Trh práce v roce 1998

Obsah:

Vývoj zaměstnanosti

V roce 1998 došlo v České republice k dalšímu mírnému nárůstu zdrojů pracovních sil. Podle "Výběrových šetření pracovních sil" (VŠPS) dosáhl průměrný počet zdrojů pracovních sil v roce 1998 celkem 6 629,2 tisíc (Pro analýzu zaměstnanosti byly použity zejména údaje z výběrových šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS), průměrné roční hodnoty vypočtené z jednotlivých čtvrtletí za léta 1997 a 1998). U ekonomicky aktivních osob došlo v roce 1998 k nárůstu o 16,6 tisíc, (z toho 14,4 tis. u žen). Naopak celkovýpočet ekonomicky neaktivních osob v produktivním věku se v roce 1998 mírně snížil, proti roku 1997 o 6,2 tisíc. Celkový počet zaměstnaných se v uvedeném období snížil o 70,8 tisíc (pokles v zaměstnanosti byl tak menší než růst počtu nezaměstnaných).

Český trh práce byl podle potřeby i v roce 1998 doplňován cizinci pracujícími zde na základě povolení vydaného úřady práce. Ke konci roku bylo v ČR registrováno celkem 49 927 platných povolení k zaměstnávání cizinců (ke konci roku 1997 tento počet činil 61 044). Vedle těchto cizinců zde pracovalo také 61 320 Slováků. Pro úplnost je třeba uvést, že v ČR pracovali cizinci také jako podnikatelé, celkem jich zde bylo k 31.12.1998 registrováno 44 962.

V roce 1998 průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách národního hospodářství dosáhl 4 865,7 tisíc, což představovalo 47,3 % obyvatel tohoto státu. V roce 1998 tak míra ekonomické aktivity činila 61,0 % a proti roku 1997 se snížila o 0,1 procentního bodu. Podíl žen na celkové zaměstnanosti v roce 1998 činil 43,3%. 

Ve sledovaném období roku 1998 se dále snížil počet zaměstnaných osob se změněnou pracovní schopností (ZPS) o 11,2 tisíc. Rovněž u dočasných, příležitostných a sezónních zaměstnání a u zaměstnaných s druhým (dalším) zaměstnáním se snížily jejich počty.

Zaměstnanci pracující za mzdu byli i v roce 1998 nejpočetnější skupinou, na celkové zaměstnanosti se podíleli 85%, podíl podnikatelů bez zaměstnanců činil 9,0 % a podnikatelů se zaměstnanci 4,2 %. Strukturální změny v zaměstnanosti pokračovaly v duchu dříve započatých trendů. Počet zaměstnaných v primární sféře se ve sledovaném období dále snížil, a to o 17,5 tisíc, v sekundárním sektoru došlo k úbytku zaměstnanosti o 39,1 tisíc (úbytek zaměstnanosti v průmyslu 30,3 tisíc, ve stavebnictví 8,8 tisíc). V roce 1998 došlo k poklesu zaměstnanosti i v terciární sféře, a to o 14,2 tisíc osob. Podíl zaměstnaných tak představoval v primárním sektoru 5,5 %, v sekundárním sektoru 40,9 % a v terciárním sektoru 53,6 % zaměstnaných.

Vývoj nezaměstnanosti

Nárůst nezaměstnanosti probíhal velmi dynamicky. Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání v průběhu roku neklesl pod hodnotu z prosince 1997. Průměrný měsíční počet registrovaných nezaměstnaných byl 311,7 tisíc, tj. o více než 90 tisíc vyšší než v předchozím roce. Průměrná míra evidované nezaměstnanosti v České republice v roce 1998 představovala 6,0 %, zatímco v roce 1997 byla 4,3 %.

Uchazeči pobírající příspěvek tvořili v průměru 48,8 % z celkového počtu uchazečů. Průměrná měsíční výše hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti představovala 2 320 Kč.

Počet hlášených volných pracovních míst v únoru až dubnu rostl, ale v dalších měsících roku postupně klesal. K 31. 12. 1998 bylo hlášeno pouze 37,6  tisíc volných pracovních míst, což představuje v porovnání se stejným obdobím roku 1997 pokles o 24,6 tisíc míst. Počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo se pohyboval v roce 1998 v rozmezí 4,2 uchazeče (duben) až po 10,3 uchazeče (prosinec).

V roce 1997 se na ÚP nově zaevidovalo 498,5 tisíc uchazečů o zaměstnání, v roce 1998 jich bylo nově zaevidováno o 28,1 % více, tj. 638,6 tisíc osob. Nárůst byl zaznamenán též v počtu vyřazených uchazečů, jejich počet oproti předchozímu roku vzrostl o 25,1 % a představoval 520,6 tisíc. Počet registrovaných uchazečů, kteří se vrátili do pracovního procesu vzrostl o 19,3 % a v roce 1998 představoval celkem 363,1 tisíc. 

Nejpočetnější skupinou ve věkové struktuře uchazečů o zaměstnání zůstala kategorie 20-29 let (jejich podíl vzrostl z 29,5 % k 31. 12. 1997 na 36,9 % k 31. 12. 1998). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání, který k 30. červnu 1998 činil 35 let, zejména příchodem absolventů škol a mladistvých poklesl ke konci roku na 33 let.

Podíl nezaměstnaných žen na celkovém počtu registrovaných nezaměstnaných představoval v průměru 55,8 %.

Průměrná délka ukončené evidence uchazečů o zaměstnání představovala 142 dní. Průměrná délka evidence registrovaných uchazečů, kteří byli registrováni k 31. 12. 1998, byla 284 dny. Kategorie tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 6 měsíců) se podílela k 31. 12. 1998 na nezaměstnanosti 39,9 %, absolutně vzrostla tato skupina uchazečů o téměř 53,6 tisíc proti roku 1997, tj. na 154,5 tisíc osob. Z této skupiny nezaměstnaných 56,2 % tvoří ti, kteří jsou bez práce déle než 1 rok. Z celkového počtu nezaměstnaných představuje jejich podíl 22,4 %.

Z regionálního pohledu se k 31. 12. 1998 mezi okresy s mírou nezaměstnanosti nad 12 % řadily čtyři severočeské okresy (Most, Louny, Chomutov a Teplice) a tři severomoravské (Karviná, Přerov a Ostrava).

Vývoj aktivní politiky zaměstnanosti

Východiskem pro zaměření realizace APZ na jednotlivých úřadech práce byly “programy APZ na rok 1998", které zpracovaly úřady práce na základě analýzy trhu práce v jednotlivých okresech s ohledem na priority stanovené Správou služeb zaměstnanosti pro rok 1998. Opatření byla zaměřena především na dlouhodobě nezaměstnané osoby, uchazeče se změněnou pracovní schopností a absolventy škol včetně mladistvých po ukončení základní školy.

Správa služeb zaměstnanosti MPSV stanovila úřadům práce kvóty v rozsahu 40 - 60 % z celkového objemu finančních prostředků, určených na realizaci opatření APZ, ve prospěch uvedených prioritních skupin.

Při stanovení celkové výše finančních prostředků na APZ jednotlivým úřadům práce pro rok 1998 se tak vycházelo z analytických propočtů, které zohlednily zejména míru nezaměstnanosti, počty a podíly dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání, uchazečů se ZPS, uchazečů ve věkové skupině do 19 let a absolventů škol v evidenci úřadu práce.

Realizace APZ v roce 1998 probíhala v období stagnace hospodářského růstu, kdy nabídka pracovních sil na trhu práce začala výrazně přesahovat poptávku.

Celkem bylo na státní politiku zaměstnanosti pro rok 1998 vynaloženo 5 096 712 tisíc Kč, z toho na aktivní politiku zaměstnanosti 903 014 tisíc Kč. Celkové výdaje na státní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu vzrostly v roce 1998 oproti roku 1997 o 1 124 677 tisíc Kč, z toho výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti vzrostly o 351 019 tisíc Kč. Podíl prostředků APZ na celkových výdajích státní politiky zaměstnanosti v roce 1998 pak představoval 17,7%. 

Situace na trhu práce si vynutila zřizování většího počtu společensko účelných pracovních míst než v předchozím období. V průběhu roku 1998 jich úřady práce zřídily 8 805 a na tato místa umístily 8 178 uchazečů. 

Od počátku roku bylo vytvořeno rovněž 11 024 míst na veřejně prospěšných pracích a  na tato místa umístěno 11 905 uchazečů. 

Úřady práce v roce 1998 dále přispěly z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na zřízení 9 464 míst na zabezpečení odborné praxe absolventů škol a získání kvalifikace mladistvých a na tato místa umístily 9 232 uchazečů.

Na úřadech práce vzrostl počet uchazečů zařazených do rekvalifikačních kurzů v průběhu roku 1998 na 16 427 osob, z toho bylo 1 534 absolventů a mladistvých a 108 občanů se ZPS.

Úřady práce v roce 1998 také vytvořily 920 nových pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností, na kterých bylo umístěno 853 uchazečů.

Očekávání na trhu práce

Pro vývoj hospodářství České republiky v roce 1998 byl charakteristický pokles hospodářského růstu spojený s nebývalým růstem nezaměstnanosti a pokračujícím poklesem zaměstnanosti, který započal v roce předchozím.

V nejbližším období lze na trhu práce očekávat:

  • mírný pokles (případně stagnaci) zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství v důsledku očekávaného poklesu hospodářského růstu nebo stagnace,
  • růst nezaměstnanosti prakticky ve všech regionech ČR a přetrvávání jejích problémů především v regionech hospodářsky “slabých” a strukturálně postižených,
  • mírné rozšíření nabídky pracovních sil v důsledku předchozího demografického vývoje a prodlužování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu,
  • nástup absolventů škol na trh práce ve druhém pololetí, který nemusí být tak dramatický jako v roce předchozím, díky zavedení devátého ročníku ZŠ před třemi lety,
  • uvolňování pracovníků v důsledku pokračování restrukturalizace hospodářství, případně bankrotů, snížení či stagnace hospodářského růstu a růstu produktivity práce.

Na základě analýzy vývoje situace na trhu práce z minulých let a dostupných statistických a analytických údajů v roce 1999 lze předpokládat celoroční průměrnou míru nezaměstnanosti okolo 9 %.

Ve struktuře nezaměstnaných z hlediska kvalifikace bude nadále vzrůstat skupina osob se středním odborným vzděláním. Poroste průměrná délka nezaměstnanosti a spolu s ní skupina dlouhodobě nezaměstnaných.

Proto byl pro rok 1999 vyčleněn vyšší objem finačních prostředků na opatření aktivní politiky zaměstnanosti. MPSV doporučuje úřadům práce maximální využití všech dostupných nástrojů APZ a jejich kombinací pro řešení očekávané zhoršující se situace na trhu práce především se zaměřením na zřizování nových pracovních míst pro skupiny uchazečů bez odborné praxe a pro ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností.

Vzhledem k závažnosti celé problematiky připravuje MPSV samostatný materiál “Národní plán zaměstnanosti”, který obsahuje, vedle analýzy rostoucí nezaměstnanosti, zejména návrhy možných řešení ke snížení nebo alespoň zpomalení tohoto nepříznivého jevu. Tento materiál, připravený jako reakce na vývoj českého trhu práce, v duchu doporučení EU pro základní směry politiky zaměstnanosti, bude předložen k projednání vládě.

Poslední aktualizace: 27. 9. 2023