OSVČ
OSVČ
Podnikáte a odvádíte ze svého příjmu sociální pojištění? Opravdu si velice vážíme všech, kteří podnikají a rozhodli se jít v životě vlastní cestou. Jen platí, že celková výše sociálních odvodů je velice nízká a počet OSVČ dlouhodobě roste. To vytváří dva problémy. Zvyšuje se počet bývalých OSVČ, které jsou ve stáří nemile překvapeny tím, jak malý mají důchod a žádají o dávky. Také se snižuje množství peněz, které do důchodového systému plyne. Podnikáme proto kroky, abychom i vám zajistili důstojný a férový důchod.
Úprava věku odchodu do důchodu nad dnešních 65 let se od roku 2031 dotkne osob narozených po roce 1965. Tato hranice se bude upravovat postupně, podle toho, jak se bude prodlužovat průměrná doba dožití.
V posledních dvou desetiletích postupně rostl věk dožití i doba strávená v důchodu. Financovat tento určitě pozitivní vývoj však současný důchodový systém nedokáže bez pokračování růstu věku odchodu do důchodu.
Pro stanovení důchodového věku se bude vycházet z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v 50 letech, přičemž důchodový věk se stanoví vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let (např. statistické údaje za rok 2024 budou použity pro stanovení věku osob narozených v roce 1974). Demografické trendy ukazují nezvratný fakt, populace stárne. Nicméně tento jev ukazuje pozitivní trend, že Česká republika se postupně řadí k stále vyspělejším státům. Další úpravy důchodového věku nad 65 let by měly probíhat pomaleji, než je aktuální posouvání věkové hranice. Může se stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný. Doba strávená v důchodu musí zůstat pro budoucí generace stejná, tedy přibližně 21,5 roku.
Důležitá poznámka - průměrný věk dožití při narození se počítá ze všech lidí, tedy i těch, kteří bohužel odejdou i mnohem dříve, než dosáhnou důchodového věku. Naopak počet let strávených v důchodu se týká opravdu jen těch, kteří svého důchodového věku dosáhli.
A jak je to se zdravím? Dožitý věk ve zdraví je vysoce individuální a mnohdy i subjektivní údaj. Proto s ním nemůžeme spolehlivě pracovat. O to větší pravdou je, že lidé by měli daleko více dbát na prevenci a starat se o své zdraví jak jen mohou.
Cílem úpravy věku odchodu do důchodu bude především zpomalit růst rozdílu mezi příjmy a výdaji v důchodovém systému.
Návrh účinnosti: leden 2025, změny nejdříve od roku 2031
Úpravy věku odchodu do důchodu mají vliv na prodloužení aktivní doby na trhu práce a tím i na dobu pojištění. To dává prostor pro úpravu parametrů výpočtu nových důchodů. Musí dojít ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. K těmto změnám dojde postupně v průběhu let 2026–2035.
Úprava parametrů bude spočívat:
- V postupném snižování zápočtu příjmů do první redukční hranice (44 % průměrné mzdy) do výpočtového základu. Zápočet 100 % těchto příjmů se o několik procent sníží.
- V postupném snižování procenta zápočtu výpočtového základu. Současný zápočet 1,5 % za každý rok pojištění se sníží o několik setin procenta.
Bude se jednat o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 Kč ročně.
Úpravu věku odchodu do důchodu je třeba vnímat také v kontextu toho, že dojde ke změnám na trhu práce – přibude částečných úvazků, postupně budou přicházet nové technologie. Naší povinností je zabezpečit důstojné důchody zejména pro ty lidi, kteří si rozhodně přivydělat už nebudou moci ani teoreticky.
Návrh účinnosti: leden 2026
Odchod do předčasného důchodu by neměl být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce.
Proto se snižuje maximální doba z nynějších 5 let na 3 roky, tj. do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Novou podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude také získání 40 let pojištění.
Dále je součástí opatření zvýšení koeficientu krácení od 1. do 4. období krácení (období krácení = každých 90 dní před řádným důchodovým věkem), a to z 0,9 % na 1,5 % výpočtového základu (tj. osobního vyměřovacího základu redukovaného za využití redukčních hranic) a tím snížení výše přiznaného důchodu. A z hranice 1,2 % na 1,5 % výpočtového základu od 5. do 8. období krácení.
V období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude zároveň omezena valorizace procentní výměry důchodu, základní výměra valorizována bude.
Účinnost: od 1. října 2023, podmínka získání 40 let pojištění od 1. října 2024
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto by se povinný minimální vyměřovací základ měl zvýšit z 25 % průměrné mzdy na úroveň 40 %. Nebude se jednat o skokový nárůst, ke zvýšení dojde postupně během tří let.
Pro ilustraci: v roce 2023 platí minimální vyměřovací základ pro odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 10 081 Kč, tomu odpovídá pojistné 2 944 Kč (včetně příspěvku na pojištění zaměstnanosti 1,2 %, bez něj 2 823 Kč), s úpravou by to bylo 4 710 Kč. V prvních 3 letech podnikání ale snížený minimální vyměřovací základ zůstane.
Díky těmto změnám dojde k postupnému navýšení nově přiznávaných důchodů osobám, u kterých dominantně převažuje pracovní aktivita ve formě OSVČ, což povede k posílení jejich zabezpečení ve stáří.
Návrh účinnosti: leden 2024 s náběhem ve třech letech
Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v obtížné situaci. Manželé by se podle tohoto opatření mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu.
Návrh účinnosti: leden 2027
Vdovský důchod se vyplácí pouze při splnění určitých podmínek (např. pokud pečujete o dítě nebo jste v důchodovém věku). Bez těchto podmínek nyní nárok na vdovský či vdovecký důchod po roce zanikne. Může se však obnovit, pokud výše uvedené podmínky nastanou do dvou let od zániku nároku na vdovský důchod. Nově by se toto období pro obnovení nároku mělo prodloužit opět na 5 let po skončení předchozí výplaty. Tato změna se týká lidí, kteří pobírají vdovský důchod už během aktivní pracovní kariéry.
Ti, kteří berou vdovský důchod v seniorském věku souběžně se starobním důchodem, o nic nepřijdou.
Návrh účinnosti: leden 2025
Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě (maximálně do jeho 4 let) se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet u prvních dvou narozených dětí z aktuální průměrné mzdy v ČR v daném roce, a to do věku dítěte 3 roky. To by pomohlo především matkám s nižšími příjmy.
Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne tří let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což by posilovalo motivaci pracovat (třeba i jen na částečný úvazek) i během péče o malé děti. Zůstane ale i alternativní současný výpočet a pokud bude výhodnější např. pro pečující rodiče s vysokými příjmy, bude stanoven důchod tímto postupem.
Opatření se týká rodiče pečujícího o dítě do 3 let a také těch, kdo pečují o své nemohoucí blízké. Výchovné bude zachováno od třetího vychovaného dítěte.
Návrh účinnosti: leden 2027
Zaměstnanci, především ti těžce manuálně pracující, kteří ve své práci odpracovali 45 let, budou mít možnost odejít do předčasného důchodu za výhodnějších podmínek.
Při předčasném odchodu do důchodu se trvale snižuje výše důchodu. Dnes se za každých 90 dnů předčasnosti důchod sníží přibližně o 300 Kč. Při odchodu o 2 roky dříve jde přibližně o 2 240 Kč. Nově bude po odpracování 45 let při odchodu do předčasného důchodu toto krácení pouze poloviční (tedy přibližně o 1 210 Kč).
Toto opatření má pomoci zejména lidem, kteří vstoupili na pracovní trh v brzkém věku, např. v 80. letech bylo velmi časté zahájení výdělečné činnosti v 18 letech.
Návrh účinnosti: leden 2027
Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Téměř zdvojnásobíme minimální výši základní a procentní výměry starobního důchodu a invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na částku odpovídající 20% průměrné mzdy.
Opatření cílí na podporu důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy.
Návrh účinnosti: leden 2026
Poslední aktualizace: 17. 7. 2024