 040 + 2 480 = 10 990

2 dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let

4 470 + 4 040 + 3 050 + 3 490 = 15 050

2 dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let

4 470 + 4 040 + 2 480+ 3 050 + 3 490 = 17 530

Společně posuzované osoby

  • rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
  • manželé nebo partneři,
  • rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
  • jiné osoby, které společně užívají byt, s výjimkou osob, které prokáží, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné atd.) s výjimkou zejména:

  • příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
  • příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
  • náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
  • peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
  • sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
  • podporya příspěvku z prostředků fundace a spolku,
  • stipendií,
  • příjmů za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,
  • příjmů ze závislé činnosti, jedná-li se o příjmy nezaopatřeného dítěte, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole,
  • příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nezaopatřených dětí v průběhu prázdninových měsíců, července a srpna,
  • odměn za darování krve, orgánů,
  • daňového bonusu,
  • příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
  • části příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
  • příspěvku na mobilitu a příspěvku na zvláštní pomůcku,
  • zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa,
  • příjmu plynoucího na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z titulu spravedlivého zadostiučinění nebo z titulu smírného urovnání záležitostí.

Valorizace životního a existenčního minima

  • Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
  • Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
  • Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby ve stanoveném rozhodném období činí alespoň 5 %.
  • Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Informace a žádosti

Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky státní sociální podpory se podávají na kontaktních pracovištích krajských poboček Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu občana.

Pracovníci příslušných kontaktních pracovišť Vám poskytnou další potřebné informace.

Poslední aktualizace: 5. 1. 2023