Pro veřejnost

Sociální služby jsou tu pro Vás, když potřebujete pomoc či podporu v situaci, kterou se Vám nedaří řešit vlastními silami nebo za pomoci rodiny či blízkých. Jsou určeny jak pro děti, mladistvé, dospělé, rodiny, osoby se zdravotním postižením, seniory, ale pomáhají i lidem, kteří se ocitnou bez domova. Poskytnou vám pomoc při každodenních činnostech a pomohou vám zůstat v přirozeném prostředí, nebo zabezpečí Vaše potřeby.

Na sociální službu se může obracet kdokoliv a kdykoliv. Není to limitováno ničím jiným než provozní dobou či personální kapacitou poskytovatele sociálních služeb. Konkrétní kontakty na služby naleznete např. v Registru poskytovatelů sociálních služeb (mpsv.cz).

Toto však neznamená, že sociální službu také získáte. To je limitováno více faktory, ale jeden z nejzásadnějších je nepříznivá sociální situace, ve které se vy či vaši blízcí nacházíte. Sociální služby totiž musí plnit účel jejich vzniku, to je řešit nepříznivou sociální situaci klientů, posilovat jejich sociální začlenění a samostatnost. Sociální služba tedy musí vždy vyhodnotit, v jaké životní situaci se nacházíte, a domluvit se s vámi na poskytování sociální služby, nebo vás odkázat na jinou vhodnější sociální službu či vám pomoci zorientovat se, co dělat dál.

V principu subsidiarity by měla být vždy zřejmá snaha vyřešit situaci vlastními silami, podporou své rodiny, dalších blízkých osob, a až ve svém důsledku pomocí státu. Sociální služby jsou pak zárukou státu pro řešení nepříznivé sociální situace každého člověka, když ostatní zdroje nelze využít či nejsou k dispozici.

Konkrétní uvedené životní situace a k tomu přidané druhy sociálních služeb pak naleznete níže v záložce druhy sociálních služeb. Ty jsou rozcestníkem pro vyhledání konkrétního druhu sociální služby.

Sociální služby jako nástroj sociální politiky státu zajišťují podporu občanů v nepříznivé sociální situaci (z důvodu věku, zdravotního stavu, krize apod.).
Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Součástí sociálních služeb je základní sociální poradenství a také sociální práce, tedy snaha zlepšovat kvalitu života a rozvíjet potenciál jednotlivce, skupin a společenství. V České republice jsou sociálních služby včetně podmínek jejich poskytování vymezeny zákonem o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb.). Poskytovat sociální službu jinak než v souladu s tímto zákonem není možné.
Každý, kdo v ČR poskytuje sociální službu, musí být registrován. V žádném případě tedy nevyužívejte sociálních služeb, které tuto registraci nemají! Těmto službám nejenže hrozí pokuta až do výše 2 mil. Kč, ale nedokáží plnit základní požadavky dané zákonem o sociálních službách, tedy zajistit kvalitu poskytovaných služeb. Zda je služba registrována, zjistíte ve veřejném registru sociálních služeb (viz informace o veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb).

Co si pod pojmem druh sociální služby představit

Sociální služby se poskytují ve formě terénní (dojíždějí, docházejí za vámi, doprovází vás), ambulantní (jsou spojeny s nějakým místem, kde trávíte část dne) nebo pobytové (v nich bydlíte). Jednotlivé druhy sociálních služeb (tedy služby níže uvedené) jsou určeny lidem podle jejich nepříznivé sociální situace (z důvodu vašeho věku, zdravotního stavu, krize, ve které jste apod.), která vyžaduje pomoc jiného člověka, či služby. Sociální služba napomáhá k překonání této situace.

Kde hledat

Druhy sociálních služeb jsou vymezeny v § 38 – 70a zákona 108/2006 Sb.

Základní informace naleznete také na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: Sociální služby (mpsv.cz)

Jak se v nich můžete orientovat

Člověk se může dostat do situací, ve kterých se potřebuje s někým poradit, k tomu slouží služba:

odborné sociální poradenství v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postižením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí, dluhové poradenství apod.

Člověk se sníženou soběstačností z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení může využívat např.:

pečovatelská služba (služba v domácnosti – terénní, případně ambulantní)
osobní asistence (služba v domácnosti – terénní)
podpora samostatného bydlení (služba v domácnosti – terénní)
sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (ambulantní služba, případně terénní)
sociální rehabilitace (terénní, ambulantní služba, pobytová služba)
sociálně terapeutické dílny (ambulantní služba)
odlehčovací služby (služba v domácnosti-terénní, ambulantní nebo pobytová služba)
centra denních služeb (ambulantní služba)
denní stacionáře (ambulantní služba)
týdenní stacionáře (pobytová služba)
chráněné bydlení (pobytová služba)
domovy pro seniory (pobytová služba)
domovy pro osoby se zdravotním postižením (pobytová služba)
sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče (pobytová služba)

Člověk se sníženou soběstačností z důvodu stařecké, Alzheimerovy nemoci nebo jiného typu demence může využívat např.:

domovy se zvláštním režimem (pobytová služba)

Člověk se sníženou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, může např. využívat:

domovy se zvláštním režimem (pobytová služba)

Člověk s duševní poruchou nebo poruchou chování může využívat např.:

centrum duševního zdraví (terénní nebo ambulantní služba) - pod systémem sociálních služeb od 1.1.2025, ale již nyní fungující
sociální rehabilitace (terénní, ambulantní služba, výjimečně pobytová služba)

Člověk se sníženou soběstačností z důvodu vysokého rizika ohrožení zdraví nebo života nebo v případě náhlého zhoršení jejich zdravotního stavu nebo schopností může využívat např.:

telefonická krizová pomoc (distanční telefonická služba)
tísňová péče (distanční elektronická nebo telefonická služba)
krizová pomoc (terénní, ambulantní nebo pobytová služba)

Člověk se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotního postižení v oblasti orientace nebo komunikace může využívat např.:

průvodcovské a předčitatelské služby (terénní nebo ambulantní služba)

Člověk s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením může využívat např.:

tlumočnické služby (terénní nebo ambulantní služba)

Dítě a rodiče dítěte ve věku do 7 let, které je zdravotně postižené, nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého zdravotního stavu, může využívat např.:

raná péče (terénní služba, popř. doplněná ambulantní formou)

Člověk v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení může využívat např.:

terénní programy (terénní služba)
nízkoprahová denní centra (ambulantní služba, popř. výjimečně terénní službu)
noclehárny (ambulantní služba)
azylové domy (pobytová služba)

Člověk ohrožený násilím může využívat např.:

intervenční centra (terénní, ambulantní nebo pobytová služba)

Děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy může využívat např.:

terénní programy (terénní služba)
nízkoprahová zařízení pro děti a mládež (ambulantní, popř. výjimečně i terénní služba)

Rodina s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dlouhodobě krizové sociální situace, může využívat např.:

sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi (terénní nebo ambulantní služba)

Člověk ve věku 18 – 26 let po opuštění zařízení ústavní nebo ochranné výchovy, zařízení pro péči o děti a mládež, nebo po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranné léčby, může využívat např.:

domy na půl cesty (pobytová služba)

Člověk ohrožený závislostí na návykových látkách může využívat např.:

terénní programy (terénní služba)
kontaktní centra (ambulantní, popř. výjimečně terénní služba)
služby následné péče (ambulantní nebo pobytová služba)
terapeutické komunity (pobytová služba)
sociální rehabilitace (terénní, ambulantní, popř. výjimečně i pobytová služba)

Člověk se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení, který proto nemůže pracovat na otevřeném ani chráněném pracovišti, může využívat např.:

sociálně terapeutické dílny (ambulantní služba)

Základní informace o sociálních službách naleznete mimo jiné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: Sociální služby (mpsv.cz)

Pro vyhledávání služeb můžete využít Registr poskytovatelů sociálních služeb, obsahuje všechny sociální služby registrované v České republice. Vhodnou službu lze vyhledat podle jejího druhu (druhy sociálních služeb) a dle cílové skupiny, do které spadáte vy, či váš blízký, a to podle kraje, okresu a místa, případně v sousedících okresech. Odkaz zde: Registr poskytovatelů služeb (mpsv.cz),

Informace o sociálních službách a jejich poskytování lze získat na obecních nebo krajských úřadech (většinou jsou na nich odbory sociálních věcí), v občanských nebo jiných specializovaných poradnách anebo přímo u poskytovatelů sociálních služeb v rámci základního poradenství, které poskytují všechny sociální služby. Co má dělat obec, či jiný úřad upravuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách zejména v § 92 – 95. Sociální služby (mpsv.cz)

Kdo a v čem pomůže:

Obce a kraje - kontakty na ně, popř. vyhledání příslušného úřadu naleznete na elektronickém portálu územních samospráv ePUSA:

Obec - zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb lidem na svém území a zajišťuje dostupnost informací o možnostech poskytování sociálních služeb (§ 94). Má tedy zjišťovat, co je potřeba a podat Vám informace.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností - zajišťuje člověku, kterému není poskytována sociální služba a je v situaci ohrožení života nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné pomoci, místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu. Dále také poskytuje lidem ohroženým sociálním vyloučením odborné poradenství. Na svém území koordinuje poskytování sociálních služeb (§ 92).

Krajský úřad - koordinuje poskytování sociálních služeb na území svého správního obvodu a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace (§ 93). Je možné se na něj obracet v tíživé sociální situaci.

Kraj - zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území, zprostředkuje kontakt lidem s poskytovatelem a zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území (§ 95). Tedy pokud Vám nikdo není schopen službu zajistit, obracejte se na kraj, ten má povinnost vám vždy pomoci.

Poskytovatelé sociálních služeb zajišťují informace o konkrétní sociální službě (§ 37) a mají poskytnout každému, kdo potřebuje základní poradenství, např. kam se obrátit. Vhodného poskytovatele naleznete dle odkazu na Registr poskytovatelů sociálních služeb.

Kdo sociální služby poskytuje:

obce a kraje zřizují organizace poskytující sociální služby - jde většinou o příspěvkové organizace
nestátní neziskové organizace a fyzické osoby jsou významnými poskytovateli širokého spektra sociálních služeb - např. charity, diakonie, spolky, obecně prospěšné společnosti a další
ministerstvo práce a sociálních věcí je zřizovatelem pěti zařízení sociálních služeb

Sociální službu bez oprávnění, tedy bez registrace nelze poskytovat.

Jak je uvedeno v záložce (jak vyhledat sociální službu a kdo mi pomůže) existuje Registr poskytovatelů sociálních služeb, kde jsou uvedeni všichni poskytovatele sociálních služeb v České republice.

Je povinností MPSV které registr spravuje, aktualizovat v něm údaje na základě žádostí poskytovatelů sociálních služeb - změny primárně provádějí krajské úřady dle sídla poskytovatele.

V čem vám registr může pomoci:

vyhledat si službu, dle potřeb mých či mých blízkých,
nalézt, zda služba, kterou jsem našel, nebo je mi nabízena je v něm uvedena, tedy má základní záruku kvality,
nalézt kontakty na konkrétní službu, a další informace o provozní době, kapacitě apod.,
pochopit co a komu služba nabízí a jaké má pracovníky (pozice) - uvedeno v přílohách (doplňkové údaje) u každé služby,
zjistit, zda u služby proběhla inspekce poskytování sociálních služeb jaký byl výsledek (v doplňkových údajích),
zjistit i další informace o službě (např. výše dotace).

Co dělat když:

Zjistíte, že služba, která je vám nabízena, není v registru uvedena; ověříte si u ní proč, případně kontaktujete, posta@mpsv.cz, či krajský úřad (většinou pod odbory sociálních věcí) a ověřím si u nich situaci - službu bez registrace nevyužívejte.

Zjistíte, že vhodná služba v registru není uvedena nebo není dostupná, popř. tomu nerozumíte, můžete kontaktovat úřady, či jiné poskytovatele, jak je uvedeno v záložce (jak vyhledat sociální službu a kdo mi pomůže).

Odkaz na registr poskytovatelů sociálních služeb:

Registr poskytovatelů služeb (mpsv.cz)

Sociální služby jako profesionální činnost, stejně jako jiné činnosti, potřebují pro svůj provoz finanční prostředky (největší položkou v nákladech jsou osobní náklady – mzdy a platy pracovníků).

Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) pamatuje i na to, že část služeb je nezbytné poskytovat bez úhrady klientů, protože by neposkytnutí služby mělo negativní dopad do společnosti a života osob.

V § 71 zákon vymezuje, že úhrada u služeb probíhá bez úhrady nákladů nebo za částečnou nebo plnou úhradu nákladů ze strany klientů.

Úhradu nákladů, pokud je stanovena, hradí klient ve výši sjednané ve smlouvě uzavřené s poskytovatelem služby. Mimo to se poskytovatel může dohodnout o spoluúčasti na úhradě nákladů s osobou blízkou osobě, které je sociální služba poskytována, popřípadě s jinou fyzickou nebo právnickou osobou, pokud osoba, které je sociální služba poskytována, nemá vlastní příjem nebo její příjem nepostačuje na úhradu nákladů.

Konkrétní výše úhrady, a to do úrovně platby za konkrétní činnosti je pak, pokud je zákonem stanovena, u každého druhu sociální služby stanovena jako maximální možná (více nemůže poskytovatel stanovit!) úhrada v prováděcí vyhlášce k zákonu o sociálních službách č. 505/2006 Sb. Bližší informace k tomuto naleznete pod každou službou v rámci této vyhlášky.

Zde je třeba uvést, že úhrada stanovená podle vyhlášky, není totožná s cenou sociální služby, její součástí jsou i další zdroje jako státní dotace, dotace obcí a krajů, dary apod. Nedílnou součástí většiny pobytových sociálních služeb je i platba ve formě příspěvku na péči (v rámci ambulantních a terénních služeb může být služba hrazena i z něj).

Vyjma úhrady dané zákonem k vymezené činnosti nebo úkonu se může poskytovatel s klientem domluvit i na úhradě fakultativních činností, kdy úhrada za tyto činnosti může být až do plné výše nákladů na tyto služby (bez zisku). Fakultativní, jak název napovídá, jsou pak další činnosti sociální služby, které nestanovuje zákon. Jejich využívání ale nemůže být podmínkou pro poskytování základních činností služby (poskytovatel nesmí fakultativní služby klientovi vnucovat). Zároveň ale platí, že smlouva nemůže být uzavřena pouze na fakultativní činnosti.

Pamatujte, že žádná sociální služba nemůže být poskytována bez finančních prostředků, a to, že je poskytována bez úhrady ze strany klienta, neznamená, že je zdarma, pouze se na ní klient finančně nepodílí.

Kontrolu v rámci stanovení výše úhrad u poskytovatele má na starost inspekce kvality sociálních služeb, která spadá pod MPSV ČR (kontakty MPSV ČR – +420 221 921 111, posta@mpsv.cz).

Když si vyberete sociální službu (jak je uvedeno v záložce, jak vyhledat sociální službu a kdo mi pomůže), se kterou byste měli zájem spolupracovat, tak ji neváhejte kontaktovat.

Můžete to udělat osobně, telefonicky, e-mailem. V každé sociální službě je určen pracovník nebo více pracovníků, kteří jsou oprávněni se zájemcem o její poskytování jednat (přestože vás může někdo při vyjednávání zastupovat - opatrovník, osoba blízká apod. – je Vaše rozhodnutí a vůle službu využívat nejdůležitější).

Prvotní kontakt, tedy základní informace o službě, může probíhat více způsoby, ale vyjednání probíhá zpravidla osobně. V případě některých sociálních služeb (např. telefonická krizová pomoc) však probíhá pouze telefonicky nebo e-mailem. Pracovníci služby by Vás o postupu měli informovat.

Jednající pracovník od zájemce při vyjednávání nejdříve zjišťuje, jaká je jeho nepříznivá sociální situace, především jaké má potřeby a přání a představy o jejím řešení, aby mohl zájemci sdělit, zda spadá do okruhu osob, kterým tento konkrétní druh sociální služby pomáhá individuální situaci řešit.

Pokud je z tohoto jednání zřejmé, že služba může zájemci pomoci, tak pracovník organizace mu představí, za jakých podmínek je služba poskytována. Délka jednání je rozdílná, odvíjí se např. od druhu služby a délky jejího poskytování, může být i rozdělena do několika fází, dnů, setkání. Např. v odborné sociální poradně může trvat několik minut, v pečovatelské službě třeba 30 minut až jednu hodinu, v domově pro seniory to mohou být dvě setkání v délce 30 - 60 minut. U pobytových služeb péče, domovů, je dobrou praxí poskytovatelů, že pracovníci zájemce navštíví v jeho domácnosti a zájemce se i přijede sám podívat do domova.

V rámci jednání se zájemcem je prováděno sociální šetření, tedy činnost, kterou se většinou sociální pracovník seznamuje s přirozeným prostředím zájemce a získání informací o jeho životní a sociální situaci za účelem posouzení vhodnosti sociální služby k řešení jeho nepříznivé sociální situace.

V průběhu vyjednávání o sociální službě se máte právo dozvědět od poskytovatele všechny podmínky poskytování sociální služby tak, abyste se mohli rozhodnout vy i poskytovatel, zda způsob poskytování - místo, pravidla, výše úhrady apod. - jsou v souladu s vašimi potřebami a že poskytovatel je schopen zajistit podmínky poskytování pro vaši osobu.

U některých druhů služeb může v této fázi jednání zastoupit zájemce i osoba jemu blízká, ona poskytovatele kontaktuje a pracovník s ní dohodne další postup.

Co je potřeba vědět. Při vyjednávání o poskytování služby jsou obě strany, poskytovatel i zájemce, partnery a obě strany mají možnost se na poskytování služby dohodnout. Pokud se dohodnou, tak na vyjednávání naváže uzavření smlouvy o poskytování sociální služby. Pokud se nedohodnou, tak je jednání ukončeno, a to ze strany zájemce nebo ze strany poskytovatele.

Jak postupovat v případě odmítnutí poskytování sociální služby ze strany poskytovatele?

Pokud vám poskytovatel odmítne službu poskytnout, nejčastěji z důvodu plné kapacity nebo z důvodu, že jím poskytovaná služba by neřešila Vaši konkrétní nepříznivou sociální situaci, nebo poskytovatel nemůže zajistit poskytování v takovém rozsahu, který požadujete, tak jej můžete požádat, aby vám toto odmítnutí předal v písemné podobě. Poskytovatel má povinnost vaší žádosti vyhovět a v písemném vyjádření je povinen uvést důvod odmítnutí uzavření smlouvy. V rámci základního sociálního poradentství Vás může odkázat na jiné vhodnější služby, či instituce, viz postup v záložce jak vyhledat sociální službu a kdo mi pomůže.

Pokud v rámci vyjednávání o poskytování sociální služby dojde mezi oběma stranami k dohodě, poskytovatel i žadatel mají povinnost uzavřít smlouvu.

Forma uzavření smlouvy je písemná nebo ústní, o zvolené formě vás bude informovat poskytovatel. Požadavky, zda má být smlouva vždy písemná, či záleží na vyjednání, jsou uvedeny v § 91, odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. U některých druhů sociálních služeb může požádat o písemné uzavření smlouvy i pouze jedna ze stran, tedy i budoucí klient (např. u služeb raná péče, tlumočnické služby, Krizová pomoc, intervenční centra, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociální rehabilitace).

Smlouva je uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou, což se odvíjí od druhu sociální služby nebo potřeb smluvních stran. Ale zákonný požadavek, na jakou dobu smlouvu uzavřít není definován. Jak písemná smlouva, tak smlouva uzavřená ústní formou musí obsahovat stejné náležitosti, kterými jsou dle zákona o sociálních službách (§ 91, odst. 2): označení smluvních stran, druh sociální služby, rozsah poskytování sociální služby (individuální průběh), místo a čas poskytování sociální služby, výši úhrady za sociální služby a způsob jejího placení (včetně způsobu vyúčtování), ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb, výpovědní důvody a výpovědní lhůty, dobu platnosti smlouvy. Pro uzavírání smlouvy a právní vztahy vzniklé z ní se využívají ustanovení občanského zákoníku (§ 91, odst. 5).

Písemně uzavřená smlouva o sociální službě musí být podepsána pracovníkem poskytovatele a klientem, případně jeho zástupcem.

Pokud klient nemůže smlouvu podepsat sám, tak můžete požádat poskytovatele, aby vás informoval o možnostech zastupování klienta, které vyplývají z občanského zákoníku. Jestliže není osoba schopna samostatně jednat, ani nemá zákonného zástupce či opatrovníka, může žadatele při uzavírání smlouvy zastupovat obecní úřad obce s rozšířenou působností, dle požadavků, které jsou uvedeny v § 91, odst. 5, zákona o sociálních službách. Uzavření smlouvy může ve výjimečných situacích (zákonem daných, § 91a zákona o sociálních službách) být učiněno i v případech, kdy zájemce neprojevuje zájem uzavřít smlouvu.

Odmítnutí uzavření smlouvy

V rámci jednání se zájemcem, jak bylo zmíněno v záložce, jak vyjednávat o sociální službě může poskytovatel odmítnout uzavřít smlouvu. Toto odmítnutí neznamená, že by automaticky neměl zájemce nárok na jinou sociální službu, ale jde pouze o výsledek ve vztahu k vyjednávané službě s poskytovatelem. Odmítnout uzavření smlouvy může poskytovatel pouze ze zákonných důvodů (§ 91, odst. 3), pokud:

neposkytuje sociální službu, o kterou zájemce žádá, a to i s ohledem na vymezení okruhu osob v Registru poskytovatelů sociálních služeb,
nemá dostatečnou kapacitu k poskytnutí sociální služby, o kterou zájemce žádá,
zdravotní stav zájemce, který žádá o poskytnutí pobytové sociální služby, vylučuje poskytnutí takové sociální služby; tyto zdravotní stavy stanoví prováděcí právní předpis (konkrétně § 36, vyhlášky 505/2006 Sb.),
zájemci, který žádá o poskytnutí sociální služby, vypověděl v době kratší než 6 měsíců před touto žádostí smlouvu o poskytnutí téže sociální služby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy.

Není vždy jednoduché se vyznat v množství zákonů a vyhlášek, které se týkají konkrétních oblastí našeho života. Sociální služby nejsou výjimkou. Níže máte uvedeny informace, které zákony ve vztahu k sociálním službám jsou základní, popř. důležité. Zároveň je vhodné upozornit na to, že téměř každý zákon prochází změnami, tedy je nezbytné vždy nalézt poslední aktualizované znění.

108/2006 Sb. Zákon o sociálních službách (zakonyprolidi.cz)

V něm naleznete základní informace k sociálním službám, příspěvek na péči, vymezení druhů služeb, povinnosti poskytovatelů, registraci sociálních služeb, inspekce kvality sociálních služeb, podmínky výkonu sociálního pracovníka atd. Jde o základní právní normu pro poskytování sociálních služeb v České republice.

505/2006 Sb. Vyhláška, kterou se provádí zákon o sociálních službách (zakonyprolidi.cz)
Ve vyhlášce naleznete výši úhrad za poskytování sociálních služeb, ale i rozsah úkonů, které je každá sociální služba povinna nabídnout. Dále jsou zde i oblasti posouzení příspěvku na péči, znění standardů kvality sociálních služeb a mnoho dalších oblastí k provádění ustanovení zákona o sociálních službách.

Další zákony ve vztahu k poskytování sociálních služeb:

Pozn.:

Je vhodné zmínit, že vyjma výše uvedené legislativy je pro nás závazná Ústava a Listina základních práv a svobod, a dále mezinárodní úmluvy, např. Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, Úmluva o právech dítěte a další.

Pro veřejnost

Kdy se obracet na sociální službu

Co je sociální služba

Druhy sociálních služeb

Jak vyhledat sociální službu a kdo mi pomůže

Informace o veřejném registru poskytovatelů sociálních služeb

Služby bez úhrady, s úhradou

Jak vyjednávat o sociální službě

Uzavření smlouvy nebo odmítnutí

Osvětová kampaň k sociálním službám

Rozcestník k zákonům