Základní informace o MOP
Charakteristika a cíle
Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) má za svůj cíl podporu sociální spravedlnosti a mezinárodně uznávaných lidských a pracovních práv. Byla založena roku 1919 v rámci Versailleského mírového procesu a v roce 1946 byla jako první ze specializovaných mezinárodních organizací přijata do systému OSN.
MOP formuluje mezinárodní pracovní standardy (minimální úroveň základních pracovních práv) zejména v oblastech: svoboda odborového sdružování a výkonu odborových práv, kolektivní vyjednávání, odstranění nucené práce, rovnost příležitostí a zacházení atd. Dále technickou pomoc zejména v oblastech profesního vzdělávání a rehabilitace, politika zaměstnanosti, pracovní administrativa rozvoj managementu, družstva, sociální zabezpečení, pracovní statistiky a bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Podporuje rozvoj nezávislých zaměstnavatelských a zaměstnaneckých organizací a poskytuje pro ně školící a poradenské služby. Činnost MOP je finančně zabezpečována prostřednictvím příspěvků členských států v rámci schváleného rozpočtu.
Sídlem MOP je Ženeva, úředními jazyky jsou angličtina, francouzština, španělština, ruština, němčina, arabština a čínština.
Členská základna
Členy MOP je ke dni 14.7.2006 179 zemí světa.
Struktura
V rámci systému OSN má MOP zcela unikátní tripartitní strukturu, když se na jejím fungování podílí zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů jakožto v zásadě rovnocenní partneři vlád členských států (jedinými rozdíly jsou přijímání rozpočtu MOP pouze delegáty vlád a hlasování na Mezinárodní konferenci práce, při němž má vládní skupina dvojnásobný počet hlasů).
Základem struktury MOP jsou tři hlavní orgány:
Mezinárodní konference práce (MKP): koná se v červnu každého roku v Ženevě. Každý členský stát je reprezentován dvěma vládními delegáty, jedním delegátem zaměstnavatelů a jedním delegátem zaměstnanců.
Na konferenci se stanoví a přijímají mezinárodní pracovní standardy, diskutuje o celosvětově významných sociálních a pracovních otázkách, přijímá se rozpočet MOP spolu s finančními příspěvky jednotlivých členů a volí členové Správní rady.
Správní rada (SR): výkonný orgán MOP, který se třikrát ročně schází v Ženevě. Skládá se z 56 řádných (28 vládních delegátů, 14 zástupců zaměstnanců a 14 zástupců zaměstnavatelů) a 66 zastupujících (28 – 19 – 19) členů. Deset řádných vládních míst je permanentně obsazeno zástupci tzv. hospodářsky významných států, zbývající vládní členové jsou každé tři roky voleni na MKP s ohledem na poměrné zastoupení jednotlivých zeměpisných oblastí. Zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců jsou autonomně voleni příslušnými skupinami na MKP. SR volí generálního ředitele MÚP, rozhoduje o konkrétní politice MOP, realizaci programů, navrhuje rozpočet a program činnosti, které jsou následně postoupeny ke schválení MKP.
V červnu 2005 byla vláda České republiky zvolena zastupujícím členem Správní rady na období 2005 – 2008.
Mezinárodní úřad práce (MÚP): stálý sekretariát MOP a středobod jejích veškerých každodenních aktivit, které jsou řízeny Správní Radou. V jeho čele je generální ředitel, který je volen SR na pětileté období a může být volen opakovaně. Úřad zaměstnává přibližně 1 900 úředníků z více než sta zemí světa, ať již v ženevském ústředí či ve 40 regionálních úřadovnách po celém světě (Česká republika spadá pod Subregionální úřadovnu se sídlem v Budapešti; http://www.ilo-ceet.hu). Dalších asi 600 expertů se účastní různých misí v rámci programů technické spolupráce. Úřad také provozuje výzkumné a dokumentační středisko a nakladatelství, vydávající široké spektrum specializované literatury.
Stávajícím generálním ředitelem je pan Juan Somavía z Chile.
Aktivity
Základní činností MOP je formulování, přijímání a prosazování mezinárodních pracovních standardů. Ty jsou přijímány ve formě úmluv, protokolů a doporučení, a týkají se především svobody sdružování, politiky zaměstnanosti, pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci sociálního zabezpečení a dalších souvisejících otázek.
Všechny normy (úmluvy, protokoly a doporučení MOP), přijaté MKP, jsou rozeslány jednotlivým členským státům, které jsou podle článku 19 odst. 5 písm. b) Ústavy MOP povinny předložit úmluvu orgánu anebo orgánům, do jejichž pravomoci tato záležitost patří (zákonodárnému sboru, parlamentu), a to nejpozději do jednoho roku od skončení MKP, anebo, není-li to z výjimečných důvodů možné, co nejdříve, maximálně však do 18 měsíců od skočení MKP. Přijaté doporučení MOP zpravidla doplňuje příslušnou úmluvu a nabývá platnosti dnem přijetí, přičemž není subjektem ratifikace ze strany členských států.
Členské státy MOP informují generálního ředitele MÚP o opatřeních, přijatých podle čl. 19 odst. 5 písm. c) Ústavy MOP, a o tom, že normy byly příslušnému orgánu předloženy. Pokud členský stát úmluvu či protokol neratifikuje, má pouze povinnost na vyzvání Správní rady podat zprávu o stavu legislativy a praxe v oblasti upravené neratifikovanou úmluvou a uvést důvody bránící ratifikaci. Je-li rozhodnuto o ratifikaci úmluvy nebo protokolu, je ratifikační listina zaslána generálnímu řediteli, u kterého je zaregistrována.
V souladu s čl. 19 odst. 8 Ústavy MOP nemá přijetí či ratifikace úmluvy vliv na zákonodárství, kolektivní smlouvy či praxi, které upravují podmínky zaměstnanců výhodněji, než přijatá či ratifikovaná úmluva. Každý člen MOP souhlasí podle článku 22 Ústavy MOP s tím, že bude vypracovávat zprávy o opatřeních, přijatých za účelem provádění ratifikovaných úmluv. Tyto zprávy se vypracovávají v termínech a formě stanovených Správní radou, zpravidla ve dvou- či pětiletých intervalech.
Nejsou-li ratifikované úmluvy v členském státě dodržovány, mohou být za určitých podmínek podány stížnosti MÚP.
Poslední aktualizace: 26. 8. 2020