Ing. Filip Pertold, Ph.D.

Člen poradního týmu ministra práce a sociálních věcí k důchodové reformě, ekonom z akademického pracoviště CERGE-EI, zástupce výkonného ředitele think tanku IDEA

„Reforma musí odstranit závažné nespravedlnosti současného důchodového systému.“

Vládní reforma důchodového systému se musí zaměřit jak na krátkodobá rizika spojená s inflací, tak na dlouhodobá demografická rizika vyplývající z nízké porodnosti, která se naplno projeví v příštích patnácti letech.

Valorizace důchodcům pokryjí skoro celý růst cen, ale příjmy z důchodového pojištění jsou navázané na vývoj nominálních mezd. Příjmy tak v letech 2022 a 2023 zdaleka nepokryjí výdaje. Rychlý růst cen také odhalil řadu skrytých problémů českého důchodového systému, které vedly k odlivu pracujících z trhu práce a vytvořily nevhodné a nespravedlivé rozdíly. Kvůli vysokým valorizacím se u důchodců se stejnou pracovní historií může důchod výrazně lišit podle toho, jestli do penze odešli v té nejvýhodnější chvíli, nebo ji prošvihli.

Příjmy prvního pilíře jsou absolutně závislé na odvodech na sociální pojištění. Jejich objem je dán jednak počtem pracujících, ale také možností vyhýbat se placení vysokých sazeb důchodového pojištění z příjmů na trhu práce. V tomto kontextu je nutné připomenout v mezinárodním srovnání neobvykle vysoký a dále rostoucí podíl osob samostatně výdělečně činných, které platí na odvodech výrazně méně než zaměstnanci. Důchodový systém jim přitom co do získaného důchodu garantuje větší návratnost těchto odvodů než zaměstnancům. Díky této disproporci se (podobně jako díky inflaci) může průběžný systém dostat do problémů dříve, než do důchodu půjdou silné ročníky Husákových dětí.