Posudková služba – podrobné informace

Úvod

Lékařská posudková služba (dále jen „LPS“) v rezortu práce a sociálních věcí je soustava lékařských posudkových orgánů, jejichž stěžejním úkolem je posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob pro účely jednotlivých systémů sociální ochrany. V současné době jde o LPS, která vyvíjí svou činnost v rámci orgánů státní správy pro oblast sociálního zabezpečení.

Z pohledu osoby, žádající o dávku sociálního zabezpečení/průkaz osoby se zdravotním postižením, je nejpodstatnější, že o posouzení svého zdravotního stavu nemůže požádat přímo LPS. Posouzení provádí LPS teprve na základě požadavku toho správního orgánu, u něhož byla žádost o dávku sociálního zabezpečení/ průkaz osoby se zdravotním postižením podána a který vede řízení v souvislosti s touto žádostí a potřebuje posouzení zdravotního stavu žadatele jako jeden z podkladů pro své rozhodnutí. U osob, které již dávku sociálního zabezpečení podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pobírají, může příslušný orgán LPS v některých případech provést nové posouzení v rámci kontrolní lékařské prohlídky i bez žádosti správního orgánu, který o přiznání takové dávky rozhodl.

Hlavním obsahem podkladu, který orgán LPS vydává - posudku - je vyhodnocení, zda posuzovaná osoba plní právním předpisem stanovenou zdravotní podmínku pro přiznání dávky sociálního zabezpečení/ průkazu osoby se zdravotním postižením. To např. znamená, zda je posuzovaná osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby a v jakém stupni pro účely řízení o přiznání příspěvku na péči. Pokud je podmínkou nároku na dávku ještě i jiná podmínka než podmínka zdravotní, vyhodnocení takové podmínky, netýkající se zdravotního stavu nebo pracovní schopnosti, LPS nenáleží.

Organizace LPS

LPS je v současné době organizována výlučně v rámci orgánů státní správy (konkrétně jde o orgány sociálního zabezpečení), nikoli tedy např. v orgánech územní samosprávy, veřejnoprávních institucích anebo v rámci nestátních subjektů, působících v sociální oblasti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

V pravomocích ústředního orgánu státní správy pro oblast sociálního zabezpečení je obsažena také jeho pravomoc organizační, řídící, kontrolní a koncepční pro oblast LPS. Kromě toho mu náleží ve vymezeném rozsahu i výkon lékařské posudkové činnosti, tj. podávání posudků pro účely stanoveného okruhu opravných řízení, a to na základě posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob v jednotlivých případech - tuto činnost vykonává svými posudkovými komisemi, které jsou Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) zřizovány.

MPSV v oblasti LPS mimo jiné zajišťuje aplikaci poznatků lékařské vědy do všech sociálních systémů jako součást ochrany proti sociálnímu vyloučení, zpracovává kritéria pro posuzování zdravotního stavu a koncepci rozvoje posudkového lékařství, plní úkoly při vlastní posudkové činnosti pro účely opravného řízení, zabezpečuje v rámci své působnosti odborně řídící, metodickou, koncepčně organizační a kontrolní činnost a zastupuje posudkovou službu v mezinárodních organizacích. V současné organizační struktuře MPSV vykonává uvedené činnosti odbor posudkové služby.

Posudkové komise MPSV

Jsou organizačně začleněny v rámci regionálních organizačních struktur MPSV. V současné době jde o detašovaná pracoviště MPSV v Ostravě, Brně, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Plzni a Praze. Jde o komisionální orgány LPS, které své posudkové závěry o zdravotním stavu a pracovní schopnosti posuzovaných osob pro účely vymezeného okruhu opravných řízení přijímají v rámci komise. Ta je tvořena minimálně třemi členy - posudkovým lékařem, který je předsedou komise, tajemnicí a odborným lékařem některého klinického oboru (nejčastěji jde o ortopeda, internistu, neurologa nebo psychiatra, může však jít i o lékaře dalších klinických oborů). Tyto posudkové komise nemají předem dané "pevné" složení, ale jsou na jednotlivých detašovaných pracovištích sestavovány předsedou posudkové komise vždy s ohledem k projednání konkrétních případů z určité medicínské oblasti. Podle okolností případů může proto předseda komise ustavit členy komise i více odborných lékařů. Přestože příslušnost posudkových komisí není právně omezena žádným kritériem místní příslušnosti - např. vztahem k trvalému pobytu posuzované osoby - v praxi se naprosté většině obracejí o posouzení odvolací správní orgány nebo soudy na "místně nejbližší" detašované pracoviště MPSV, v jehož rámci posudkové komise působí (např. Krajský soud v Ostravě se obvykle obrací na detašované pracoviště v Ostravě apod.).

Česká správa sociálního zabezpečení

Na úrovni České správy sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“) jako nositele sociálního pojištění působí úsek LPS. Ten mimo jiné odborně řídí, metodicky usměrňuje a kontroluje činnost LPS ČSSZ a oddělení LPS okresních správ sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“), Pražské správy sociálního zabezpečení (dále jen „PSSZ“) a Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen „MSSZ Brno“) v oblasti posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti fyzických osob pro účely systémů sociálního zabezpečení, podílí se na celostátní koncepci LPS, kterou tvoří MPSV. Zastupuje ČSSZ při jednáních, týkajících se dalšího rozvoje LPS, účastní se připomínkového řízení k návrhům mezistátních smluv, správních ujednání a dohod nositelů pojištění v rozsahu své působnosti a plní řadu dalších úkolů ve vztahu k lékařské posudkové činnosti. Ve vymezeném rozsahu je ČSSZ svěřen také výkon posudkové činnosti pro účely odvolacího řízení správního v nemocenském pojištění a pro účely řízení o námitkách ve věcech důchodového pojištění.

V současné organizační struktuře ČSSZ působí v rámci úseku LPS mimo jiné i oddělení LPS pracovišť ČSSZ v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí nad Labem, Hradci Králové, Brně a Ostravě. Tato oddělení odborně řídí výkon LPS, která působí v rámci organizačních struktur OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno.

Okresní správy sociálního zabezpečení

Lékaři oddělení LPS na OSSZ, PSSZ, MSSZ Brno (dále jen „OSSZ“) vykonávají lékařskou posudkovou činnost a plní některé další úkoly, které jsou zákonem svěřeny do působnosti OSSZ jako orgánu sociálního zabezpečení. Tato činnost tvoří z hlediska četnosti podstatnou část činnosti LPS.

Úkoly LPS

V oblasti výkonu lékařské posudkové činnosti stanoví zákon úkoly OSSZ, ČSSZ a posudkovým komisím MPSV.

Úkoly OSSZ

Kompetence OSSZ na úseku posudkové činnosti, vykonávané lékaři, se týkají zejména posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti, kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování.

  1. Posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob ve stanovených věcech sociálního zabezpečení zahrnuje posuzování:
    • invalidity a změny stupně invalidity,
    • dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dítěte a jeho neschopnosti vykonávat z důvodu tohoto zdravotního stavu soustavnou výdělečnou činnost,
    • schopnosti pohyblivost a orientace pro účely řízení o přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením a zda jde pro účely příspěvku na zvláštní pomůcku o osobu s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací a zdravotní stav nevylučuje poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku,
    • stupně závislosti pro účely příspěvku na péči,
    • pracovní schopnosti dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby.
  2. Kontrola posuzování zdravotního stavu, dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování ošetřujícími lékaři
    Jde o zvláštní druh kontrolní činnosti, která je vykonávána pro účely nemocenského pojištění a která sleduje zejména účelné vynakládání prostředků na nemocenské pojištění.

Úkoly ČSSZ

Pokud jde o vlastní výkon posudkové činnosti, zákon vymezuje především kompetence ČSSZ provádět svými lékaři ve stanoveném rozsahu posudkovou činnost pro účely odvolacího řízení v nemocenském pojištění a také pro účely řízení o námitkách ve věcech důchodového pojištění.

Úkoly posudkových komisí MPSV

Kompetence posudkových komisí (dále jen „PK“) MPSV vychází ze zákonem stanovené působnosti MPSV. Do jejich kompetence náleží posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob pro účely vymezeného okruhu opravných řízení, a to přezkumného řízení soudního (jde-li o věci důchodového pojištění) a odvolacího řízení správního (pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku OSSZ).

V rámci posudků o zdravotním stavu a pracovní schopnosti, zpracovávaných pro účely uvedených opravných řízení, náleží PK MPSV posuzovat tytéž posudkové agendy, jako jsou shora posuzovány OSSZ (s výjimkou pracovní schopnosti dočasně práce neschopných pojištěnců po uplynutí podpůrčí doby a kontrolní činnosti pro účely nemocenského pojištění).

Posouzení zdravotního stavu provádí PK MPSV výlučně na základě požadavku odvolacího správního orgánu nebo soudu, které vedou opravné řízení, nikoli na základě požadavku osoby, jejíž zdravotní stav má být pro účely opravného řízení posouzen.

Posudková kritéria

Podstatou činnosti LPS v sociální oblasti je posuzování zdravotního stavu a některých důsledků zdravotních postižení. Mezi posudkovými kritérii, jejichž hodnocení je při této posudkové činnosti prováděno, hrají proto rozhodující roli právně vyjádřená posudkově medicínská hlediska. Ta buď vycházejí nebo souvisejí s nepříznivým zdravotním stavem posuzované osoby.

Někdy jsou kritéria zdravotního stavu pro hodnocení zdravotní podmínky pro poskytování určité sociální dávky nebo pro stanovení její výše, hledisky výlučnými. Většinou jsou kritéria nepříznivého zdravotního stavu hledisky výchozími, protože teprve za použití dalších kritérií je hodnocen vztah a dopad nepříznivého resp. dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu do některých právně významných důsledků. Těmi je např. míra poklesu pracovní schopnosti při posuzování invalidity.

Posudková kritéria v jednotlivých systémech jsou postavena na hodnocení funkčního dopadu zdravotního postižení na určitou oblast. Z tohoto důvodu se může stát, že může být přítomen nepříznivý zdravotní stav, avšak jeho funkční dopad na posuzovanou oblast nesplňuje podmínky pro přiznání určité dávky. To, že zdravotní postižení občana nesplňuje podmínky pro přiznání dávky však neznamená, že toto zdravotní postižení nemá. Jeho stupeň však v době posouzení nesplňuje konkrétní posudková kritéria.

Práva a povinnosti orgánů LPS

Posudek orgánu LPS musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a musí odpovídat posudkovým kritériím, zakotveným v právních předpisech. Při posuzování orgán LPS vychází zejména z lékařských zpráv a posudků, vypracovaných ošetřujícími lékaři o zdravotním stavu osob. Protože orgán LPS hodnotí všechny lékařské nálezy v jejich souvislosti a přihlíží i k výsledkům vlastního vyšetření, nemůže být vázán každým jednotlivým nálezem odborného lékaře (a už vůbec ne jeho případnými závěry o neschopnosti výkonu soustavného zaměstnání či dokonce o invaliditě, které ošetřujícím lékařům nenáleží).

Orgán LPS může posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření svého zdravotního stavu lékařem orgánu LPS nebo u určeného poskytovatele zdravotních služeb nebo jinému odbornému vyšetření (např. psychologickému). Poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na vyžádání takové vyšetření provést, stejně jako zapůjčit zdravotnickou dokumentaci posuzované osoby nebo vypracovat lékařské podklady, potřebné pro posouzení zdravotního stavu a rozhodnutí o dávce sociálního zabezpečení apod. Příslušný orgán LPS provádí za zákonem stanovených podmínek také nové posouzení zdravotního stavu, tzv. kontrolní lékařskou prohlídku, jejímž smyslem je ověření, zda zdravotní stav poživatele sociální dávky nadále odpovídá kritériím pro pobírání dávky.

Kromě součinnosti s orgánem LPS (povinnost na jeho výzvu sdělit a doložit údaje významné pro vypracování posudku, předložit poskytovateli zdravotních služeb lékařské nálezy ošetřujících lékařů, které jí byly vydány anebo poskytnout jinou součinnost, potřebnou k vypracování posudku) patří k nejvýznamnějším povinnostem posuzované osoby povinnost podrobit se na výzvu orgánu LPS vyšetření svého zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření u určeného poskytovatele zdravotních služeb. Obecně lze říci, že pokud se posuzovaná osoba požadovanému vyšetření nepodrobí, může jí být výplata dávky sociálního zabezpečení zastavena (jde-li o poživatele dávky) anebo řízení o žádosti o takovou dávku může být přerušeno s možností jeho zastavení (jde-li o žadatele o dávku).

Nesouhlas s posudkem - opravná řízení

Posudky LPS o zdravotním stavu a pracovní schopnosti nejsou správním rozhodnutím, ale podkladem pro vydání správního (v případě PK MPSV i soudního) rozhodnutí. Z uvedeného důvodu nelze proti samotnému posudku podávat opravné prostředky. Ty jsou právně přípustné až proti rozhodnutí, které bylo na podkladě takového posudku vydáno.

V případě nesouhlasu s rozhodnutím, které bylo vydáno na podkladě posudku OSSZ, lze podat odvolání, o němž rozhoduje v rámci odvolacího řízení správního nadřízený správní orgán. Žalobu k soudu lze za stanovených podmínek podat až po skončení odvolacího řízení správního anebo - jde-li o věci důchodového pojištění - až po skončení řízení o námitkách. Za stanovených podmínek přichází v úvahu také použití mimořádných opravných postupů podle správního řádu (obnova řízení, přezkumné řízení).

Nové posouzení zdravotního stavu pro účely většiny odvolacích správních řízení a pro účely přezkumného řízení soudního v důchodových věcech provádějí PK MPSV. Pokud je však nespokojenost s původním posouzením projevena až vůči pravomocnému správnímu rozhodnutí, v rámci mimořádných opravných postupů se nové posouzení zdravotního stavu již neprovádí, provádí se pouze vyhodnocení souladu postupů s právními předpisy.

LPS a EU

Každá země EU postupuje při posuzování svého zdravotního stavu podle svých předpisů a podle svých posudkových kategorií.

Pokud se osoba nachází mimo území státu, ve kterém má nárok na dávky, není zpravidla potřeba posouzení jejího zdravotního stavu důvodem k tomu, aby se musela vrátit do domovského státu. V těchto případech může stát, ve kterém osoba pobývá, vypracovat lékařskou zprávu, která bude předána státu, ve kterém má osoba nárok na dávky. Domovský stát si pak ale může vyhradit právo dát osobu vyšetřit lékařem podle vlastního výběru.

E-formuláře

Lékařské zprávy mají vzhledem k rozdílnosti posudkových služeb v jednotlivých členských státech EU podoby jednotných formulářů, tzv. E-formulářů. V ČR vyplňují tyto formuláře ošetřující lékaři, ale odpovědnost za jejich předání nese vždy příslušná instituce.

Dočasná pracovní neschopnost (dále jen „DPN“)

V případě DPN osoby podléhající koordinaci sociálního zabezpečení, která nastane v ČR, může tato osoba požádat přímo svého ošetřujícího lékaře v ČR o vyplnění formuláře E 116. Ošetřující lékař vyplněný formulář E 116 předá společně s vnitrostátním potvrzením o uznání DPN pacientovi, který oba formuláře musí doručit do tří dnů OSSZ příslušné podle místa výkonu ošetřujícího lékaře. Lékař příslušné OSSZ formulář E 116 ověří a OSSZ ho společně se "Žádostí o poskytnutí peněžitých dávek v případě pracovní neschopnosti" (formulář E 115) zašle příslušné instituci v členském státě, kde je osoba pojištěna.

Ostatní nároky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem

V ostatních případech vyplňují ošetřující lékaři E-formuláře pouze na žádost OSSZ. Ta se na ošetřujícího lékaře obrátí v případě, že od příslušné instituce z jiného členského státu obdrží žádost o vyplnění příslušného E-formuláře, protože pojištěnec této instituce se zdržuje v ČR. Jedná se zejména o lékařské zprávy pro účely posouzení nároku na invalidní důchody a rodinné dávky.

Základní právní předpisy

  • Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity).
  • Vyhláška č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve znění pozdějších předpisů.