Komuniké ministrů zodpovědných za sociální politiku

česká verze

1. My, ministři OECD zodpovědní za sociální politiku, jsme se setkali v Paříži ve dnech 31. března – 1. dubna 2005, abychom prodiskutovali téma „Rozšiřování příležitostí: jak všichni můžeme mít prospěch z aktivní sociální politiky“. Předsedou zasedání byl pan Aart Jan de Geus, ministr sociálních věcí a zaměstnanosti Nizozemska, a místopředsedy paní Berit Andnor, ministryně sociálních věcí Švédska, a pan Geun Tae Kim, ministr zdravotnictví a sociální péče Koreje. Součástí zasedání bylo fórum na téma „musí sociální ochranu poskytovat pouze vláda?“ BIAC (Poradní výbor pro obchod a průmysl) a TUAC (Poradní výbor odborových svazů) se tohoto fóra též zúčastnily a měly s námi konzultace.
2. Shodli jsme se na tom, že silná ekonomika určuje schopnost společnosti dosáhnout jejích sociálních cílů. Ekonomický růst je kritickým prvkem v poskytování podpory rodinám a ve snižování nutnosti státní pomoci. Efektivní hospodářské politiky doplňují efektivní sociální politiky v rozšiřování příležitostí a mobilizaci více prostředků, než jich je v současnosti k dispozici. Stejně tak jsou efektivní sociální politiky potřebné pro vytváření hospodářské dynamiky a pro flexibilní trh práce, pro zajištění toho, aby zkušenosti z dětství nevedly ke znevýhodnění v dospělosti; pro zabránění vyloučení z trhu práce a ze společnosti; a pro zajištění stabilního systému podpory starších osob. Sociální politiky musí být aktivní, musí podporovat investice do lidských schopností a realizaci lidského potenciálu, nikoli být pouhým zajištěním proti nepříznivým životním situacím.

HLAVNÍ ZÁVĚRY SETKÁNÍ:

• Sociální a rodinné politiky musí dětem a mladým lidem umožňovat co možná nejlepší start do života a pomáhat jim rozvíjet se od dětství do dospělosti. Tím, že všem rodičům zajistí lepší volbu jak sladit práci a rodinný život, rozšiřují jejich příležitosti, zvláště pro ženy, a vytvářejí ekonomický přínos. Politiky přátelštější k rodině mohou rovněž zvýšit porodnost v zemích, kde je porodnost příliš nízká.
  • Podpora rozvoje dítěte vyžaduje, aby společnost i rodina investovaly přiměřené zdroje. Všechny instituce společnosti a vlády by měly zvážit dopad svých politik na děti;
  • Zvláštní úsilí by mělo být zaměřeno na rodiny, které mají problém poskytnout svým dětem potřebné zdroje, ať už se jedná o finance nebo čas. Je nutné zajistit, aby zaměstnání vedlo ke zlepšení finanční situace rodin, aby byla dostupná přiměřená péče o děti a podpora vzdělání a aby peněžní dávky a jiné benefity byly nastaveny tak, aby efektivně snižovaly chudobu dětí;
  • Měla by být vyvinuta a finančně zajištěna široká škála pružných služeb k podpoře rodiny, které rodičům pomohou ve zvládání jejich rodičovských a pracovních rolí, jako jsou denní péče o děti, pomoc zaměřená na kvalitní rodičovství nebo manželské poradenství;
  • Měla by být uznána důležitost jak matek, tak otců v dlouhodobém rozvoji dítěte a jak matky, tak otcové by měli být podpořeni, aby hráli plnou a aktivní roli v rodinném životě;
  • Péče o děti by měla být široce dostupná, měla by nabízet kvalitu a výběr na základě vhodné informace, být finančně dostupná a flexibilní;
  • K tomu, aby rodiče mohli zůstat zapojeni do trhu práce a zároveň mohli dětem zajišťovat potřebnou péči, by měla být podpořena flexibilita pracovní doby, práce na částečný úvazek a vhodné programy rodičovské dovolené.
• Dosažení lepší společenské vyváženosti mezi generacemi je a dlouho též zůstane jednou z důležitých výzev, kterým země OECD čelí. Je třeba zlepšit sociální a finanční udržitelnost důchodových systémů.
  • Země OECD by měly analyzovat mezigenerační rozdělení veřejných a soukromých výdajů a jejich dopad v čase na rozdělení příjmů a aktiv;
  • Je potřebné stavět na minulých úsilích, jak snížit chudobu ve stáří. Delší pracovní život, který odráží prodloužení doby dožití, přispívá k zachování životního standardu a může zamezit vzniku mezigeneračních konfliktů;
  • Přiměřené příjmy je nutné zajistit těm, kteří nemají nárok na důchod z důvodu práce v určitém sektoru; tyto příjmy by měly poskytovány s přihlédnutím k rozpočtům;
  • Sociální politiky by měly podporovat aktivní stárnutí a nezávislost v pokročilejším věku.
• Rozpad rodiny, potřeba péče o členy rodiny, nemoc nebo ztráta práce mohou vést k dlouhodobé nezaměstnanosti, pokud chybí vhodná sociální podpora. Sociální politika může snižovat chudobu zmenšováním překážek k zaměstnání, podporou soběstačnosti a poskytováním vhodných dávek pro ty, kteří nemohou pracovat. Musíme skončit s nepodloženým předpokladem, že některé skupiny, jako rodiče- samoživitelé, starší zaměstnanci, osoby se zdravotním postižením a osoby, kterým je po delší dobu poskytována sociální pomoc, nemohou nebo by neměli pracovat. Přehodnocení Strategie zaměstnanosti OECD by mělo určit politiky, které pomohou skončit s vyloučením těchto osob z trhu práce.
  • Politiky by měly být „šity na míru“ individuálním potřebám a zásahy by měly být včasné;
  • Pokud vláda poskytne zdroje pro překonání překážek pro práci a účast ve společnosti, pak jedinci mají odpovědnost, aby této příležitosti využili;
  • Práce se musí vyplatit příjemcům dávek. Toho lze dosáhnout úpravou daňových a dávkových systémů, pomocí opatření pro poskytování přiměřené mzdy a rovněž zatraktivněním nefinačních aspektů práce;
  • Rovněž dávky poskytované osobám se zdravotním postižením by měly být takové, aby podporovaly zaměstnanost těchto osob, ne aby je od ní odrazovaly. Pomoc osobám se zdravotním postižením, aby se zapojily do pracovní činnosti, bude vyžadovat další závazky a investice.
• Tyto výzvy pro sociální politiky musí být sdílenou odpovědností. Je zapotřebí společný záměr všech zúčastněných (včetně zaměstnavatelů, zaměstnanců, odpovídajících organizací, které je zastupují, všech správních úrovní, jedinců, komunit a široké škály nevládních organizací), aby bylo možno lépe sladit ekonomickou dynamiku se sociálními cíli. Individuální příjemci sociálních programů mají odpovědnost přispívat ke svému vlastnímu rozvoji.
  • Všichni klíčoví sociální činitelé musí být začleněni do politického dialogu, aby byla zlepšena dostupnost, vnímavost, kvalita a efektivita sociálních politik; musí však být stanoveny a sledovány jasné programové cíle, aby politiky byly efektivní;
  • Opatření na individuálním základě, ať už zisková či nezisková, by měla být podporována tam, kde nabízejí větší výběr, zajišťují vhodné krytí a pružnější a účinnější sociální ochranu;
  • Za účelem zefektivnění partnerství, tržní a polotržní řešení poskytování služeb vyžaduje jasnou odpovědnost a role různých činitelů. Orgány musí být schopné uzpůsobovat opatření efektivně, aby bylo zajištěno stálé, dostupné a přiměřené poskytování služeb občanům, a musí zodpovídat za veřejné finance;
  • Měla by být posílena ochota zaměstnavatelů zaměstnávat vyloučené nebo ohrožené skupiny obyvatel a udržet je v zaměstnání, a to vhodnou podporou, předpisy nebo pobídkami.

Oblasti pro další práci OECD

Vyzýváme OECD, aby pokračovala v práci v těchto oblastech:

Blaho dětí a podpora rodin

OECD by měla stanovit, které zásahy zmírní nebo přispějí k případnému vymýcení dětské chudoby, přerušení cyklu mezigenerační deprivace, a rozvíjet schopnost dětí k úspěšným přechodům během jejich života. OECD by měla vidět potenciální úlohu politik v podpoře rodin.

Budoucí sociální a ekonomické dopady penzijních politik

OECD by měla analyzovat účinky reforem penzijních systémů na finanční a sociální situace jedinců a širší ekonomické dopady těchto reforem, a ocenit potřebu další modernizace penzijních systémů.

Osoby se zdravotním postižením na trhu práce

OECD by měla stanovit sociální politiky a politiky trhu práce, které osobám se zdravotním postižením pomohou udržet se v práci, kde je to možné, a dostat je zpět do práce, kde je to potřebné. OECD rovněž zváží vhodné politiky, aby řešila zvláštní problémy mladých lidí se zdravotním postižením.

Nová vyváženost mezi právy a odpovědnostmi v sociálním zabezpečení

OECD by měla přihlížet ke vhodné vyváženosti mezi aktivní sociální politikou, sankcemi a finančními pobídkami pro různé skupiny, včetně těch, které jsou na okraji trhu práce. Sociální politiky hrají cennou přerozdělovací úlohu, ale mohou též způsobovat institucionální překážky, které zabraňují vstupu příjemců dávek do zaměstnání. Proto je nutná nová vyváženost mezi právy a odpovědnostmi v sociálním zabezpečení.

Životní rizika, běh života a sociální politika

OECD by měla stanovit, jak lze dosáhnout sociálních a ekonomických cílů např. zásahy politik do určitých kritických „přechodových bodů“ nebo přerozdělením příjmu z jedné etapy života do druhé. OECD by měla zhodnotit nejlepší způsoby financování sociálních politik během životního cyklu.